Bývaly doby, kdy vesničtí učitelé žili z milodarů od svých žáků a jejich rodičů. Aby se při vyučování ohřáli, dítka přinesla polínka a na těch nespálených si večer ohřál pan učitel i donesenou polévku. Po těch časech se nejspíše stýská dnešní vládě v čele s ODS.

Jen čekám, kdy Topolánek zopakuje ,na adresu učitelů , slova svého ministra kultury, který pravil, že umělcům prospívá a sluší chudoba. Je velmi zvláštní, že někteří politici vidí chudobu jako přednost u všech ostatních, jen ne u sebe.

Osobně jsem přesvědčen, že chudoba nesvědčí nikomu a už vůbec ne učitelům. Učitelskou profesi považuji za jednu z nejdůležitějších pro dobré fungování a prosperitu společnosti. Kvalitní a všem dostupné školství je totiž receptem na mnoho dnešních problémů. Čím více je ve společnosti vzdělaných lidí, tím je menší třeba kriminalita, nezaměstnanost, nejsou neřešitelné sociální problémy a lidé bývají zdravější, dožívají se vyššího věku a ekonomika rychleji roste.

Úroveň vzdělanosti populace přitom nelze měřit jen počtem vysokoškoláků. To je dost zavádějící údaj, neboť vysoká škola stojí až na vrcholu vzdělávací pyramidy a do značné míry jde o úzce specializovanou dovednost. Úroveň vzdělanosti celé společnosti se odvíjí od kvality škol základních a středních. Kvalitu školy dělají výhradně jen učitelé. Politici se velmi rádi starají o budovy a jejich vybavení. U nových budov se nechávají fotografovat. Mnohem logičtější by bylo se nechávat fotografovat s dobrými učiteli, kdyby tito o takovou pochybnou čest vůbec stáli. Úplně nejsprávnější by bylo kvalitní učitele i velmi kvalitně zaplatit, aby je práce nejen bavila, ale aby je nadstandardně uživila a dala jim zcela oprávněný pocit sebeúcty a sebevědomí.

To, že z nás banky vyždímají tolik peněz na poplatcích, že běžná úřednice u přepážky vydělává 30 –40 tisíc, vyšší úředník už sto tisíc a ředitel několik set tisíc, to nám zjevně nevadí. To, že z nás třeba ČEZ vyždímá na monopolní ceně elektřiny tolik, že vydělá ročně miliardy a vyplácí za to vedoucím zaměstnancům státního podniku milionové odměny, nám také zjevně nevadí. Zdá se, že nám však vadí, když bychom na daních odvedli o trochu více, aby byli dobře zaplaceni učitelé našich dětí. Minimálně stejně dobře, jak je placen úředník v bance.

Žehráme často oprávněně na kvalitu škol. Nadáváme na to, že děti skoro nic nenaučí a vše s nimi musí udělat až doma rodiče. Pak se divíme, že děti z určitých sociálních vrstev se nic pořádně nenaučí a končí tam, kde končí – ve věznicích, nebo na sociálních podporách. Chceme, aby škola byla centrem občanské vzdělanosti a ne jen nabiflovaného seznamu nepotřebných informací. Nechceme, aby ty k životu důležité znalosti sdělovala jen rodina. Když je rodiče znají, mají děti napůl v životě vyhráno, když sami rodiče neví, dítě se to nikde nedozví. Škola by měla děti nutit srovnávat etické normy přinesené z vlastních rodin s tím, co považuje za etické celá společnost. Škola musí vést děti k samostatnému, svobodnému uvažování, ke kritickému myšlení, naučit je metodám ověřovat si pravdivost informací a tyto umět rychle a efektivně vyhledat. Škola by měla vést třeba i ke zdravému životnímu stylu. Čím je dítě z méně vzdělané rodiny, tím více potřebuje kvalitní a trpělivou školu, vlastně kvalitní, zkušené , trpělivé , laskavé učitele s vysokou mírou autority.

Chceme toho po nich hodně a dáváme jim za to ukrutně málo. Školské odbory chtějí stávkovat a já jim držím palce. Během příštích několika let by učitelé měli postupně dostat o takových alespoň 50% vyšší plat. Vláda jim příští roky přidá mnohem méně, než bude činit vládou vyvolaná inflace. Milý učitelé, profesorky a profesoři – v zájmu budoucnosti našich dětí prosím stávkujte. Co nejrazantněji, co nejtvrději. Snad se pak vláda vzpamatuje.