Glenn Greenwald - Afghánská bomba v Londýně, Berlíně a New Yorku

Nejžhavější zprávou tohoto týdne bude – nebo by alespoň měl být – nový a masivní únik informací, konkrétně zhruba 90 000 stránek tajných materiálů souvisejících s válkou v Afghánistánu v letech 2004 – 2009, které agentura Wikileaks poskytla deníkům Guardian, Der Spiegel a New York Times.

Podle newyorského deníku jde o „nepřikrášlený pohled zdola, který afghánskou válku vykresluje v mnoha ohledech černěji než oficiální zprávy“. Podle Guardianu podávají dokumenty „devastující obrázek selhávající války v Afghánistánu, který dokládá, že koaliční síly zabily při nehlášených incidentech stovky civilistů, že útoky Tálibánu nabírají na intenzitě a že velitelé NATO vyjadřují obavy, že válku rozdmýchává také Pákistán a Írán“.

Tyto tři deníky si Wikileaks vybrala zřejmě proto, aby co nejvíce znásobila dopad aféry na americké a západoevropské občany, kteří nákladnou válku už devět let platí ze svých daní a jejichž vlády před nimi spoustu podrobností raději drží pod pokličkou.

Jistý tajný materiál CIA z března 2010 (který rovněž získala a zveřejnila Wikileaks) se zamýšlel nad tím, jak zvrátit negativní veřejné mínění Evropanů o afghánské válce, které by mohlo v nejhorším případě vést i k úplnému stažení evropských zemí z konfliktu. Závěr – nejcennějším „aktivem“ v úsilí nasadit válce nějakou pohlednou masku je Barack Obama a jeho oblíbenost na Starém kontinentu.

Aféra se již přirovnává ke slavným Pentagon Papers (přísně tajná studie americko-vietnamských vztahů, kterou roku 1971 zveřejnil New York Times – pozn. překl.), které veřejnosti ukázaly pokrytectví a prolhanost tehdejší Johnsonovy vlády a významně zvýšily všeobecnou nedůvěru k politikům a k oficiální propagandě. Nedovedu si představit, že by dokumenty z Afghánistánu neměly podobný efekt, ačkoli je pravda, že dnes – narozdíl od Vietnamu – obyčejný člověk následky války nepociťuje na vlastní kůži. Drtivá většina občanů v ní sama nebojuje a jen málokdo osobně zná někoho, kdo se jí účastní nebo kdo v ní zahynul. Je tedy možné, že ani tato drsná fakta o pravé podobě afghánského konfliktu nikoho z letargie nevytrhnou. Je relativně snadné podporovat, potažmo mlčky trpět válku, v níž neriskuje život žádný váš známý nebo příbuzný.

Nikoho už dnes nešokuje odhalení, že válka v Afghánistánu se vyvíjí podstatně hůře, než se nám snaží namluvit naši zvolení představitelé. Kromě faktu, že lhaní o válce je něco, co politici v době války dělají téměř instinktivně – proto má válka tak rozkladný efekt na demokratické hodnoty ve společnosti – do médií v poslední době unikla řada tajných dokumentů, které výslovně tvrdí, že válka jde od desíti k pěti a že s vítězstvím už dávno nikdo doopravdy nepočítá. Každý, kdo se o věc alespoň příležitostně zajímá, dobře ví, že koaliční vojáci už mají na svědomí nesčetné masakry neozbrojených civilistů následované oficiálním zametáním pod koberec, tajné popravy bez řádného soudního procesu a uklidňující pohádky z politických kruhů, které jsou absurdně odtržené od reality.

Ať už je to jakkoli, Wikileaks se znovu ukázala jako jedna z nejcennějších a nejdůležitějších organizací moderní doby. Stejně jako v nedávném případu videa, které zachycuje útok vojenských vrtulníků na neozbrojené civilisty a novináře v Bagdádu, neexistuje jediný opodstatněný důvod, proč by armáda měla podobné informace tajit. To ale náš „národně-bezpečnostní stát“ dělá již téměř reflexivně – schovává se za prakticky absolutní stěnou utajení, aby občanstvo zůstávalo v blažené nevědomosti o okolním dění. Wikileaks jako jedna z mála entit do této stěny úspěšně vysekává díry, jimiž pak my ostatní můžeme alespoň očkem pokukovat po tom, co se kolem nás naším jménem vlastně děje.

Každý, kdo věří, že stát zneužívá svých pravomocí, aby držel své poddané občany v nevědomosti a manipuloval veřejným míněním – a kdo tomu dnes ještě pořád nevěří? – by měl být jednoznačně na straně větší transparentnosti, kterou nám Wikileaks a její zdroje (někdy jako osamocení vojáci v poli) neohroženě zprostředkovávají.

Aktualizace 1 - Profesor žurnalistiky z Newyorské univerzity Jay Rosen se nesmírně zajímavě vyjadřuje k tomu, proč je Wikileaks dnes tak důležitá a proč nahání takový strach tolika politikům a jejich mediálním poskokům.

Aktualizace 2 - Časopis New Yorker přináší velice kvalitní analýzu zveřejněných dokumentů a ukazuje, jak a proč dokládají jasné pokrytectví politické reprezentace.



Glenn Greenwald je sloupkařem internetového deníku Salon.