Tak kdo je tady Cikán?

24. 01. 2011 | 20:43
Přečteno 40376 krát
Čechům prý nevadí, že jsou Romové osoby jiné rasy, vadí jim, že jsou v konfliktu s „naším“ [Vaším] chováním. Kdyby toho nebylo, Češi prý by si Cigání ani nepovšimli. Vietnamce nikdo nebije, nikdo je nesterilizuje, nikdo je neobviňuje, že parazitují na státu anebo že ničí své byty... Ano, kapsáři jsou většinou Romové. Ano, většina Romů nepovažuje za životně důležité posílat své děti do školy. Mnoho Romů se chová násilně, hlučně, neodpovědně a podvádějí.

Avšak argument, že Romové zneužívají sociální dávky od Čechů, zní poněkud bizarně, vzhledem k tomu, že úsilí získat od státu podvodně co největší množství sociálních dávek je mezi bělošskými Čechy národním sportem...

Hněv bílých Čechů, že Romové zneužívají sociální dávky, je, zdá se, motivován více závistí než etickými či právními důvody.

Na expats.cz jsem našel diskusi, jíž se účastní cizinci, kteří žijí v České republice. V reakci na vlnu sympatií od cizinců vůči Romům a jejich postavení v České republice napsal jistý Miroslav:

"Cikáni/Romové: Je to velmi složitá otázka. Nemyslím, že ti Češi, kteří nemají rádi Romy, k nim pociťují antipatie v důsledku nějaké rasistické doktríny, ale spíše jde o to, že většina z nás má s Romy špatné zkušenosti. Zbili nás, okradli nás, znovu a znovu. Zažil jsem to já, bratr, matka, otec, prakticky každý. Promluvte si s jakýmkoliv vyšetřovatelem trestných činů. Kéž bych mohl být tolerantnější. Jak rád bych chtěl, aby se Romové snažili zlepšit svůj image a status. Kdykoliv vidím skupinu Romů, držím si opravdu pevně peněženku. Pohlédnete-li na české trestní statistiky, uvidíte, že zločinnost u Romů je asi tisíckrát vyšší než u Neromů."

Toto nemůže být pravda, neboť české úřady nezaznamenávají žádné údaje na základě etnické příslušnosti, tedy ani nedělí počet trestných činů na Romy a Neromy.

Na to odpovídá Rogerco, člen 4641 tohoto chatu, těmito slovy:

„Je neférové činit všeobecné závěry o konkrétních [etnických] skupinách, ale řekl bych, ze zkušenosti, že některé skupiny mají zde [v ČR] špatnou pověst a jsou odsuzovány za drobné krádeže – cigarety, pivo, peněženky, atd. zatímco ostatní, jak se zdá, zde v ČR kradou – plýtvají – přicházejí o – manipulují – miliony a dokonce miliardy a skrývají se za určité absurdní zákony, které jim poskytují pro to ochranu a které existují jen v ČR a v zemi Berlusconiho. Je jasné, že příslušníci této druhé skupiny NEJSOU Romové (...) Avšak během let mě okradli Irové v Londýně, Angličané v Manchesteru a v Liverpoolu, Welšané v Colwyn Bay, Češi, Slováci, Romové a blíže národnostně nespecifikovaní lidé v Praze; dostával jsem výhrůžky, že mě zabijí, od karibské komunity v Liverpoolu, prodavači drog mě pěkně zmáčkli na univerzitě ve Walesu...“

Jako Brazilec identifikuji romské chování nikoliv s rasou, ale spíše se sociálními podmínkami. Většinové obyvatelstvo v Brazílii se chudých lidí silně obává a všeobecně je diskriminuje. Vzhledem k tomu, že chudí lidí mluví s charakteristickým přízvukem, jejich jazyk je plný gramatických chyb, poznáme je, i když jsou dobře oblečení. Jakmile jsou poznáni, nemají šanci, že by dostali normální zaměstnání. Nesmějí vstupovat do nákupních středisek ani do restaurací (aby tam nežebrali...)

Protože máme dostatečné množství důkazů a zkušeností a víme, že „oni“ (chudí) kradou a zavraždí nás za jediný pár bot, držíme si je od těla. Zavíráme okna od automobilu, když na červenou u každého semaforu předvádějí různé cirkusové triky anebo nám otírají přední sklo, aby si od nás vyžebrali pár halířů.

Nikdy jim nedovolujeme, aby byli sami v našich bytech. Nikdy s nimi nesedíme u téhož stolu. Takže jak jmse mohli chtít těchto milionů chudých dostat ze své chudoby, když my, majetní, jsme jim nedovolíli, aby studovali někde, kde se fakt něco učí, neposkytovaly jsme jim dost normální potravy, dávály jsme si pozor, aby jasně rozuměli, že jsou na nejnižší příčce společenského žebříčku a vnucovaly jsme jim orální kulturu předsudečných výroků o tom, „jak hrozní jsou ti chudí“? Pak jsme se divíli, že nás okrádalí.

Jen že prezident Lula změnil ten vektor. Lula vytvořil 14 milionů pracovních příležitostí a v důsledku jeho opatření vstoupilo 100 milionů Brazilců do střední třídy. Z 5,5 milionů studentů na brazilských soukromých vysokých školách jich 2,7 milionů pochází z oněch 31 milionů lidí, kteří se za posledních osm let osvobodili z chudoby.

700 let jsou Romové diskriminovanými nevlastními dětmi evropského kontinentu. Ve středověku byli stínáni, za holocaustu usmrcováni v plynových komorách, za studené války byli násilně nuceni žít v bytech a často byly romské ženy proti své vůli sterilizovány dokonce i po pádu komunismu...

