Způsobil aktivista Bílý škodu za 10 milionů?
Předseda Romského občanského sdružení Ladislav Bílý byl tento týden odsouzen na 6 let za dotační podvod.
Může nás olympiáda inspirovat v každodenním životě?
Autorem článku je Marek Zemský, sociolog Ligy lidských práv.
Z Londýna se postupně stěhují jednotlivá sportoviště do brazilského Ria, novináři už zase informují o krizi eura a v televizi je možné naladit i pořady, které mají se sportem jen pramálo společného. S odstupem času tak stojí za to popřemýšlet, co letošní olympiáda světu kromě sportovních zážitků a překonaných rekordů přinesla. V průběhu čtrnáctidenního sportovního maratonu se totiž vedle úspěšných medailistů podařilo oslavit myšlenky fair-play, rovnosti a spravedlnosti jako základních hodnot lidské společnosti. Paradoxně však při jejich naplňování selháváme i v jedné ze základních oblastí společenského systému – v rovném přístupu ke vzdělání.
Na zkušenou do Anglie aneb Jak dohnat 20 let zkušeností v zaměstnávání lidí s postižením
Autorkou článku je Denisa Slašťanová, právnička Ligy lidských práv.
V České republice probíhá v současné době transformace sociálních služeb, která spočívá mimo jiné v tom, že selidé se zdravotním postižením dostávají z velkých institucí „na samotě u lesa“ do komunity. Cílem však není dostat lidi s postižením jen ven z ústavů, cílem je hlavně jejich začlenění do společnosti, což zahrnuje i možnost pracovat. Otázkou je, jak na to. Změnit legislativu? Změnit postoj lidí? Tyto a mnohé další otázky jsme letěli klást do Anglie, kde si tímto procesem procházeli před 20 lety.
Vězení za kritiku politiky? Bohužel ano
Řidič Roman Smetana se v rámci předvolební kampaně v roce 2010 rozhodl své znechucení politikou vyjádřit svébytným způsobem a tak pokreslil tři desítky reklam politických stran na olomouckých autobusech. Připisoval na ně komentáře o lhářích a zlodějích a zesměšňoval je přikreslováním tykadel.
Rušení praktických škol? Ano, ale cestou transformace
Autorkou článku je Katarína Krahulová, pedagožka Ligy lidských práv
Od roku 2013 by podle plánu ministerstva školství měly být všechny děti vzdělávány v běžných základních školách bez ohledu na jejich schopnosti a potřeby. Tento návrh vzbudil mezi pedagogy velké emoce a na ministerstvo dorazila petice proti rušení praktických škol. Jeden z argumentů jsou chybějící miliardy a výbava na to, aby příliv žáků se speciálními potřebami běžné školy zvládly. Ale pokud si uvědomíme, že se uvolní peníze, které jdou na nynější financování praktických škol, tak se tyto prostředky mohou najít.
Zdravotní péče? Rozhodovat o vás budou druzí.
Komentář napsala Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv.
Na úvod příklad - 16letý puberťák navštíví kožního kvůli vyrážce v intimní oblasti. Lékař ho dosud mohl bez problémů vyšetřit a předepsat léčivý přípravek. Nově ovšem bude i k nejbanálnějšímu ošetření potřeba souhlas rodičů. Co je ovšem horší – se závažnými a nevratnými zákroky, jako je psychochirurgická operace nebo výzkum nevyzkoušených lékařských metod, může dát souhlas zákonný zástupce, aniž by měl nezletilý právo veta.
Ústav, nebo rodina? Je přece jasné, co je pro dítě lepší
Autorkou článku je Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv.
V Evropě jsme mezi posledními, kdo ještě zavírá děti do tří let do ústavů. Slovensko, Maďarsko i Polsko už takové praktiky zakázaly. Přesto si ústavy stále hýčkáme.
Brněnská záchranka byla odsouzena správně!
Autorkou článku je Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv a zmocněnkyně maminky, která vysoudila omluvu a odškodnění.
Většina lidí nechápe, jak mohli brněnští záchranáři prohrát soud s rodičkou po překotném porodu doma. Vždyť převozem do nemocnice proti její vůli zachránili dítě! Kdyby ho neodvezli za asistence policie, mohli být naopak žalováni pro neposkytnutí péče. Pokud rodiče záchranku zavolali, pak se přece museli podřídit rozhodnutí lékaře. Jinak by nemělo smysl ji volat! Soudce se musel zbláznit, protože tímto precedentem dal návod dalším pacientům, aby vytřískali ze státu peníze, přestože nedošlo k žádné škodě na zdraví. Jak je to ale ve skutečnosti?
Nedobrovolné sterilizace: Odškodňovat? Neodškodňovat? Mluvit, nebo mlčet?
Znovuotevření případu paní Ivety z Ostravy, které byla bez jejího informovaného souhlasu provedena sterilizace, znamená průlom v tom, jak soudy uvažují o odškodňování. Podle výroku Nejvyššího soudu není možné smést všechny staré žádosti o satisfakci ze stolu s tím, že jsou jednoduše promlčené.
