Padne minimální teplotní rekord v ČR přesně po 83 letech?
Padne minimální teplotní rekord v ČR přesně po 83 letech? …..možná, naděje tady určitě je! Nejnižší teplota vzduchu na našem území byla naměřena 11. února 1929, -42,2 °C a i nyní to vypadá, že noci z pátku na sobotu, tedy 11. února a ze soboty na neděli, 12. února, by měly být nejstudenější z celého týdne, tohoto ledového období a zřejmě i z celé letošní zimy. Bohužel to, ale prozatím vypadá, že se zima a hlavně mrazy ještě úplně vzdávat nebudou ani po víkendu– teploty pod bodem mrazu zřejmě vydrží nejméně do 22 .února
Mezníky počasí 2011
Ani svým blízkým a nejbližším neopomenu na Silvestra do nového roku popřát, kromě zdraví a spokojenosti, vždy to správné počasí. Když o tom tak přemýšlím, tak pro mě je to správné počasí hodně podobné průběhu počasí v roce 2011 - tedy statisticky a meteorologicky zajímavému průběhu jednotlivých týdnů i měsíců a přitom bez větších katastrofických jevů jako jsou rozsáhlé povodně, orkány, dlouhotrvající tropické teploty a podobně. Dovolím si Vám v tomto blogu průběh počasí v loňském roce připomenout.
Začít ale musím odzadu - tedy velmi teplým prosincem, kdy se na Štědrý den a o svátcích nejvyšší odpolední teploty šplhaly až k 10 °C a na sníh jsme v nížinách nenarazili (ostatně ani v horských oblastech to se sněhovou pokrývkou nebylo moc slavné). Listopadové počasí se do historie zapíše jako srážkově chudý měsíc, místy se srážky za celý měsíc na území Česka nevyskytly až do 29. listopadu vůbec. V pražském Klementinu, stejně jako na mnoha jiných místech, tak byl listopad 2011 nejsušším od začátku pozorování a měření. Kvůli dlouhotrvajícímu inverznímu charakteru počasí se v Plzni nebo Třinci dokonce vyskytlo i tzv. průmyslové sněžení. Ostatně celý meteorologický podzim - září až listopad byl srážkově podprůměrný. A současně jsme si užívali teplotně nadprůměrný podzim a to zejména díky teplému září, kdy jsme v jeho počátku naměřili tropické teploty tj. přes 30 °C.
To meteorologické léto (červen až srpen) bylo teplotně průměrné a srážkově nadprůměrné, celkově hodně proměnlivé - tropické teploty přišly až v jeho závěru - na konci srpna. A k červenci stačí jen dodat, že jeho průměrné teploty byly nižší než červnové.
Květnové počasí sice začalo relativně nízkými teplotami a v horských oblastech napadlo až 30 cm sněhu, v polovině měsíce už ale padaly teplotní rekordy a jeho závěr přinesl i tropické teploty. Stejně tak padaly teplotní rekordy v polovině března - 15. března se rtuť teploměru šplhala přes 18 °C.
Na konci února naopak padaly minimální teplotní rekordy - 23. února klesla rtuť teploměru na Jizerce k -26 °C. Loňský leden přinesl oblevu do nižších poloh, kde místy roztála sněhová pokrývka po více než měsíci. 8. ledna se rtuť teploměru zastavila na hodnotách i přes 10 °C, v kombinaci s táním sněhu, deštěm a vysokými teplotami stoupaly místy hladiny řek až na 3. SPA.
Takže v roce 2012 vždy to správné počasí!
Místo podzimu přijde léto
Závěr tohoto týdne přinese další nádherné, slunečné a teplé dny. Máme se na co těšit! Budou to zřejmě nejteplejší dny letošního babího léta.
Nejvyšší odpolední teploty se budou od pátku do neděle (30.9.-2.10.) pohybovat v intervalu 22 až 27 °C. K tomu se přidá jasná obloha, jen po ránu a dopoledne ojediněle s mlhami a slabý proměnlivý vítr. Takové počasí, které nás čeká první říjnový víkend bych klidně vyměnila za počasí letos v létě. I když celková charakteristika letošního léta nakonec vůbec špatně nedopadla – jako celek tak byly letošní prázdniny teplotně průměrné v porovnání s normálem let 1961 -1990 (přesto šlo o nejchladnější prázdniny od roku 1996) a srážkově nadprůměrné, kdy byl na srážky bohatý červenec – v průměru spadlo 152 mm.
