Když nám loni Hank Paulson vtloukal do hlavy, že planeta Země exploduje, pokud Wall Streetu okamžitě nevysolíme bžilion dolarů, ospravedlňoval to tím, že jakmile se Wall Street zotaví, napumpuje naše peníze zpátky do ekonomiky, vytvoří spoustu pracovních míst a znovu rozdmýchá plamen blahobytu. Proto prý bylo nezbytně nutné vysát ze střední třídy gigantickou sumu na daních a odevzdat ji stejným chytrákům, kteří krátce předtím vyhodili do povětří celý finanční svět. My zachráníme jejich zadky a oni zase naše. Tak zněla dohoda.

Všechno ale dopadlo poněkud jinak. Namísto aby banky napumpovaly státní peníze zpátky do ekonomiky, všechny je shrábly a proměnily na bonusy svým manažerům. Co tedy znamená nedávno oznámený astronomický zisk banky Goldman Sachs ve výši 3,44 miliard dolarů? Inu jde o konečný důkaz toho, že tzv. bailout byl politickým krokem, který z moci úřední odčerpal ohromnou část bohatství společnosti směrem vzhůru. Byla to selektivní záchrana skupinky vysmátých lumpů, kteří se nám ovčanům smáli vždycky a dnes se nám smějí ještě víc, jak parádně nás ostříhali právě ve chvíli, kdy už měli na kahánku.

Na jejich obranu dnes zaznívá – hele, vždyť ty prachy vydělali férově, legálně, co jim chceš vyčítat? Jsou to prostě chytří hoši, no.

Blbost. Jedna z nejveselejších lží, které dnes média o Goldman Sachsu šíří, tvrdí, že jelikož Goldmani vrátili peníze, které dostali v rámci Paulsonova programu TARP, nemá už veřejnost do jejich byznysu co mluvit. TARP ovšem nebyl jediný státní milodar, který Goldmani loni přijali. Právě naopak. Ve srovnání s nimi vypadá týpek, co celý život pobírá dávky, jako dravý podnikatel. Zde je krátký seznam státní pomoci, která se za Goldmanovic ziskem skrývá:

1. Bailout pojišťovny AIG – Goldman by loni zřejmě býval musel zavřít krám, kdyby stát nechal obří pojišťovnu AIG normálně zkrachovat. AIG tenkrát Goldmanům dlužila 20 miliard dolarů. Jakým ziskem by se dneska Goldmani chlubili, kdyby museli lepit dvacetimiliardovou díru v rozvaze? Co kdyby Paulson místo dua AIG/Goldman zachránil konkurenční Lehman Brothers?

2. TARP – O tomhle programu se toho už namluvilo dost, víc není třeba. Goldman dostal deset miliard a vrátil deset miliard. Fajn. Je tu však jedno ale, které se v médiích vůbec nezmiňuje. To, že Goldman pomoc z TARPu vrátil, ještě neznamená, že už může rozdávat okázalé bonusy. Vláda ještě pořád drží od něj a ostatních bank opční listy, které v rámci TARPu získala. Dokud je Goldman nesplatí, má ministerstvo financí teoreticky stále právo přemrštěné bonusy zakázat. Což se pochopitelně nestane.

3. Program dočasné garance likvidity – Goldman se loni proměnil z investiční banky na klasický bankovní holding, aby měl přístup k zárukám Federální pojišťovny vkladů (FDIC). Nejde o přímou dotaci od daňových poplatníků, ale z hlediska Goldmanu je to možná ještě výhodnější než pytel plný hotovosti. Znamená to de facto AAA rating zdarma a přístup k hromadě laciných peněz, jakož i státní záruky, kdyby se něco podělalo. To je jako říct v době energetické krize Exxonu, že může ze státních ropných rezerv odebrat dotované ropy, co hrdlo ráčí, a obratem ji prodat za plnotučnou cenu na trhu, samozřejmě pro dobro občanů a národa (u nás vzdáleně podobný případ emisních povolenek darovaných ČEZu – pozn. překl.). Goldman toho pochopitelně využil a vzal si úvěr v celkové výši 28 miliard. Co myslíte, jak těžké je utržit gigantický zisk, když má člověk neomezený přístup k prakticky grátis penězům?
A co vy? Zlevnily úvěry i vám? Přišel za vámi nějaký státní úředník poté, co vás exekutoři kvůli pár tisícům obrali o veškerý majetek, a dolil vám bankovní účet znovu do plna? Protože přesně tohle se stalo těm bankovním vykukům.

4. Programy Fedu – Tím, že se proměnil na bankovní holding, získal Goldman rovněž přístup k celé galaxii nových záchranných programů Federální rezervy. Tohle téma je tak široké, že by vydalo na celou knihu, každopádně bychom si měli zapamatovat přinejmenším jedno číslo – 2,2 bilionu dolarů (ne miliard, ale bilionů!). Právě tolik Fed porozdával bankám od okamžiku, co tahle krize začala. My přitom nemáme tušení, komu ty peníze šly a kolik z toho dostal Goldman, protože Bernanke to nechce říct. Můžeme si být ale vcelku jistí, že Goldman se rozhodně neostýchal.

5. Další státní záruky a garance, které vyplývají z toho, že Goldman je dnes prakticky jediným zbývajícím velkým kapitálovým garantem, jedním ze 17 zbývajících primárních dealerů státních dluhopisů nebo že mu stát přiklepl vytoužený zákaz prodejů na krátko.

Stručně a krátce, nedávný Goldmanovic zisk je velkým zdviženým prostředníčkem zbytku země. Je to projev vrcholně privilegovaného postavení, manifest toho, že tahle banka s klidným svědomím použije dotaci pro vlastní účely a že se navíc ani trochu nebojí odezvy veřejnosti. Ví, že je nedotknutelná a nehodlá své chování změnit. A je jí úplně fuk, že to není žádné tajemství.

To, že jim to prochází, je samo o sobě nechutné. Ale že je za to někteří ještě chválí coby chytré hochy, to už je donebevolající.



Matt Taibbi je americký novinář píšící pro řadu tištěných i internetových magazínů, např. Rolling Stone, True/Slant nebo New York Press. Článek vyšel původně 16. července zde.