Ve světě zemře denně zhruba 15 000 lidí kvůli konzumaci tabáku (většinou ve formě kouření – proto dále bude uvedeno „kouření“)¹ a dalších 1000 lidí ve stejný den podlehne následkům pasivního kouření.² V České republice je to nejméně 50 lidí denně.³ Tato úmrtí jsou o to smutnější, že jsou naprosto zbytečná. Tabák, resp. kouření, je příčinou smrti, které lze účinně předejít.⁴ Bohužel, Česká republika se zatím neřadí mezi země, které se rozhodly účinně chránit své obyvatele před negativními dopady kouření.

Česká republika doposud neratifikovala Rámcovou úmluvu Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (World Health Organization Framework Convention on Tobacco Control, WHO FCTC). I když má tato Úmluva již 174 smluvních stran (173 zemí a EU)⁵ a je jednou z nejvíce podporovaných mezinárodních smluv, naši politici jí zatím nevyslovili podporu. A to přesto, že její ratifikační proces začal již v roce 2003. Bohužel u nás zatím nebyl dokončen. A to přesto, že nesčetné zdravotní studie potvrzují podíl kouření na vzniku nejméně 16 různých typů nádorů^{6 7 8} a dalších chronických chorob⁹.

Nyní se opět zdá, že zakončení ratifikačního procesu je na dohled, snad díky aktivitám ministra zdravotnictví. Vláda ČR se tímto tématem zabývá již od června 2011 a její kladné doporučující stanovisko bylo předloženo oběma komorám Parlamentu ČR.¹⁰ Toto doporučující stanovisko však obsahuje doplňující prohlášení ve znění:

„Česká republika vítá mezinárodní spolupráci v oblasti kontroly tabáku zaměřenou na prohlubování ochrany veřejného zdraví.

Česká republika prohlašuje, že nepovažuje prováděcí pokyny přijaté Konferencí smluvních stran za přímo vytvářející právní závazky podle Úmluvy.

Česká republika prohlašuje, že nepodpoří jakékoli budoucí návrhy měnící Úmluvu či vztahující se k jejím Protokolům, které by byly v rozporu s ústavními principy České republiky stejně jako závazky plynoucími z členství v Evropské unii a z mezinárodních dohod o volném pohybu zboží, ke kterým Česká republika přistoupila.

Česká republika současně prohlašuje, že ustanovení článku 5 odst. 3 považuje za ustanovení, kterým není dotčeno právo na nediskriminační jednání smluvních stran s tabákovým průmyslem, a umožňující nutnou míru součinnosti s tabákovým průmyslem v oblasti kontroly tabáku.”¹¹

Tímto prohlášením naše země posílá jasný signál zbytku světa: Po osmi letech handrkování jsme se konečně rozhodli podpořit Úmluvu, kterou bezvýhradně přijalo 173 zemí před námi. My ale výhrady máme. Česká republika nepovažuje doporučení přijatá v rámci jednání všech smluvních stran v letech 2005-2011 za závazná. Konkrétně, Česká republika bude nadále spolupracovat s tabákovým průmyslem při vytváření své zdravotnické politiky. Toto prohlášení jasně vypovídá o tom, proč našim politikům trvalo tak dlouho, aby podpořili úmluvu Světové zdravotnické organizace.

Rámcová úmluva o kontrole tabáku má ušlechtilý cíl ochránit současné a budoucí generace před ničivými zdravotními, sociálními, environmentálními a ekonomickými následky spotřeby tabáku¹² a jen málo lidí by proti něčemu takovému jistě protestovalo. Jednoho nepřítele ale tato

Úmluva má – tabákový průmysl. Jelikož si tato mezinárodní smlouva klade za cíl snížit poptávku a nabídku po tabákových výrobcích, citelně tím ohrožuje existenci tabákových firem.

Tabákové firmy – přesněji řečeno světové tabákové koncerny – se všemožně bránily a brání zavedení účinné kontroly tabáku jak na světové tak i národní úrovni. Již při projednávání této Úmluvy na půdě Světové zdravotnické organizace v letech 1999-2003 se tabákové koncerny snažily ovlivnit její uzavření či obsah.^{12 13} Kvůli rostoucí podpoře kontroly tabáku a následnému přijetím Úmluvy v roce 2003, se tyto firmy později rozhodly přizpůsobit svoji strategii a spolupracovat se spřátelenými zeměmi a organizacemi a zmírnit doporučení přijatá smluvními stranami Úmluvy.^{15 16 17}