Začátek letošního října, který bude ve znamení teplotních rekordů, vykouzlí mohutná oblast vysokého tlaku vzduchu nad střední Evropou. Tabulky teplotních rekordů se budou zřejmě přepisovat o víkendu také v pražském Klementinu – pro 1. října je to teplotní rekord z roku 1956 na hodnotě 25,1 °C, pro 2. října z roku 2001, před deseti toky naměřili 25,8 °C.
A dobrá zpráva na závěr pro Ty, kteří se na podzimní charakter počasí těší - prozatím to vypadá, že nás převážně slunečné počasí bude provázet v samém počátku měsíce a ochlazovat se začne od přístí středy tj. 5. října, to musíme počítat s teplotami do 20 °C. Další výraznější ochlazení zřejmě přijde kolem 12. října a na vrcholcích hor bude sněžit.
Teplý začátek října jsme si v posledních letech úžívali také v letech 2001 a 2009.
P.S. Také na Slovensku budou teploty do konce týdne hodně přes 20 °C.
Proč začátek prázdnin většinou proprší a přináší ochlazení?
Když jsem o prvním červencovém víkendu míjela v Karlových Varech festivalové návštěvníky v šortkách, kteří se pod deštníky třásli zimou, hlavou mi prolítla přesně tato otázka. Teploty, které o víkendu panovaly na území Česka, připomínaly začátek května, zatažené, šedivé dny pochmurný listopad a pro přirovnání vydatných srážek v horských oblastech na severu území mě napadají samé vulgarismy:-). I když na druhou stranu, alespoň to u nás nesněžilo jako na vrcholcích Tater.
Snad s výjimkou loňského roku si na teplý a slunečný začátek prázdnin nepamatuji. A statistika to jen potvrzuje. Podobný scénář jako letos (i když teploty byly vyšší:-) psaly v posledních letech začátky červenců 2001 a 2003, kdy se z červnových tropických teplot ochladilo až o 10 °C. Takový začátek července 2002, 2004, 2007 a 2010 byl hodně proměnlivý – odpolední - letní teploty, se rychle střídaly s teplotami pod 20 °C. Také začátek července 2005 přinesl odpolední teploty jen do 21 °C, tehdy se ale žádné výrazné ochlazení nekonalo, protože chladnější červnové počasí plynule přešlo do chladnějšího začátku července. Letos bychom byly za počasí na začátku prázdnin 2006 rádi, před pěti lety totiž nejvyššími teploty stoupaly na 24 °C, ale v porovnání se zbytkem července, který poté přinesl 20 tropických dnů, to byl vlastně "chladný" začátek léta.
Tropický začátek července za posledních deset let tak zbývá jen na rok 2008. Letní teploty v maximech na 28 °C, panovaly také v roce 2009, ale hrozily přívalové povodně.
Ochlazení na začátek prázdnin většinou způsobuje vpád chladného vzduchu od severozápadu nebo západu. Toto období ještě spadá do čtyřicetidenního pomedardovského období zmiňovaného známou pranostikou (Medardova kápě čtyřicet dní kape), která tak funguje více v červenci než v červnu.
Snad jsme si už nejchladnější červencové dny vybrali hned v jeho počátku a nyní nás čekají příjemnější teploty. Hned nejbližší dny přinesou tropy.