Jak bylo nedávno zveřejněno, nejméně čtvrtina romských dětí, které český režim posílá do zvláštních škol, tam nepatří. Ty děti nejsou posílány do zvláštních škol v důsledku jejich údajně nízkého IQ, ale prostě jen proto, že jsou to Romové. [http://zpravy.idnes.cz/tisice-deti-chodi-do-zvlastnich-skol-i-kdyz-tam-nepatri-potvrdila-inspekce-1tt-/studium.asp?c=A100205_205727_studium_abr]

To je zločin, který páchají stovky bílých českých dospělých. Zneužívají svou moc ve svobodném, demokratickém režimu. Tyranizují tyto romské děti, které jsou od narození odsouzeni k životu v diskriminaci. Bílí Češi Romy násilně ochromují. [http://zpravy.idnes.cz/pruzkum-skoly-segreguji-zaky-rom-rovna-se-mentalne-postizeny-pb5-/studium.asp?c=A090703_170709_studium_bar]

A pak Romy tito bílí Češi nabádají, aby se chovali jako většinová společnost, jako kdyby je ta většinová společnost předem neochromila. [http://zpravy.idnes.cz/zvlastni-skoly-ucily-zdrave-deti-jako-postizene-prisly-si-tak-na-statisice-1bg-/studium.asp?c=A101116_140526_studium_bar]

"Je to taková tichá dohoda, na níž se podílejí i ředitelé běžných škol a pedagogicko-psychologické poradny, kteří tyto děti do speciálních škol zařazují".

Klíčem k vyřešení tohoto problému jsou šance. Mám-li šanci studovat, jestliže má země má pracovní příležitosti, kam se mohu hlásit se svým vzděláním, pokud mi bylo dovoleno jíst zdravě, aby se mi mozek vyvinul k plným schopnostem, pokud jsem vyrostl, aniž bych slyšel, jak jsem já a mí lidé „strašní“, pravděpodobně se nestanu kapsářem, leda že mám zvrácenou touhu po nebezpečných sportech...

Kořeny toho, co bílí Češi odmítají u Romů, je chudoba a nedostatek příležitostí. Když jste chudý, málokdy máte luxus hygieny. Když nemáte možnost získat dobré vzdělání, jak naleznete později v životě místo na slunci? Když nemůžete získat zaměstnání kvůli tomu, co udělali jiní lidé ve vaší sociální skupině, jak můžete ukázat svůj potenciál? Školské osnovy musejí uznat existenci romské kultury ve všech oblastech školského systému. Musí být zahájeno mezikulturní vzdělávání. Mezi Romy je nutno povzbuzovat vysoké očekávání a vzdělávací úspěchy, nikoliv představu, že Rom může jen propadnout.

Problémy jsou složité a nevyřeší se pouze za jedinou generaci. Samozřejmě, že během desetiletí vznikla u mnoha Romů kultura, která je otevřeně nepřátelská vůči všemu, co představuje bělošské většinové obyvatelstvo. Není divu. Avšak pokud nebudou existovat příležitosti, a pokud se Romové nepřesvědčí, že se k nim bělošské obyvatelstvo nestaví nepřátelsky a nemusejí od něho očekávat příkoří, většina Romů se bude dále chovat způsobem, který bude v přímém rozporu se středostavovským bontónem a bělošskou nepřístupností.

Potíž je, že v České republice vládne morální relativismus. V jeho důsledku lidé často mají ve zvyku obviňovat oběť, nikoliv pachatele. Zejména, pokud jde o Romy. Mnoho lidí si v ČR myslí, že si Romové za svou diskriminaci mohou sami. Což dokazuje, jak slabá je v ČR veřejná diskuse o romském problému. [http://zpravy.idnes.cz/odbornik-na-mensiny-musime-prekrocit-rozdeleni-na-bezproblemove-a-romy-1ny-/domaci.asp?c=A090717_083943_domaci_lpo]

Tvrdit, že Romové jsou hluční, nečistí, mají špatnou pracovní etiku - není takhle jak Rakušané za habsburské éry definovali Čechy? Z hlediska průměrného Dána nejsou Češi hluční jako Helena Růžičková či Homolkovi, nedodržují osobní hygienu a vypadají neupraveně? Chovají se amorálně - nevystupují proti drobné korupci a jsou líní - nepracují s řádným nasazením? Relativita...

Pokaždé, když slyším, jak si někdo stěžuje, jak drahé je podporovat Romy, pomyslím vždycky nejen na ty bílé Čechy, kteří rozkradli miliardy z veřejných fondů.

Nicméně údajně není český rasismus rasismem proti barvě kůže či etnické příslušnosti, ale je to prý diskriminace vůči určitému druhu chování. V českém, nesnesitelně homogenním prostředí se málo toleruje jinakost.

Přimo tady na Aktuálně.cz má svůj blog poslanec Jiří Dolejš, i když jsme mohli vidět DŮKAZ (videonahrávek = http://video.idnes.cz/webtv.asp?c=A100209_072332_domaci_ban&idvideo=V090925_173801_tv-zpravy_sha), že souhlasí, že bude za úplatek milionu korun podporovat určitou kauzu. Jen že Dolejš přece vůbec Rom není...

Případy jako Lucie Talmanová, která bezostyšně pobírá mateřské sociální dávky, přestože je vůbec nepotřebuje a její politická strana se ideologicky staví proti takové pomoci, jenom dokazuje, že i světlovlasí Češi zastávají onen názor, že "kdo nekrade, okrádá rodinu".

Primátorka Chomutova Ivana Řápková je dobrým symbolem bílého českého pokrytectví: Řápková bojuje proti Romům, kteří neplatí účty, avšak nevadí jí, že získala univerzitní titul z právnické fakulty v Plzni a vůbec si nepamatuje jméno jediného profesora, adresu univerzity ani nemá minimální znalosti z oboru, v němž získala diplom. A bílí Češi ji snad potrestali za její zjevně podezřelý diplom? Ne. Jiří Čunek je totéž. Pobíral od státu sociální dávky i v době, kdy byl podle hotovosti na jeho účtech milionářem.

Všechny tyto příklady (a mnoho dalších) ohledně toho, jak bílí Češi zneužívají státní fondy daleko víc než ti, kdo dostávají méně než 5000 Kč sociálních dávek měsíčně. Bílí Češi jsou ty, kteři skutečně okradájí státu. Stačí počítat - webová stránka Politikmann publikovála seznam afér:

Bamberská aféra
V březnu 1998 Česká televize v pořadu Nadoraz uvedla, že vedení ČSSD v roce 1995 navázalo kontakty s česko-švýcarskými podnikateli. Výsledkem jednání měla být dlouhodobá půjčka pro ČSSD výměnou za možnost ovlivňovat ekonomický vývoj v ČR po případném volebním vítězství ČSSD. Memorandum z jednání údajně podepsali tehdejší předseda ČSSD Miloš Zeman, první místopředseda strany Karel Machovec a předseda Strany zelených Jaroslav Vlček, který později vstoupil do ČSSD. Zeman připustil, že byl v podobné záležitosti osloven, nabídku však odmítl.

