„Británie přestala být kolébkou demokracie a stala se jejím hřbitovem,“ komentovala zákaz vstupu holandského poslance Geerta Wilderse do Británie známá sloupkařka Daily Mailu Melanie Philllips, která už několik let zaznamenává postupující islamizaci Británie a popsala ji v dnes už bestellerové knize „Londonistan“. Podobně zákaz Wildersova vstupu komentovala holandská vláda a dokonce i francouzská média, která vždy škodolibě čekají na jakýkoli britský faux pas. Faux pas to byl věru jak se patří a brzký konec britské demokracie a svobody projevu nepochybně věští.

Kdo je Geert Wilders a co na něm britské vládě vadí?

Pětačtyřicetiletý holandský poslanec v parlamentě od roku 1998, dnes předseda vlastní před třemi lety založené Strany svobody (Partij voor de Vrijheid), která má od voleb v roce 2006 v holandském parlamentě devět ze stopadesáti poslanců, ale jejíž popularita se podle nejnovějších průzkumů zvedá až na pětadvacet procent hlasů. V roce 2007 ho hlavní holandská rozhlasová stanice jako brilantního debatéra a řečníka většinou hlasů novinářských i posluchačských jmenovala „politikem roku“. O rok později ho Front Page Magazine jmenoval „Mužem roku“ a v únoru 2009 dostal italskou cenu Oriany Fallaci za obranu svobody. Od roku 2004, kdy byly na něho vydány první vražedné hrozby, je pod stálou policejní ochranou.

Organizační pozoruhodností Wildersovy strany je, že kromě něho nemá žádné členy, jen kandidáty do voleb. K jejímu programu patří omezení státní byrokracie na polovinu, zvýšení počtu policistů a zapojení armády do vnitrostátní bezpečnosti, opozice proti dalšímu rozšiřování EU a evropské ústavě (nyní Lisabonské smlouvě), podpora NATO a větší účasti Holandska na jeho vojenských akcích a boji proti terorismu. Vyzývá k pevné podpoře Izraele jako předmostí Západu, která se musí bránit proti sílícímu džihádu...

„Islám má krvavé hranice“, je Wildersův oblíbený citát ze Samuela Huntingtona. „Krev na nich teče od Indie, Indonézie, Filipín, jižního Thajska, Palestiny, Somálska či Sudánu po rostoucí islámská ghetta evropských měst,“ říká Wilders. Žádá úpravy holandské ústavy a Evropské konvence o lidských právech na ochranu občanů před islámským extrémismem a islamizací Evropy. Wilders a jeho strana navrhují celoevropské zavedení ústavního článku podobného Prvnímu dodatku k americké ústavě. Ten vládě zakazuje vydávat jakékoli zákony narušující svobodu slova a svobodu tisku a znemožňující občanům pokojné shromažďování nebo právo podávat vládě petice za nápravu křivd.

Extrémismem pro Wilderse je nejen aktivní terorismus, nýbrž i ten „umírněný“ islám, který „mírumilovným způsobem“ hlásá nadvládu na ostatními, ovládnutí světa, podporuje zavádění islámských zákonů šarijá, omezuje práva žen, zakazuje odstoupení od islámské víry a kousek po kousku se systematicky prohlodává do evropských institucí, médií, školství, politiky, kultury, práva a bankovnictví. Wilders žádá, aby islámu byla zakázána propagace idejí a příkazů vyzývajících muslimy k vraždění jinověrců, omezování práv žen a homosexuálů a zákazu svobodné debaty.

„Islám není náboženství, nýbrž totalitní ideologie náboženstvím se maskující,“ říká Wilders. „Nemůžeme s muláhy a imámy uzavřít žádnou dohodu. Budoucí generace by nám to neodpustily. Nesmíme promarnit naše svobody, tak jako jsme je nesměli odevzdat nacismu a komunismu. K tomu prostě nemáme právo,“ říká v holandském parlamentě. „Islám je trojský kůň v Evropě. Jestliže islamizaci nezastavíme teď, Eurabia a Netherabia tu budou za chvíli. Před sto lety žilo v Holandsku padesát muslimů. Dnes je jich milion. Ženeme se ke konci evropské a holandské civilizace.“

Wilders podrobně studoval islámskou historii a Korán a navštívil mnohé arabské země. Příčiny islámského extrémismu Wilders vidí ne v nějaké pomýlené dezinterpetaci Koránu, nýbrž naopak v jeho čtení doslovném. Označuje Korán za vražednou knihu ohrožující demokracii a svobodu jako Hitlerův Mein Kampf. Z citátů prokládaných záběry islámského teroru sestavil čtyřhodinový film zvaný „Fitna“, což v arabštině znamená něco jako rozepře. Je to jakási, jak Wilders říká, „procházka Koránem“. Mezi citáty jsou:

„Připravte na ně veškerou armádu a jezdectvo, jaké dokážete sestavit, aby nahnalo hrůzu v srdcích nepřátel Alláha, nepřátel vašich“. Se záběry manhattanských dvojčat zasažených letadly a madridského nádraží.