Tornáda v USA
Asi jste zaregistrovali obrovské množství lidských obětí a škod, která napáchala tronáda včera ve Spojených státech. Jednalo se o tzv. „tornado outbreak“. Tímto slovem jsou označovány události, resp. dny, kdy dojde na ráz ke vzniku několika desítek různě silných tornád a bouří na plošně rozsáhlém území u oblasti tzv. Tornado Alley, tedy oblasti středu a východu USA, kde je výskyt tornád nejčastější. Podle předběžných údajů americké NWS (nws.noaa.gov) bylo zaznamenáno celkem 164 tornád a další stovky výskytů krup a bouří. Příčinou těchto jevů je kolize rozdílných vzduchových hmot, chladné od severu a teplé vlhké od jihu, přičemž se uvolňuje spousta energie právě ve formě bouří. Frekvence výskytu tornád a významných tornado outbreak však není zřejmě zcela náhodná. Lze totiž vypozorovat častější výskyt tornád v průběhu celé sezony i větší, častější a silnější extrémní případy jako ten včerejší, v letech s výskytem chladné fáze jevu ENSO v rovníkovém Pacifiku. Právě při chladné fázy ENSO, známé jako LaNiňa, jsou bouře a tornáda četnější a zasahují většinou i více směrem k východu, než v letech s fází ElNiňo. Dalším faktorem podporujícím výskyt tornád je PDO (Pacific decadal oscilation), která ve své chladné fázy opět spolu s LaNiňou zvyšuje kontrast mezi vzduchovými hmotami a tím i četnost tornád. Podíváme-li se do historie, dosud největší zaznamenaný tornado outbreak, nastal ve dnech 3. a 4. dubna 1974, kdy bylo pozorováno 148 tornád, další známý případ je rok 1967, 19. až 23. září se 111 tornády. Právě rok 1974, podobně jako letos, byl zaznamenán souběh chladné fáze PDO a LaNiňa.
Z výše uvedených informací je zřejmé, že událost z minulých dnů se řadí mezi nejvýznamnější případy tornado outbreak v historii Spojených států. (zdroj informací: nws.noaa.gov a www.weatherbell.com).
Počasí se přehouplo ze zimy rovnou do léta
25 °C na začátku dubna, no není to paráda!? Je!
První naděje na teploty kolem 20 °C na víkend, který máme právě za sebou, numerické modely naznačovaly asi deset dnů dopředu – právě v době, kdy se nejen do hor vracelo sněžení a mrazivé teploty po ránu. Ale to, že se na začátku dubna dočkáme letní hodnoty 25 °C, by si odvážil, byť před týdnem, vyslovit asi málo kdo. Už sobota byla příjemně teplá s teplotami místy přes 20 °C, ale v neděli teploměry naměřily až letní hodnotu 25 °C a padaly četné teplotní rekordy. Nejvyšší teplota vzduchu byla naměřena na stanici Praha-Karlov 25,6 °C. Teplo bylo ale například také na Přimdě, kde se rtuť teploměru zastavila na 21,2 °C.
Titulek dnešního blogu je samozřejmě nadsazený, ale možná, že také patříte mezi ty, kteří si ještě v sobotu vyrazili zalyžovat a v neděli potom k vodě. Sice teplota vody ještě na koupání není, ale sluneční paprsky už sílu určitě mají (odpustím si přednášku o vysokém UV indexu). Další „důkaz“ teplého počasí jsou i bouřky, které v pondělí očekáváme ojediněle na východě území. Opět pro úplnost dodávám, že se několik málo bleskových výbojů vyskytlo na našem území hned 1. dubna.
Pro ty, kterým se zdají letní teploty na začátku dubna přece jen moc vysoké mám dobrou zprávu – hned v pondělí se ochladí až o 10 °C, opačnou skupinu potěší, že už ve čtvrtek se budou odpolední teploty zastavovat opět přes 20 °C.
Schválně jsem hledala, jak to s letními teplotami vypadalo v aprílovém měsíci v posledních letech. Vloni jsme v Praze letní teploty mohli naměřit až úplným závěrem měsíce, v roce 2008 bylo v dubnu maximech „jen“ 22 °C, v roce 2006 byla nejvyšší teplota 24 °C 26. dubna. Až jsem se dostala o roku 1968, kdy byla teplota vzduchu 25,6 °C naměřena už 31. března na stanici Poděbrady.
Ještě musím poděkovat všem amatérským meteorologům, zejména pak panu Petru Janouškovi z Jihlavy (nedělní teplota vzduchu tam kulminovala na 20,5 °C), kteří mi pravidelně posílají naměřená data.