Aféry Pavla Béma a pražského magistrátu (mimo Opencard)
Ztráta desítek miliónů Pavel Bém je mužem velkých plánů. Olympiáda, velkorysé rozšíření metra, přestěhování radnice. Právě stěhování už má Praha za sebou. Navzdory slibům primátora a navzdory analýzám za milióny korun na něm město prodělává.

Pronájem pražských náplavek Mělo to být dobré pro veřejnost, tak zdůvodňoval pražský magistrát pronájem náplavek, čili dlážděných břehů Vltavy, soukromé firmě. Zatím to ale vypadá tak, že je to dobré hlavně pro onu soukromou firmu. Což o to, náplavky jsou sice v perfektním stavu, je možné po nich korzovat i jezdit na kole, ale jen díky tomu, že město do nich napumpovalo z veřejných peněz takřka půl miliardy. Hlavní starost soukromé firmy je teď kasírovat nájemné takřka od každého, kdo se kolem jen mihne. Včetně majitelů lodí, které kotví na vodě.

Bém lobboval za černou stavbu v Pardubicích, kvůli kamarádovi. Kauza nepovolené výstavby spedičního centra firmy D+D Park v Pardubicích má novou zápletku. Ukázalo se, že zájem na udělení dodatečného stavebního povolení největší černé stavbě v zemi má pražský primátor Pavel Bém. Loboval za ni u primátora Pardubic Jaroslava Demla.
Financování kampaně čisté a zelené Prahy Prahu loni zaplavily reklamní poutače s nápisem čistá a zelená Praha.

Vedle proměnlivý grafických symbolů obsahuje jednu konstantu: podpis Pavla Béma. Kampaň měla upozornit na to, že se město chce více starat o čistotu a zeleň, kvůli čemuž dokonce navýšila rozpočet o dvě stě padesát milionů. Mimořádná akce, jakou Praha nepamatuje, se shodou okolností rozjela v období před plánovanými předčasnými volbami do Poslanecké sněmovny, ve kterých chtěl kandidovat i Bém. A na kolik daňové poplatníky přišla?

Roman Janoušek O účty lobbisty a pražského podnikatele Romana Janouška, který je blízkým přítelem pražského primátora Pavla Béma (ODS), se kromě švýcarských úřadů začaly zabývat už i ty české.

Petr Benda - Paroubkův muž s nelichotivou pověstí
Petr Benda, asistent Jiřího Paroubka. Bývalý vekslák, nyní předseda ČSSD v Ústeckém kraji a tamní kandidát v krajských volbách. Milionář a politik s dlouhýma rukama a štědrý sponzor ČSSD. V ČSSD zřejmě není jiný člověk - snad s výjimkou Václava Kočky, o němž by kolovaly divoké historky z podsvětí. Ty je možné slyšet od sociálnědemokratických funkcionářů ze severu Čech i od zdejších podnikatelů. Vždy však striktně pod podmínkou anonymity. Také několik obsáhlejších textů, které o Bendovi vyšly v různých médiích, o jeho temné minulosti jen spekuluje.

Paroubkův asistent porušil zákon, svádí to na asistenty
Ústí nad Labem - Předseda severočeské sociální demokracie Petr Benda, jeden z nejvlivnějších politiků severních Čech a současně "pravá ruka" Jiřího Paroubka nedodržel zákon o střetu zájmů. Téměř čtvrt roku po termínu daném zákonem nedodal krajskému úřadu své majetkové přiznání, které je jako radní ústeckého hejtmanství povinen zveřejňovat.

Aféra soudce Jiřího Berky
(V kauze je namočeno více politických stran) Kauza ústeckého soudce Jiřího Berky začala zmanipulovanými konkursy podniků. Později se ale ukázalo, že do ní ve skutečnosti mohou být zapleteni státní zaměstnanci z klíčových úřadů. Lidé, kteří s ním ve sporných kauzách přišli do styku, tvrdí, že konkurs, za nímž Berka stál, měl vždy stejný scénář: poté, co soudce vyhlásil na podnik či firmu konkurs, dosadil "svého" správce, většinou Daniela Thonata.. Skupině ústeckého soudce Jiřího Berky přibylo obvinění z dalšího zmanipulovaného konkurzu. Policisté zjistili, že firmu Báňské stavby Most připravila o téměř 64 milionů korun. Někteří obvinění v případu zločinného spolčení ústeckého soudce Jiřího Berky se snažili ovlivnit vyšetřování ve svůj prospěch přímým kontaktem na politické strany.

Během líčení vyšlo najevo, že konkurz na Union banku si mohl objednat podnikatel Tomáš Pitr. Soudce také částečně uvolnil bankovní účty obžalovaných. Měsíčně nyní mohou použít až 100.000 korun. Policie podezřívá dva vysoce postavené státní úředníky, že se pokoušeli mařit vyšetřování krachu Union banky. Kriminalisté už proto prohledali jinak zapovězená místa: Úřad vlády a Národní bezpečnostní úřad. Podezřelými jsou totiž náměstek vicepremiéra Petra Mareš, František Kozel a vedoucí kanceláře šéfa NBÚ Vladimír Šiša. Policisté se vydali prohledat jejich kanceláře v souvislosti s vyšetřováním velkého skandálu kolem obviněného ústeckého soudce Jiřího Berky. Ten záměrně nechával krachovat firmy včetně Union banky.

Bezdrátová Praha
Vedení metropole má na milionů korun. kontě další neúspěšný projekt za desítky Bezdrátová Praha měla původně přinést bezplatný přístup na internet všem obyvatelům hlavního města. Evropská komise to ale zakázala, a tak se přes projekt dá připojit jenom na stránky institucí a státní správy. Jenže síť wi-fi ani půl roku po zahájení ostrého provozu pořádně nefunguje. Projekt, který už spolykal 150 milionů, měl Prahu dostat mezi ostatní evropské metropole.

