Napsal jsem článek podle informací získaných od důvěrných zdrojů. Standardní novinářská práce. Každý den můžeme najít nejen v Blesku, ale i v MF Dnes, Lidovkách, Právu, na Aktuálně.cz, stejně jako v New York Times, The Guardian nebo kterémkoli jiném médiu na světě podobné texty, jež získavají informace od svých důvěrných zdrojů. Novinář sám nemůže vědět, zda zdroj nelže nebo má postranní úmysly, proto sám musí své informace ověřovat a zjistit jejich reálnost. Ale novinář není policistou, postačí mu indicie, nemusí mít v ruce jednoznačný důkaz. Z tohoto důvodu by měl mít zdroje minimálně dva na sobě nezávislé, které současně potvrzují jednu a tu samou informaci. To vše jsem samozřejmě splnil, po získání informací od zdroje vysoce postaveného ve společnosti Mafra mi tyto informace byly nezávisle potvrzeny od zdroje v Lidových novinách. Až měsíc po zpracování tohoto článku byl tento publikován.

Jelikož ještě nemám dostatečně zpracovány další důvěrné informace, co jsem dostal od svých zdrojů týkající se tohoto tématu, následujicí článek o situaci v Mafře se chystám vydat až v prosinci. Za svými tvrzeními si stojím tak silně, že jsem ochoten čelit soudnímu procesu.

Velmi málo českých novinářů se považuje za hlídací psy ve společnosti. Ve většině zemí světa je takovéto poslání pro novináře obrovským zdrojem hrdosti. Kdyby se kdokoliv pokusil v českém prostředí postavit se k novinářské práci jako k poslání, kdyby měl považovat novinářskou práci za nástroj pravdy, za veřejnou službu, vystavil by se jen nevybíravým vtipům - lidé by ho odmítli jako snílka.

Někteří mistní novináři začali psát, protože toužili po moci. Chtěli ovlivňovat lidi i politiky. Většinou se stali novináři nikoliv z idealismu, ale z dogmatismu - chtěli zneužívat sdělovacích prostředků, aby v nich mohli slepě hájit své přesvědčení. Takoví lidé se vyskytovali velmi často v redakcích v prvních letech po listopadové revoluci. Tolik se jich prostě snažilo různými triky ovlivnit čtenáře, aby zaujali pozitivní či negativní postoj vůči levici nebo pravici, podle svých politických preferencí. Pár z nich jsou dneska šéfové...

Pro většinu novinářů v ČR je práce v tisku prostě jen obyčejným zaměstnáním, jako je každé jiné. Proto tak lehce z novin odcházejí, když jim někdo nabídne lepší plat - stačí se podívat, kdo je tiskovým mluvčím na většině ministerstev nebo u velkých firem - jsou to známé tváře z televize. Žádný skutečný novinář, který by se rozhodl zvolit si tu profesi jako poslání, by neopustil místo moderátora televizního analytického pořadu, na který se dívají statisíce lidí, jen pro to, aby mohl pracovat v nějaké funkci ve vládě.

Tato absence idealismu - to, že skoro nikdo nepovažuje novinářskou práci za poslání a pro všechny je to jen dočasná, "nějaká práce" - vede k tomu, že novináři neváhají podlehnout nátláku. Čeští novináři častějí, než je zdravý v demokracií, neprojevují zájem o etice nebo svobodu projevu - hlavně, aby nepřišli o plat na konci měsíce. Já, naopak, stal jsem se novinářem, protože v mé zemi za diktatury to byli právě oni - včetně šéfů a majitelů novin - kdo se systému postavil a neměli strach z toho, že budou trestáni. Proto je pro mě novinařina svatá věc. Dělám to jako své povolání, nikoli pro peníze.

Tady nejde o to, zda Aktuálně.cz je či není povinno něco zveřejňovat, ale to, že na nátlak a pohrůžky Mafry je stáhlo.

A co vlastně je ten "důkaz"? By to měl být s razítkem kulatým, nebo stačí hranaté?

Na www.blisty.cz Jan Čulík mimo jiné píše "Fabiano Golgo přesunul svou informaci o údajné budoucnosti Lidových novin na blog aktualne.cz. Argumentuje - a tento argument mu potvrdila celá řada novinářů i právníků z ČR i ze zahraničí - že pokud získá novinář informace ze dvou nezávislých zdrojů a přesvědčí se v rozumné míře, že jsou pravdivé, má právo je vydat. Jak dokázala celá řada mezinárodních skandálů a afér (třeba Watergate), novinář je podle Golga od toho, aby "upozorňoval společnost na to, že někde vznikl kouř, nemusí rovnou odhalit oheň". Golgo poukázal na svém blogu také na to, že má jako novinář solidní pověst - v celé řadě případů, kdy předem upozornil na určitý jev, píše Golgo, se jím dlouho předem avizované skutečnosti posléze potvrdily."

Tady není žádná tradice svobodného novinářství, novináři byli čtyřicet let režimními prostituty a vůbec se za to nestyděli.


Zcenzurováný článek z Aktuálně.cz je tady: http://fabianogolgo.blogspot.com/