Tyto praktiky tabákového průmyslu jsou dobře známy všem, kteří se tabákové kontrole věnují. Právě proto se smluvní strany Úmluvy v článku 5.3 zavazují, že „Při vytváření a realizaci svých politik v oblasti veřejného zdraví týkajících se kontroly tabáku budou smluvní strany postupovat takovým způsobem, aby v souladu s vnitrostátními právními předpisy ochránily tyto politiky před komerčními a ostatními zájmy tabákového průmyslu.“¹⁸ V návaznosti na tento článek Úmluvy byly následně v roce 2008 přijaty prováděcí pokyny. Tato detailní doporučení poukazují na nutnost zavedení efektivních opatření jako je transparentní jednání s tabákovým průmyslem nebo důsledné sledování střetu zájmů a zabránění infiltrace tabákového průmyslu do rozhodovacích orgánů země. Prováděcí předpisy ani samotné znění Úmluvy nevylučují jednání mezi tabákovým průmyslem a státními orgány, ale zaručují, že taková jednání budou především probíhat transparentně a jejich cílem bude snížit konzumaci tabáku.¹⁹

Z navrženého prohlášení ČR je naprosto patrné, že právě závazky a doporučení vyplývající z článku 5.3 – zabránění vlivu tabákového průmyslu na rozhodování státních orgánů – jsou našim politikům trnem v oku. Většina světa již pochopila, že kontrola tabáku = snížit spotřebu tabákových výrobků je v přímém rozporu se zájmem tabákového průmyslu = prodat co nejvíce.

Tabákové výrobky totiž nejsou normálním spotřebním zbožím. Nic jiného na trhu nezabije polovinu svých dlouhodobých zákazníků v případě, že je používáno přesně tak, jak je uvedeno výrobcem.²⁰ Navíc jsou cigarety také agresivně propagovány. ²¹ Nejde ale o kdejakého zákazníka - cílem jsou především děti a dospívající mládež, a proto se ve svých reklamních kampaních snaží navodit dojem, že kouřit je sexy, moderní a dospělá aktivita.²² Speciální balení a příchutě cigaret či doutníků zatraktivňují tyto výrobky pro mladé.^{23 24}

Opravdu se naši zákonodárci domnívají, že je v zájmu zdraví všech občanů spolupracovat s tabákovými firmami bez pravidel a bez transparentních postupů? Nebo si snad člověk má myslet, že transparentní postupy, jejichž výsledkem je zabránění vlivu tabákového průmyslu na rozhodování státních orgánů, jsou v naší zemi diskriminační ?

Česká republika se při přijímání mezinárodních smluv jistě musí vyvarovat situacím, kdy by naše svrchovanost mohla být oslabena. Toto ale není případ článku 5.3 Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku, tak jak dokládá zpráva Vlády ČR:

„Ratifikace Úmluvy je v souladu s výstupy České republiky prezentovanými na poli Světové zdravotnické organizace (WHO) a Evropské Unie a její znění není v rozporu se závazky

České republiky vyplývajícími z jiných platných mezinárodních smluv. Úmluva je v souladu s právem EU a její politikou v oblasti kontroly tabáku.“²⁵

Proto není třeba vydávat zvláštní prohlášení týkající se článku 5.3, suverenita našeho státu jím rozhodně ohrožena není a nebude ani v budoucnu. Naopak, zdá se, že naši svrchovanost ovládají soukromé subjekty a lobbistické skupiny.

Poslanci a senátoři Parlamentu ČR jsou volenými zástupci obyvatel naší země. Po svém zvolení se členové obou komor parlamentu zavazují, že “svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“²⁶ Doufejme, že jim jejich svědomí nedovolí podlehnout tlakům zájmové skupiny na úkor zdraví jejich voličů a ostatních obyvatel ČR. V takovém případě není vyloučeno, že by se mohlo jednat o korupční chování.

Poslanci a Senátoři ČR by měli přijmout Rámcovou úmluvu Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku bez jakýchkoli prohlášení týkajících se součinnosti s tabákovým průmyslem, či článkem 5.3 Úmluvy. Efektivní kontrola tabáku a zdravotní politika byly, jsou a budou neslučitelné se zájmy tabákových firem. Naše země snad není rájem pro tabákový průmysl.

A signál, jaký vysíláme do světa? Možná jsme byli inspirací pro téma Světového dne bez tabáku 2012, který WHO vyhlašuje vždy na poslední květnový den. Příští rok to bude „INTERFERENCE WITH TOBACCO INDUSTRY“, tedy něco jako „Pryč od tabákového průmyslu“ (doslova Narušování, vměšování či ovlivňování tabákovým průmyslem).