Aféra Biolíh
Máme tu miliardový byznys s palivem budoucnosti a proradnou vládu, která jej chce svými „licencemi" rozdělit jen mezi pár vyvolených oblíbenců. Pak tu je osm zatčených korupčníků, kteří licenci uchazečům za patřičný úplatek slibovali. Od nich vedou nitky jak k ministrům, tak k tuzemským gangsterům, podnikatelům a dokonce k ruské solomonské mafii. Ústřední postava mezi obviněnými - František Vybíral - byl jedním z nejdůležitějších mužů už v rozhodování o zmíněné zakázce na stavbu dálnice D 47. Chodil taky na večírky pořádané (třeba i v budově policejní akademie) lidmi jako František Mrázek (zastřelen pár týdnů před loňským „biolihovým" zatýkáním) či Tomáš Pitr, kde se s ministry jako Zdeněk Škromach či Jaroslav Palas mluvilo při sklence vína a kaviáru o privatizaci Unipetrolu a dalších velkých kšeftech. Policie taky odposlechla řadu hovorů Vybírala s hlavní postavou solomonské mafie v Česku Jurijem Heřmánkem.

To všechno tu máme včetně takových pikantností, jako je například publikované svědectví jednoho z dalších obviněných, Miloše Červenky (kterého policie vyšetřovala kvůli nanejvýš podezřelému nákupu lukrativních pozemků u ruzyňského letiště od státem řízeného Pozemkového fondu), že mu Vybíral nabízel obchod: Dej mi třicet milionů a já ti za ně přes své kontakty u policie a na úřadech koupím beztrestnost. Když se tyhle skutečnosti začaly loni na jaře sypat na hlavu veřejnosti z policejních tiskovek a kombinátorských zpovědí, vypadalo to jasně: teď už se opravdu zatrhla pověstná nitka, skrz kterou rozpleteme celou zločinnou síť. Proč ty naděje mizí? Detektivové mají podezření, že Přibyl využil svého vlivu, aby přes tyto styky zabránil nebo alespoň znesnadnil vyšetřování kauzy biolíh a vraždy Mrázka. V těchto případech jde přitom o vysokou politiku.

Brněnská radnice a její skandál
Nahrávka rozhovoru senátora Vlastimila Sehnala (ODS) a majitele brněnské stavební firmy Přemysla Veselého, jejíž části odvysílala televize Nova jako důkaz korupce kandidáta na jihomoravského hejtmana Milana Venclíka (ODS), se zdaleka netýká jednoho člověka. Ale Korupční aféry zřejmě nevadí. Venclík dovedl jihomoravskou ODS k drtivé porážce v krajských volbách, ale může zůstat v klidu. Milana Venclíka, neúspěšného kanidáta na hejtmana a politika opředeného korupčními skandály, si totiž vybral Jihomoravský kraj i česká vláda jako koordinátora klíčových záležitostí

Aféra Bursíkovy domy
Martin Bursík společně se svým bratrem Jiřím získali v restitucích dům v Praze na Malé Straně, přímo naproti Poslanecké sněmovně. A nebytové prostory v něm pronajímají několika firmám. Ovšem nikoli přímo, ale přes svou firmu Ecoconsulting.

Sám Bursík přiznává, že prostory ve svém domě pronajímá dvojím způsobem. Výnosy z bytů, v nichž je nařízený regulovaný (tedy nízký) nájem, si píše do svých příjmů. A tudíž z nich platí daň 32 procent.

Byt Mirka Topolánka a Lucie Talmanové
Mirek Topolánek si prý vybral svůj nový byt v Praze na Starém Městě anonymně přes realitní kancelář. Majitelkou bytu přitom není ledajaká bytná. Je to dcera majitele firmy Navatyp, který kdysi na kontaktech s politiky ODS vydělal jmění. Jmenuje se Romana Navrátilová. Jejímu zemřelému otci Richardu Navrátilovi patřila vlivná stavební firma Navatyp, která spravuje výraznou část majetku města Prahy a dostává od něj zakázky za stovky milionů. Praha 1 přes Navatyp prodávala i dům, kde dnes Topolánek žije.

Arbitráž s CME
V arbitráži s firmou CME se Česká republika dopustila několika chyb. Ale na škodě, kterou CME utrpěla v souvislosti s investicí do televize Nova prý vinu nemá. A rozhodnutí stockholmské arbitráže, která České republice nařídila zaplatit CME 10 miliard korun, tak bylo nespravedlivé. K těmto závěrům dospěla sněmovní vyšetřovací komise, která zkoumala okolnosti prohrané arbitráže od roku 2003.

Aféra Čepro
Stát se musel zaručit za strategickou společnost Čepro, které hrozil finanční kolaps. Čepru hrozilo, že bude muset zaplatit kvůli skandálu při prodejích pohonných látek 6 miliard korun soukromým firmám. To znervóznělo banky, které se obávaly o své peníze. Dva ze tří hlavních financujících ústavů - ING a HSBS - vypověděly Čepru úvěry v celkové hodnotě 2,5 miliardy korun. Státní Fond národního majetku proto navrhl, že poskytne Čepru, které ze sta procent ovládá, garanci na financování ve výši 2,6 miliardy. Čepro zajišťuje pro stát skladování strategických zásob nafty a benzinu a vlastní i druhou největší síť čerpacích stanic EuroOil (pozn. jde o pátou největší státem ovládanou firmu, v jejím čele působil Grossův člověk Tomáš Kadlec).

Aféra čerpání peněz z EU (Budišov)
Jiří Paroubek soudí, že korupční aféra s čerpáním peněz z EU je selháním jednotlivců. Skutečnost, že je vedle někdejšího šéfa kabinetu Zdeňka Doležela do aféry zapleten i člen ČSSD, starosta Budišova na Třebíčsku Ladislav Péťa, je podle něj šokující. Paroubek uvedl, že okamžitě po zveřejnění těchto informací podnikl takové kroky, aby byl starosta z ČSSD vyloučen. Pracovníci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) zatkli tři lidi podezřelé z vydírání a nezákonných postupů při čerpání finančních prostředků z evropských fondů a státního rozpočtu prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj. Jde údajně o bývalého šéfa kabinetů premiérů Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka Zdeňka Doležela, Ladislava Péťu a úředníka ministerstva zemědělství Miloslava Řehulku.

Aféra Český dům (Srba)
Trestní zodpovědnost za nevýhodný pronájem lukrativního objektu nesou podle policie tři někdejší zaměstnanci ministerstva zahraničí: bývalý generální sekretář Karel Srba, šéf firmy Hotel Český dům Stanislav Brei a Miroslav Karel. Srba si ve vězení odpykává osmiletý trest za přípravu vraždy novinářky a stíhán je také kvůli korupci v rezortu.