Vzduch voní jarem!Ne na dlouho...
I když počasí těchto dnů připomíná jaro a dneska jsem dokonce viděla první otužilce jen v šortkách a tričku, konec zimy ještě rozhodně neslavte! Teplé počasí, které nyní přináší jihozápadní až západní proudění, totiž už o víkendu skončí. Postupně opět začne sněžit a denní teploty se budou pohybovat kolem nuly.
Daleko příjemnější než tyto zprávy je určitě zmínka o ranních víkendových teplotách, kdy 5. a 6. února dokonce ojediněle rtuť teploměru neklesla pod 8 °C, a pondělní odpolední teploty naopak stoupaly místy vysoko přes 10 °C.
V posledních letech neblo vůbec neobvyklé, že nás sem tam několik teplejších a slunečných únorových dnů donutilo sundat zimní bundy a rukavice, ale zima se pak nejednou vrátila v plné síle. Loňský únor sice přinesl nejvyšší teploty až na svém konci a dosahovaly 12 °C, ale pak se nakonci první březnové dekády výrazně ochladilo a odpolední teploty ještě zůstávaly pod bodem mrazu. Ještě větší teplotní rozdíl přinesl únor 2008, kdy 24.února teplota vzduchu šplhala přes 18 °C a přesně o měsíc později se odpolední teploty zastavovaly sotva na 3 °C.
I když zima tedy ještě neskončila už teď je jasné, že byla v některých pohledech za poslední roky výjimečná. A to určitě počtem dnů se sněhovou pokrývkou v nižších polohách ( navíc tento ukazatel nahnala netradičně v prosinci) a na druhé místo bych zařadila teplotní skoky mezi jednotlivými dny. I když v prosinci se teploty hodně držely pod bodem mrazu, přesto docházelo mezi jednotlivými dny k nemalým teplotním výkyvům. V lednu se přidalo střídání oblev a opětovných ochlazení, které přinesly nejen tání ale také výskyt ledovky a náledí.
Ačkoli takovéhle kolísání teplot během zimy není v posledních letech nic výjimečného, přeci jen jde o jednoznačný typický rys také té letošní. Ostatně, jak už jsem avizovala, další teplotní změna je právě před námi a bohužel pro všechny, kteří se stejně jako já těší na jaro, bude znamenat ochlazení.
Bílé Vánoce v Praze? Spíše výjimka!
Vánoce se blíží a zatím to vypadá, že by lotos mohly být bílé! A to i v Praze..... Po sedmi letech. Když se řekne Štědrý den, představím si vánoční ubrus, maminčiny vosí hnízda a pak hned bílou sněhovou peřinu. Prostě v mých představách sníh k Vánocům patří a to i přes to, že jsem si ho na Štědrý den v Praze za svůj život mohla užívat pouze 8x. Ačkoliv moji rodiče si vzpomínají na to, že za jejich dětství byl sníh na Vánoce vlastně pravidelně, podle dat to vypadá, že jde spíše o příjemnou asociaci Vánoc a sněhu, ale ve skutečnosti na tom nebyli o moc lépe.
Schválně se podívejme do historie pražského Klementina, kde se měří souvislé teplotní řady od roku 1775 a srážkové od 1804. Bílé, mrazivé, ladovské Vánoce nenajdeme také zrovna moc často a to i přes to, že se dvěstěletý teplotní normál v období 24.-26. prosince v pražském Klementinu pohybuje kolem bodu mrazu, na Štědrý den je to přesně nula.
V poslední čtvrtině 18. století byly vánoční svátky 12x teplotně nadprůměrné a 9x podprůměrné. Nejchladněji bylo na svátky v roce 1798 s arktickými denními teplotami mezi –11 až -15 °C a ranním minimem –22 °C. Naopak v roce 1796 bylo nejtepleji - na Štědrý den se rtuť teploměru zastavila až na 11 °C. V kronikách je také často zmiňován přelom let 1788/89 se 13. arktickými dny od 27. prosince do 8. ledna.