„I kámen zvolá, Ó muslime, za mnou se skrývá Žid, pojď a usekni mu hlavu. A jménem Alláhovým ji usekneme. Vy židáci! Alláh je veliký. Džihád ve jménu Alláha!“ Citát provázený záběry dnešních imámů vyzývajících k vraždění Židů.

„Chtějí, abyste se zřekli víry a byli jako oni, proto se s nimi nepřátelte, dokud nebudou prchat cestou Alláhovou. Ale stanou-li se renegáty, chytejte je a zabíjejte je, kdekoli je najdete a z jejich řad neberte přátele ani pomocníky.“ Provázené záběry kosovských Albánců ničících srbský kostel a kázání imámů proti křesťanství.

„Bojujte proti nim až do chvíle, kdy nezbude žádný nesouhlas a náboženství je úplně Alláhovo.“ Provázené záběry hrozeb proti Salmanovi Rushdiemu a Ayaan Hirsi Ali. Demonstrace islámských fanatiků v Británii a Dánsku s transparenty „Islám ovládne svět“, „Zabíjej jménem Alláha“ a podobných.

Film končí záběry islamizace Holandska, mešit, ženských obřízek, vraždění žen ze cti, výzev imámů ke kamenování těch, kdo spáchali nevěru, oběšování homosexuálů, poprav žen useknutím hlavy a podobné.

Na film bylo podáno několik žalob, veřejné promítání zakázáno, internetové stránky je většinou musely stáhnout ze strachu z muslimských hrozeb. Pak jej Wilders nabídl k promítání a diskusi na půdách evropských parlamentů pod ochranou parlamentní imunity. Nabídku přijala britská sněmovna lordů a Wilderse do parlamentu pozvala. A teď vypuklo toto drama:

Lord Ahmed sněmovně pohrozil, že dovolí-li promítání, on svolá deset tisíc muslimů na obléhání parlamentu.

Sněmovna odpověděla, že si na to pořídí extra policejní ochranu, ale Wildersovu návštěvu odložila na pozdější datum 12. února.

Vláda Wildersovi zakázala vstup do Británie a Ministerstvo vnitra mu zaslalo prostřednictvím velvyslanectví v Haagu dopis, v němž stálo:

„Ministr vnitra je toho názoru, že Vaše přítomnost v UK by působila opravdové, přítomné a dostatečně vážné ohrožení fundamentálních zájmů společnosti. Ministr vnitra je přesvědčen, že Vaše prohlášení o muslimech a jejich víře, vyjádřené ve Vašem filmu Fitna a jinde by ohrozily komunitní harmonii a tudíž i veřejnou bezpečnost v UK.“

Nikoho nenapadlo žalovat Lorda Ahmeda, že vyhrožuje násilím proti parlamentu, který ze všech institucí nejvíc má právo vyslechnout informace týkající se možného ohrožení demokracie.

Wilders 12. února ráno přiletěl na londýnské letiště Heathrow za doprovodu televizních štábů. Při výstupu z letadla ho zadrželi dva civilní policisté a posadili ho na zpáteční let.

„Tohle by se dalo čekat od Zimbabwe, ale ne od Británie,“ komentoval Wilders.

Kdyby bylo lordům dovoleno Wilderse vyslechnout, slyšeli by mimo jiné toto:

„Evropa je na rychlé cestě stát se Eurábií. Nejdražší z mnoha našich svobod je ohrožena. Musíme ji bránit. Pro generaci mých rodičů byla slova „Volá Lodnýn“ synonymem naděje a svobody. Dnes se Británie stala zemí ovládanou strachem. Bude to za čtyřicet let pořád ´Volá Londýn?´ nebo ´Volá Londonistán´? Bude Británie nabízet poddanství nebo vytrvalost? Svobodu nebo otroctví? Volba je na nás. Svoboda už opět není samozřejmostí. Ale my se nikdy nebudeme omlouvat za to, že jsme svobodní. Nikdy se nepoddáme. Nikdy se nevzdáme. Svoboda musí zvítězit a svoboda zvítězí.“

Vyšlo v týdeníku Euro