Nevýhodnou nájemní smlouvu s Hotelem Český dům předložil bývalému ministru zahraničí Janu Kavanovi k podpisu právě Srba. Kvůli skandálu loni v březnu rezignoval. Existuje podezření, že stát mohl pronájmem přijít až o 100 miliónů korun.

Aféry J.Čunka
Aféry se vyšetřovaly v době, kdy byl Čunek v Topolánkově křehké vládě a je velmi velké podezření na ovlivňování jeho průběhu ze strany politiků a státního zastupitelství
Aféra se sexuálním obtěžováním.

19. září 2006 zveřejnil Čunek v regionálním týdeníku Jalovec dopis své bývalé sekretářky Marcely Urbanové zaslaný jemu a dalším osobám, v němž ho obvinila z pracovní diskriminace a sexuálního obtěžování. Čunek to označil za mstu za propuštění, respektive pokus ovlivnit projednávání v radě města její žádosti o snížení nájmu za restauraci, a podal na ni trestní oznámení pro pomluvu a vydírání.

Úplatek 16. ledna 2007 požádala ostravská policie Senát, aby zbavil Čunka imunity před trestním stíháním; po počátečním tajení detailů bylo zveřejněno, že je obviněn z přijetí půlmilionového úplatku od společnosti H&B REAL, jejímž prostřednictvím Vsetín prodával nájemníkům podnikové byty zkrachovalé Zbrojovky, v únoru 2002. Čunek, na nějž bylo podle jeho slov podáno celkem 16 trestních oznámení, oznámil, že bude s vydáním souhlasit, na jednání Senátu 7. února o to však výslovně nepožádal.

Zneužívání sociálních dávek J.Čunek pobíral od státu sociální dávky i v době, kdy byl podle hotovosti na jeho účtech milionářem.

Aféry Marka Dalíka
Marek dalík je považován za šedou eminenci ODS. Jeho vliv je démonizován a N.Topolánek jej používal k řešení nepříjemných záležitostí. Podobnou práci vykonává pro Paroubka, Dimun a Tvrdík.

Tajemný byznys Marka Dalíka
Česko-slovenští miliardáři se sjeli na mejdan na Štrbském Plese Možná nikdy se ke Štrbskému plesu nesjelo tolik významných byznysmenů a bohatých osobností, jako tomu bude tento víkend. Finančník a zakladatel společnosti J&T Patrik Tkáč pořádá na tomto slovenském zamrzlém jezeře historicky první turnaj v jezdeckém pólu na sněhu. Že půjde o mimořádnou a snobskou záležitost potvrdili včera první hosté třídenního turnaje. Na popradské letiště přiletěli, převážně soukromými letadly, například lobbista s vazbami na společnost ČEZ Vladimír Johanes, ředitel pražského Dopravního podniku Martin Dvořák, miliardář Radovan Vítek, partner ve finanční skupině J&T Dušan Palcr. Mezi hosty ale nechybí ani Jan Kočka, syn provozovatele pražské Matějské pouti, nebo pravá ruka pražského primátora Roman Janoušek Řady smetánky rozšířil v sobotu dopoledne i Marek Dalík, blízký přítel expremiéra, který opět pomáhá ODS s kampaní.

Kauza Wolf
Dalík naléhal na reportéra ČT: Nechte poslance Wolfa! V zájmu vlády lobbista Marek Dalík, blízký přítel premiéra Mirka Topolánka, údajně přišel za novinářem České televize Daliborem Bártkem se zvláštní nabídkou. Pokud zastaví kauzu Wolf, dodá mu větší rybu - šéfa opozice Jiřího Paroubka z ČSSD.

Aféra Dálnice D47
Vláda Miloše Zemana v červnu 2002 bez výběrového řízení rozhodla, že bude uzavřena smlouva pro výstavbu ostravské dálnice D47 s konsorciem Housing & Construction (H&C). Na podzim téhož roku smlouvu napadl Šimonovský a označil ji za krajně nevýhodnou pro stát. Špidlova vláda smlouvu s H&C v březnu 2003 vypověděla (pozn. pokuta za vypovězení smlouvy činí 650 miliónů Kč). Policie pak prověřovala, zda nebyl při rozhodování Zemanovy vlády o přidělení zakázky konsorciu H&C spáchán trestný čin. Nakonec se rozhodla kauzu odložit.

Aféra Diag Human
Na počátku byla jediná věta: Firma Diag Human je neseriozní. Na konci je již vyplacených 326 milionů a dvě prohrané arbitráže. To je v kostce kauza Diag Human, spor kvůli jediné větě, který se táhne téměř dvě desetiletí. Dosavadní postup státu se dá přitom bez nadsázky shrnout jednoznačně: Co krok, to chyba. Policie rozhodla, že obviní bývalou ministryni zdravotnictví Marii Součkovou. A to kvůli smlouvě, kterou bez výběrového řízení uzavřela v kauze miliardového sporu státu s firmou Diag Human. Součková je po exministru Petru Lachnitovi druhým vlivným sociálním demokratem, kterému za působení ve vládní funkci hrozí vězení. Marie Součková má být obviněna za to, že uzavřela desetimiliónovou smlouvu s advokátem Zdeňkem Nováčkem. Součková jej pověřila, aby ve sporu s firmou Diag hájil zájmy státu, aniž by vypsala konkurs.

Aféra Doležal
Vladimír Doležal, poslanec ODS a člen rozpočtového výboru sněmovny domlouval 800 tisícový úplatek pro radního a předsedu komise územního rozvoje Prahy 10 Tomáše Hrdličku (ODS). Michal Dvořák, podnikatel, se snažil údajně získat informace o tom, jak vyřešit svůj problém - chtěl totiž prodloužit provoz autobazaru.

Případ Doležel Někdejší vysoký státní úředník Zdeněk Doležel, kterého spolu se dvěma dalšími lidmi zatkla policie kvůli podezření z páchání násilné trestné činnosti a podvodu se do poslední chvíle snažil být v kontaktu se špičkami ČSSD. Do vyšších pater politiky jej vytáhl právě expremiér Gross, který s ním spolupracoval už na ministerstvu vnitra.Jiří Paroubek jej zdědil s funkcí.

Aféra Dryml
V sociální demokracii v Královéhradeckém kraji se vyhrotil spor senátora a vicehejtmana Vladimíra Drymla s jeho stranickou kolegyní a šéfkou krajské ČSSD Hanou Orgoníkovou. Dryml měl na ni údajně shánět kompromitující materiály, to ale odmítá a naopak naznačil, že Orgoníková si na něj objednala dehonestující reportáž.