Když budeme pokračovat statistikou i v 19. století, potom bylo 44 Vánoc teplotně nadprůměrných a 26 podprůměrných. Bílé Vánoce v Praze byly 32 let, z toho na Štědrý den sněžilo ve 27mi případech, v 5ti případech pak ležel v Praze starý sníh. Přes 15 cm sněhu v pražském Klementinu leželo pouze v letech 1829,1870 a 1884.
Poslední opravdu bílé Vánoce na celém území Česka, kdy i v nižších polohách leželo několik desítek centimetrů sněhu byly v roce 2001. Takže si letos na Štědrý den nadělejte fotky, abyste mohli svým dětem a vnukům dokladovat svoje vzpomínky na bílé Vánoce.
Začíná meteorologická zima
První prosinec je počátek meteorologické zimy a ten letošní start si dal opravdu záležet – činily se jak nejnižší ranní teploty, které klesaly nejčastěji od -6 do -15 °C,(ale taková Jizera hlásila jen -21,7 °C), tak i nejvyšší denní teploty, které zůstávaly hluboko pod bodem mrazu. Odpoledne přinesla tlaková níže Katharina vydatné sněžení na celé území Česka. Jako by těch pondělních 10 až 25 cm nestačilo! Moje paměť sahá deset let na zpátek, ale tak studený a bílý první prosinec teda nepamatuji. Právě naopak – v roce 2008 bylo v Praze 10 °C.
V porovnání s minulými roky i statistikou přišla letos první sněhová nadílka do nížin se zpožděním, zato hned leží například v Praze až 18 cm sněhu. Určitě si pamatujete, že vloni první sníh napadl už 13. října, před dvěma lety to bylo 20. listopadu, v roce 2007 ještě o den dříve....Trochu mi letošní bílá peřina připomíná rok 2005, to 17. listopadu po prvním sněžení místy leželo také 20 cm sněhu.
Podle statistiky se průměrné datum prvního sněžení v nejnižších nadmořských výškách Jihomoravského kraje a Polabí pohybuje kolem 20. listopadu.
I přesto, že je Česko začátkem prosince celé v bílém, to, že budou letos bílé Vánoce bohužel vůbec jisté není. Ve střední Evropě totiž „funguje“ tzv. předvánoční obleva, způsobená teplým západním nebo jihozápadním prouděním, která se až ze 70% spolehlivostí postará o to, že Štědrý den je v nížinách na blátě. Poslední opravdu bílé Vánoce jsme si tak na celém území Česka užívali v roce 2001.
Listopadové extrémní teploty končí
Jak jinak nazvat počasí druhého listopadového víkendu, než extrémní, kdy se průměrná denní teplota pohybovala až o 10 °C nad dlouhodobým teplotním normálem a odpolední teploty se zastavovaly až na 20 °C?! V sobotu 13. listopadu byla nejvyšší teplota naměřena v Českých Budějovicích 19,4 °C, v neděli v Praze-Karlově neuvěřitelných 21,2 °C. Není divu, že padalo tolik teplotních rekordů – v sobotu jsem jich napočítala 25, v neděli 10. Za zmínku stojí nejen stáří teplotních rekordů (v sobotu padl 144 letý teplotní rekord v pražském Klementinu, v neděli 84 let starý), ale zejména nárůst nových teplot a rekordů pro jenotlivé stanice – například v Plzni o 6,9 °C, na Přimdě o 6 °C. Za zmínku stojí i velké rozdíly víkendových teplot po ránu – v sobotu nejnižší ranní teplota v Praze-Karlově klesla jen na 15,4 °C, v neděli k 10 °C, naopak na Prachaticku ve Volarech teplota vzduchu klesla k -1,1 °C.
Extrémně vysoké teploty, které odpovídaly zářijovým průměrům, přineslo teplé jihozápadní až jižní proudění do střední Evropy, stejně tak jako v jednotlivých letech, které doposud držely teplotní rekordy pro 13. a 14. listopad (hlavně roky 1926 a 1996).
Takové listopadové počasí bych si nechala líbit i nadále, rekordům ale prozatím odzvonilo a od úterý raději všude noste deštníky s sebou:-).
