Tvrdit veřejnosti a politikům, že kouření nezpůsobuje nemoci a předčasná úmrtí, si dnes už nemohou dovolit ani výrobci tabáku. Všimli jste si, že poslední rok už to neříkají ani o pasivním kouření? Důkazy jsou jasné – například po zákazu kouření v restauracích klesl počet akutních infarktů podle výzkumů publikovaných v 11 velkých studiích průměrně o 17 % (např. Myers et al., 2009), podobně to ukazují další studie. Už neslyšíme ani o ventilaci, o stavebně oddělených prostorách pro kuřáky, kam stejně musí vejít host, neřkuli personál, ani o zákazu vstupu nezletilých – tím se účinkům tabákového kouře nelze vyhnout.

Bylo třeba najít jiné argumenty. Slyšíme je i u nás, podobně jako v jiných zemích, avšak dnes už jen na východ od nás. Začíná nás ohlupovat „tabákonomika“. Jejím principem je vnutit politikům a veřejnosti mylnou představu, že stát na kouření vydělává. Opak je pravdou. Typické pro tuto strategii jsou tyto nepravdivé mýty:

Příjem z daní za tabákové výrobky je vyšší než náklady na léčbu nemocí způsobených kouřením
Není. Skutečnost, že se v ČR prodávají cigarety, stojí stát ročně podle kvalifikovaných ekonomických odhadů kolem 80–90 miliard korun. Daně z tabáku přinesou kolem 40 miliard, tedy necelou polovinu. Navíc příjem z těchto daní se z ekonomického hlediska nemůže brát jako vklad, o který bychom jinak přišli. Nepřišli. Kdyby kuřáci nekupovali cigarety, koupí si jiné zboží nebo služby.

Bez tabákových daní se zhroutí příjem státu
To už je čirá demagogie. Je pravda, že cigarety mají vyšší daň než jiné zboží. Ale tam, kde se přestává kouřit, se investuje především do služeb, které oživují ekonomiku, vzniknou nová pracovní místa, jak se potvrdilo například v New Yorku. Krabička tam přijde tak na 13 dolarů a nekouří se nejen v restauracích, ale ani v parcích – viz foto. Navíc obecně platí, že zvýšíme-li cenu, klesne poptávka, a to prakticky vždy, tedy i v případě cigaret. Je přece v zájmu státu snížit prodej cigaret a to je snad jasné z hlediska zdravotního – ale ono to platí i z ekonomického pohledu: za méně prodaných cigaret s vyšší daní se vybere více peněz.

Cigarety jsou už tak drahé
Cena cigaret od roku 1989 v poměru k platu klesla. Porovnáme-li dnešní průměrný příjem a cenu nejprodávanějších cigaret se stavem před 20 lety, zjistíme, že za průměrný plat koupíme dnes zhruba dvojnásobné množství krabiček. Aby byl zachován poměr platu a ceny cigaret, měla by krabička stát dvakrát tolik.

Zvýšení daní z tabákových výrobků a tím jejich ceny zvýší pašování a nelegální obchod
Cena cigaret nemá zásadní vliv na pašování. Podstatnější je kontrola trhu. V Evropě se pašuje nejvíc cigaret na jihu a východě, kde jsou cigarety nejlevnější. Nejméně se pašuje na severu a západě, kde jsou nejdražší. V takovém Norsku či UK stojí kolem 6-7 euro, u nás ani ne polovinu.

Nelegální cigarety jsou škodlivější než legálně prodávané
Tabákový kouř obsahuje řádově tisíce látek, z nich asi 100 způsobuje rakovinu. Není podstatný rozdíl v tom, co kouříte – je-li v cigaretě navíc nějaké smetí, nebude rozdíl v objemu a množství jedovatých látek velký. Asi jako kdybyste zvažovali, zda je lepší strkat nos do výfuku mercedesu nebo volkswagenu. A ještě něco – jestliže kuřákům nevadí kouřit pašované (a údajně velmi nekvalitní) cigarety, znamená to, že v chuti těch a oněch necítí žádný velký rozdíl. Oč jde především, je cena. Stát by ji proto v zájmu svých občanů i v zájmu státního rozpočtu měl zvýšit. A ovšem, kontrolovat trh, aby nebylo možné pašování ve velkém, na němž se často podílejí sami renomovaní výrobci.