Aféra financování ODS 1996
Poté, co byly zveřejněny výroční zprávy stran za rok 1995, se ukázalo, že například Občanská demokratická strana (ODS) získala dary od nevěrohodných osob. Jako její nejštědřejší dárci totiž figurovali Radjiv M. Sinha z Mauricia a Lájos Bács z Budapešti, každý částkou 3,75 milionu korun. Později se ukázalo, že jména byla smyšlená. Aféry kolem financování se týkaly i dalších stran vládní koalice - KDU-ČSL a Občanské demokratické aliance (ODA).
Aféra, která údajně vzala ODS volební hlasy, pokračovala i v povolebním období. Po zveřejnění totožnosti tajemného sponzora, kterým byl podnikatel Milan Šrejber, se začaly na veřejnosti objevovat stále nové spekulace o praktikách uvnitř ODS. Malá ochota seriózně řešit nastalou situaci vedla až k požadavku na demisi předsedy strany i vlády Václava Klause a - po demisi ministrů za KDU-ČSL a ODA - k následnému pádu jeho vlády.

Aféra Gripeny
V centru úplatkářské aféry s gripeny je rakouský šlechtic Alfons Mensdorff-Pouilly, který je podezřelý z korupce při uzavírání smluv na stíhačky Jas-39 Gripen v Česku, Maďarsku a Rakousku. Švédští novináři natočili skrytou kamerou i setkání s někdejším ministrem zahraničí ČSSD Janem Kavanem, který uplácení připustil. "To, že docházelo (v souvislosti s gripeny) k předávání peněz, bylo v parlamentu docela dobře známým tajemstvím sdíleným velkým počtem lidí," prohlásil podle Mladé fronty Dnes Kavan.Tři čeští senátoři shodně potvrdili, že jim byly úplatky nabídnuty: Kromě Michaela Žantovského (ODA) a Přemysla Sobotky (ODS) ještě Jitka Seitlová (ODA).

Aféra Grossův byt
17. ledna - Mladá fronta Dnes přinesla informaci, že si Gross nemohl do roku 1999 vydělat 2,5 milionu korun, které v roce 1999 zaplatil jako zálohu za byt. Gross deníku řekl, že mu 1,2 milionu korun půjčil jeho strýc František Vik.
25. ledna - Poté, co MfD napsala, že Grossův strýc neměl majetek, ze kterého by mohl peníze půjčit, Vik řekl, že peníze pocházely z půjčky od příbuzných v cizině.
29. ledna - Premiér oznámil, že chce žalovat MfD za to, jak informuje o jeho finanční situaci. Gross prohlásil, že si do roku 1999 vydělal více peněz, než noviny uvedly. Do svých příjmů si kromě platu započítal i poslanecké náhrady.
4. února - Přihlásil se Vikův věřitel, podnikatel a někdejší novinář Rostislav Rod. Peníze získal začátkem 90. let z prodeje akcií společnosti MAFRA, která vydává MfD.

Grossovy akcie
Dva roky po odchodu z politiky Gross záhadně a rychle zbohatl. Neuvěřitelným příběhem se zabývali policisté. MF DNES přináší seznam trestných činů, kterých by se teoreticky mohl expremiér dopustit. Pokud však věrohodně nevysvětlí, jak před pár měsíci získal 31 procent akcií ve firmě Moravia Energo v hodnotě zhruba 300 milionů korun.

O jaké trestné činy mohlo jít?
1. Korupce za pomoc firmě?
2. Zneužití informací v obchodním styku
3. Praní špinavých peněz
4. Daňový únik
5. Úvěrový podvod

Aféra Podnikání Šárky Grossové
Vyšlo najevo, že Šárka Grossová se spojila se svou známou (pozn. trestně stíhanou) Libuší Barkovou a zakoupily tři domy na Proseku, kde chtěly vybudovat bytový komplex.

Aféra Hašek / Onderka (podivná výhra)
O velkém štěstí můžou hovořit jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) a brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD). V tombole na XVII. Brněnském předvánočním galavečeru totiž vyhráli hlavní ceny. Hašek získal nové auto, Onderka vyhrál zájezd do Egypta. Pod tlakem veřejnosti oba darovali výhry na dobročinnostAféra byt S. Grosse Případ nejasného původu peněz na koupi bytu premiéra Grosse, který otevřela MF Dnes, zdaleka nezajímá pouze její redaktory. Premiér ani po několika dnech není ochoten vnést do případu světlo a svým postojem jen zavdává příčinu k dalším spekulacím o původu prostředků. TIC je přesvědčena, že takový přístup ohrožuje důvěryhodnost vlády, kterou premiér reprezentuje, a přispívá ke vnímání vysoké míry korupce v naší zemi. Je proto ve veřejném zájmu, aby premiér co nejdříve celou záležitost věrohodně vysvětlil.

Aféra Internet do škol
Stát vinou špatně uzavřených smluv tratil 884 milionů korun: školy, které mají státní počítače s internetem, měly získat od září výrazně rychlejší připojení. Okruh podezřelých byl velmi široký. Figurovalo v něm bývalé vedení ministerstva i úředníci, kteří vytvářeli podklady pro smlouvy. Většinu kontraktů podepsal Eduard Zeman a Drahomír Franěk, kterého bývalý sociálně demokratický ministr řízením projektu prověřil.

Aféra IPB
Překotná transakce (nucená správa na IPB v roce 2000) vedla k tomu, že stát pasívně převzal model navržený ČSOB. Praktickým výsledkem byly sto procentní státní záruky za úvěry, které ČSOB převzala. V dalších letech to vedlo k tomu, že ČSOB je masově odkládala do státní Konsolidační banky, což jí stát dodnes proplácí. Parlamentní vyšetřovací komise konstatovala: "Transakční dokumenty podepsané 19. června 2000 jsou jednostranně výhodné pro ČSOB na úkor státního rozpočtu." Jestliže IPB potřebovala v červnu 2000 kapitálovou injekci ve výši 20 až 40 miliard, stála zatím akce "nucená správa" kolem 150 až 200 miliard korun...