Odkazy:

¹Shafey O, Eriksen M, Ross H, Mackey J. (2009). The Tobacco Atlas. www.tobaccoatlas.org.

²Oberg M, Maritta JS, Woodward A, et al. (2010) Worldwide burden of disease from exposure to second-hand smoke: A
retrospective analysis of data from 192 countries. The Lancet. Published Online November 26, 2010
DOI:10.1016/S0140-6736(10)61388-8.

³Peto, R. et al.: Mortality from Smoking in developed Countries 1950-2000, www.deathsfromsmoking.net

⁴World Health Organization. (2003). World Health Report. Geneva: WHO.

⁵Světová zdravotnická organizace (WHO) http://www.who.int/fctc/signatories_parties/en/index.html.

⁶Ferlay J, Shin H, Bray F et al. (2010) Estimates of worldwide burden of cancer in 2008: Globocan 2008. Int J Cancer127(12): 2893-917.

⁷U.S. Department of Health and Human Services (2004) The health consequences of smoking: a report of the Surgeon General. Atlanta: U.S. Department of Health and Human Services, Centers for Disease Control and Prevention, National Center for Chronic Disease Prevention and Health Promotion. Office on Smoking and Health.

⁸International Agency for Research on Cancer (2007) Smokeless tobacco and some tobacco specific N-Nitrosamines. Lyon, France. World Health Organization International Agency of Research on Cancer. IARC monographs on the evaluation of carcinogenic risks to humans Volume 89.

⁹Willi C, Bodenmann P, Ghali W. et al. (2007) Active smoking and the risk of Type 2 diabetes. JAMA 298: 2654-2664.

¹⁰Parlament ČR http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&t=421

¹¹Návrh usnesení Senátu Parlamentu Česká republiky (tisk 154/1), staženo z internetu 22.8.2011 http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/60615/51365

¹²WHO FCTC http://whqlibdoc.who.int/publications/2003/9241591013.pdf.

¹³WHO/IOCU/UICC: Strategies and Tactics. January 31, 1989. Philip Morris Companies, Inc. (Bates no. 2501045143) Available at: http://legacy.library.ucsf.edu/tid/knx19e00.

¹⁴World Health Organization (2000) Tobacco company strategies to undermine tobacco control activities at the World Health Organization: report of the Committee of Experts on Tobacco Industry Documents. Geneva: World Health Organization.

¹⁵Carter SM. Mongoven, Biscoe, Duchin: Destroying tobacco control activism from the inside. Tob Control
2002;11:112e18.

¹⁶Mamudu HM, Hammond R, Glantz S. Tobacco industry attempts to counter the World Bank report Curbing the
Epidemic and obstruct the WHO framework convention on tobacco control. Soc Sci Med 2008;67:1690e9.

¹⁷Mongoven Biscoe & Duchin Inc. An Analysis of the International Framework Convention Process. Mongoven BD, Inc. 1997/E. Philip Morris. http://legacy.library.ucsf.edu/tid/soq37c00.

¹⁸WHO FCTC http://whqlibdoc.who.int/publications/2003/9241591013.pdf, p.7

¹⁹WHO FCTC přijaté prováděcí předpisy, staženo z internetu 22.8.2011 http://www.who.int/fctc/guidelines/article_5_3.pdf

²⁰Peto R, (1994) Smoking and death: the past 40 years and the next 40. British Medical Journal 309 (6959) 937-39.

²¹Biener L, Siegel MD. (2000). Tobacco Marketing and Adolescent Smoking: More Support for a Causal Inference. American Journal for Public Health. 90(3):407-411.

²²Sepe E, Glantz SA. (2002). Bar and club tobacco promotions in the alternative press: targeting young adults. American Journal for Public Health.92(6):901–907.

²³Connolly GN. (2004). Sweet and spicy flavours: new brands for minorities and youth. Tobacco Control. 13:211–212.

²⁴Lewis MJ, Wackowski O. (2006). Dealing with an innovative industry: a look at flavored cigarettes promoted by mainstream brands. American Journal for Public Health. 96: 244–251.

²⁵Předkládací zpráva pro Parlament ČR (tisk 154/1), staženo z internetu 22.8.2011 http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/60615/51365, p.11

²⁶Ústava České Republike, článek 23, staženo z internetu 22.8.2011 http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html