Jde totiž také o etický problém!


Otázka biopaliv začíná hýbat světovou politikou. Britský premiér Gordon Brown zadal odborné posouzení problému, zda používání biopaliv má vliv na celosvětové zvyšování cen potravin, a zda biopaliva skutečně přispívají k zlepšování životního prostředí. Pokud se ukáže, že biopaliva v obou případech sehrávají negativní úlohu, je podle britského premiéra nutné usilovat o změnu politiky biopaliv v Evropské unii. Před nedávnem dokonce vědecký výbor Evropské agentury pro životní prostředí doporučil pozastavit plán dosáhnout do roku 2020 desetiprocentního podílu biopaliv na spotřebě pohonných hmot. Alespoň do té doby, než se zpracuje celková analýza dopadů používání biopaliv na životní prostředí.

Používání biopaliv má jistě svoji stránku ekologickou i ekonomickou. Ale již méně se debatuje o stránce etické; vlastně to vypadá, že se na ni úplně zapomnělo. Podle mého názoru je to ale otázka zásadní.

Křesťanskodemokratické strany by se neměly spokojit s úzce specializovaným pohledem; je třeba rozšířit tuto problematiku o etický i náboženský rozměr. Je morální spalovat potravinové plodiny v motorech ve jménu snižování emisí, když ročně umírá několik miliónů dětí kvůli hladu nebo podvýživě? Je vůbec morální v takovém měřítku používat vypěstované plodiny pro nepotravinářské účely? Je boj za snižování emisí skutečně světovou politickou prioritou? Jean Ziegler, zvláštní zmocněnec OSN pro právo na výživu dokonce prohlásil, že „pěstovat potravinové plodiny, které se pak spálí jako pohonné hmoty, je zločinem proti lidskosti“.

Otázky jsou to srozumitelné, odpovědi na ně jsou však komplikované. Každopádně současný vývoj světových cen potravin a hrozivý nárůst odlesňování kvůli pěstování plodin pro biopaliva nám poskytuje jednu zásadní informaci. Jak v osobním životě, tak i v politice platí, že pokud se zapomene na etický rozměr lidského života a konání, vždy si „koledujeme o malér“. A - bohužel - pravděpodobně od něho opravdu nejsme daleko. Ředitelka Světového potravinového programu OSN dokonce mluví o „tichém tsunami“, které ohrožuje po celém světě 100 miliónů lidí. Celosvětové ceny potravin jsou nejvyšší od druhé světové války a mohou způsobit velké sociální nepokoje v mnoha chudých státech světa.

Spalování obilí nebo kukuřice ve jménu snižování emisí mi vzhledem k zastávaným křesťanským hodnotám připadá zejména vůči lidem umírajícím hlady naprosto nemorální.

Ekologové často mluví o tom, že bojovat proti globálnímu oteplování je rozumné. Jistě - ale na druhou stranu přece není rozumné k tomu používat spalování potravinových plodin! Je proto možná namístě se obávat, aby nakonec k velkému globálnímu „stěhování národů“ nedošlo ne kvůli globálnímu oteplování, jak často hrozí ekologičtí aktivisté, ale kvůli boji proti němu.

Život je plný paradoxů, co říkáte?