Aféra Jiřího Hodače
Bývalý náměstek ministra dopravy Jiří Hodač (ODS) byl napojen na některé soukromé firmy. Služební mobil mu platila dánská společnost Marius Pedersen. Celá kauza se otevřela 20. prosince 2007, když zasedala komise na Ředitelství silnic a dálnic a otvírala obálky k několika veřejným zakázkám. Ty ale byly vypsány jen o tři dny dříve, a tak je u každé zakázky v obálce nabídka jen od jedné firmy - konsorcia Kapsch. Ještě během večera je komise doporučuje, takže hned po Vánocích podepisuje ředitel ŘSD Alfréd Brunclík smlouvu s firmou Kapsch za více než čtyři miliardy.

Aféra Chemapol
Společnost Chemapol patřila v devadesátých letech mezi největší průmyslové skupiny v zemi. Zahrnovala přes sto podniků s více než 40 tisíci zaměstnanci. Chemapol byl významným vlastníkem nejen v chemickém průmyslu a farmacii, ale i v bankovnictví, strojírenství, obchodu se zbraněmi a nemovitostech, měl vlastní mediální divizi, síť čerpacích stanic, podnikal ve sportu i v letecké dopravě. Konkurs na firmu vyhlásil Krajský obchodní soud v Praze v lednu 1999. Vyhověl tak návrhům věřitelských bank Crédit Lyonnais a také ČSOB. Ta měla do konce roku 1998 v Chemapolu podíl, ten ale společně s dalšími bankami prodala těsně před vyhlášením konkursu. Balík akcií získali tehdy podnikatelé Radim Masný a Roman Zubík.

Ze schůze konkursních věřitelů koncernu vyplynulo, že mají pohledávky za více než 16,597 miliardy korun. V červenci 2003 konkurzní správce Chemapolu Alexandr Vacek oznámil, že z prodeje majetku chemického impéria vytěžil 2,59 miliardy korun, ukončení konkursu ale stále blokuje asi desítka soudních sporů. Společnost Chemapol Group (ChG) patřila v 90. letech minulého století k největším českým průmyslovým impériím. Skupina kolem Chemapolu ovládala značnou část české chemie, působila v mnoha dalších oborech a její šéf Václav Junek byl považován za jednoho z kapitánů českého průmyslu. Vše se změnilo v roce 1998, kdy ChG skončil v konkursu a zbyly po něm miliardové dluhy.

Aféry Milana Jančíka
Praha 5 prodává domy. Aférami opředená radnice Prahy 5 v čele se starostou Milanem Jančíkem (ODS) se chystala prodat za podivných okolností dva domy.
Najel na strážníka Starosta Prahy 5, Milan Jančík , získal celostátní proslulost, když se svým autem najel na strážníka, který jej nechtěl pustit přes uzavřený most. Jančík z místa nehody ujel a o incidentu veřejně lhal.

Další podezřelý student z Plzně Seznam podivných studentů plzeňské právnické fakulty nebere konce. Nově ho rozšířil Milan Jančík. Místopředseda pražské ODS a starosta Prahy 5 Jančík má podobný problém jako chomutovská primátorka Ivana Řápková.

Na magisterský titul mu stačily pouhé čtyři roky (obvyklé je pět), titul JUDr. stihl za další půlrok. To je určitě mimořádný výkon i na člověka, který se věnuje jenom studiu.

Jančík koupil firmu za tisícovku Dlouhodobě kritizovaný starosta Prahy 5 se stal vlastníkem firmy Centenario, která se podle údajů v obchodním rejstříku zabývá pronájmem nemovitostí. Společnost, která má základní jmění 200 tisíc korun, získal Jančík za tisícikorunu. Nelze proto vyloučit, že převod podílu za tak symbolickou cenu mohl být formou "protislužby."

Vymahačská agentura Starosta Prahy 5 Milan Jančík čelí dalšímu trestnímu oznámení kvůli agentuře, která pro městskou část vybírala pohledávky. Jančík uzavřel před sedmi lety bez vědomí zastupitelstva a rady tři smlouvy se soukromou firmou Agentura Praha 5, na kterou následně převedl pohledávky za dlužné nájemné za 80 milionů korun.

Kakaová aféra (Kraus; též zvaná „Ghanko")
Michal Kraus, co se zapletl v Africe do kšeftů s kakaem. Michal Kraus a František Rigo odjeli spolu v záři 2001 do Ghany, aby koupili podnik na zpracování kakaových bobů (PBC). Podle Riga, nyní uvězněného na 10 let za podvody, sto tisíc dolarů, které tehdy do Ghany vezli, mělo sloužit k uplácení úředníků na ghanském ministerstvu financí. Kraus dále vysvětlil, že dalších padesát tisíc dolarů, které odeslal z účtu své matky, mělo sloužit jako záloha na koupi podniku. Podle Riga však byly i tyto peníze určeny na úplatky. Kraus (bývalý šéf poslaneckého klubu ČSSD, ještě dříve člen KSČ) je tak kromě praní špinavých peněz a podvodu stíhán i za úplatkářství. Obchod s kakaovými boby je spojován s novodobým otroctvím a zneužíváním práce dětí.

Aféry Jana Kavana
Exministr zahraničí, předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan alias Kato, aktér dlouhé řady skandálů.

1991: Obviněn ze spolupráce s StB. V roce 1996 soud konstatoval, že nebyl vědomým spolupracovníkem.
1998: V opilosti naboural tři auta v Mostecké ulici v Praze. S policií odmítl spolupracovat a odvolal se na senátorskou imunitu.
1998: Kavan na veřejnosti vypustil tajnou informaci o údajném islámském teroristovi, který se měl pohybovat na území ČR.
1999: Premiér Miloš Zeman obvinil exministra zahraničí Josefa Zielence z toho, že uplácel novináře. Odvolával se na informace od Jana Kavana. Ten ale žádné důkazy nepředložil a Zielencovi se musel omluvit. Policie po dvou a půl letech potvrdila, že premiér Miloš Zeman a ministr zahraničí Jan Kavan křivě obvinili bývalého šéfa diplomacie Josefa Zieleniec z uplácení novinářů.
1999: Vypukla aféra Štiřín. Ministerstvo odvolalo správce centra Václava Hrubého pro údajné nedostatky v hospodaření. V loňském roce soud konstatoval, že Hrubý neporušil žádný zákon. Hrubý navíc obvinil Kavana, že ho ministerští úředníci s jeho vědomím vydírali, aby získali důkazy o údajné Zielencově korupci.
2000: Při výměně trezorů na ministerstvu našli úředníci v Kavanově sejfu statisíce korun. Kavan nejprve tvrdil, že tam žádné peníze nebyly, poté si vzpomněl, že tam měl diety za zahraniční cesty a peníze od sponzorů na senátorskou kampaň. Poté co se ukázalo, že peníze nezdanil, přispěchal jeho asistent s vysvětlením, že to byly úspory.
2000-2001: Během senátorské kampaně Kavan sliboval voličům na Prostějovsku miniautobusy, které jeho přátelé nakoupili ve Velké Británii. Projekt později zkrachoval.
2001: Skandál s prodejem Českého domu v Moskvě, který byl ministerstvem pronajat za neobvykle nevýhodných podmínek.
2002: Kavanův blízký spolupracovník Karel Srba byl obviněn z přípravy vraždy novinářky Sabiny Slonkové. Později vyšlo najevo, že Srba byl agentem vojenské tajné služby.
2003: Další skandál, tentokrát týkající se podivného nakládání s tajnými materiály na ministerstvu zahraničí v době Kavanova působení.

Kmotři z ODS
Kdo jsou zákulisní hráči, kteří ovlivňují dění v ODS

Patrik Oulický - Ústecký podnikatel, má blízko k Petru Gandalovičovi.
Alexandr Novák - Chomutovský exsenátor obviněný z přijetí úplatku.
Roman Janoušek - Pražský podnikatel napojený na primátora Pavla Béma.
Tomáš Hrdlička - Radní z Prahy 10, obchodní partner Janouška.
Roman Jurečko - Plzeňský restauratér, spolupracovník Jiřího Pospíšila.
Pavel Dlouhý - Místostarosta Hluboké, šéf Jihočeské agrární komory.
Ivo Rittig - Podnikatel v klenotech a kamarád Petra Bendla.
Pavel Drobil - Ostravská šedá eminence, šéf dozorčí rady Lesů ČR.

Tito neformální lídři občanské demokracie se setkávají poměrně často, obvykle několikrát do roka. "Ladí tak své noty", třeba před volbami nebo kongresy. Dobře to ilustruje kondici, ve které se ODS momentálně nachází: vedle oficiálních funkcionářů ještě existují paralelní struktury, které mají mnohdy větší vliv. S něčím podobným musí bojovat i jiné strany.

Aféra Knižní fond
Knižní velkoobchod je jedna z největších porevolučních privatizačních kauz. Dodnes není uzavřena. Zůstaly stamilionové dluhy a desítky nespokojených věřitelů. Poslední lukrativní majetek tehdejší majitelé prodali pod cenou a za utržené peníze nakoupili téměř bezcenné „drahokamy". Nakonec ho získala firma J. R. Vilímek - velkoobchod s knihami pánů Miroslava Macka (místopředseda ODS) a Jiřího Menzela za pouhých 23 milionů. Podezření, že se při této privatizaci nepostupovalo běžnými metodami, nebylo nikdy hodnověrně rozptýleno. Dluhy firmy dnes dosahují téměř 400 milionů, když TRŽNÍ cena poslední prodávané nemovitosti Knižního velkoobchodu v Opatovické ulici byla 480 milionů(!)… Přesto nebyly dluhy uhrazeny.

Aféra Jozef Kochan (zneužívání náhrad)
Poslanec Jozef Kochan dobře ví, jak si za pět let přilepšit nejméně o 600 tisíc. Ke slušnému poslaneckému platu a dalším výhodám, samozřejmě. Kochan si v historickém centru Trutnova pronajímá kancelář a náklady mu - jako všem poslancům - platí stát. Jenže Kochan úřaduje v domě, který patří jeho manželce. A nájem si měsíčně spočítal na více než 20 tisíc, tedy na nejvyšší možnou částku.

Aféra Kořistka
Mf Dnes zveřejnila informaci, že poslanci někdo nabídl milióny za pád vlády. Celá kauza podle Kořistky začala v jedné ostravské kavárně. Tam mu podle jeho slov tajemník předsedy ODS Mirka Topolánka Marek Dalík a lobbista Jan Večerek nabídli za pád vlády 10 miliónů korun.

Krakatice je dnes už uzavřený a mýty opředený policejní spis. Složku založili protikorupční detektivové, když na přelomu tisíciletí mapovali podezřelé obchody mafiána Františka Mrázka a jeho kontakty na politiku a byznys. Těžko připsat tuto aféru jedné straně. Proti ODS mluví jména politiků v přepisech rozhovorů s podsvětím. Objevují se v něm nejen jména Vlastimila Tlustého a Ivana Langera, ale také bývalého šéfa vlivného hospodářského výboru Josefa Hojdara, poradce premiérů Šlofa, šéfa NBÚ Martina Hejla a dokonce prezidenta Václava Klause. Úniky informací ze spisů zase padají na účet ČSSD.

Chybí v něm asi 6000 stran, které byly jakýmsi nedopatřením skartovány a 1600 stran odposlechů, které kdosi vynesl novinářům. Poprvé se část z nich objevila v médiích před volbami v roce 2006. Viníka úniku se policistům nikdy nepodařilo najít.

Vážná podezření nikdy policii nestačila k tomu, aby někoho obvinila. Odposlechy sice naznačují, že se politici a vlivní úředníci zapletli s podsvětím, přímé důkazy ale vždy chyběly.

Spis nikdy nevedl k obvinění konkrétních osob, sloužil spíše jako podpurný dokument k řadě jiných trestních kauz. Časem se z něj ale stal svazek, jehož informace začali politici prostřednictvím policejních špiček používat v politickém boji. Spis totiž obsahoval údaje, které sice neprokazovaly trestnou činnost, ale nasvědčovaly těsným vazbám mezi podsvětím, úřady i politiky.

Útěk a směnky Radovana Krejčíře
Krejčíř tvrdí, že policistům neutekl, ale že odešel z domovní prohlídky po dohodě se státním zástupcem Jaroslavem Dolejším. "Hledali u mě směnky na 60 milionů korun, které jsem půjčil prostřednictvím podnikatele Jakuba Konečného v březnu 2002 ČSSD. Jenže já směnky neměl u sebe ve vile, ale ve vedlejším domě. Tak mě Dolejší pustil, abych pro ně došel," tvrdí Krejčíř. Krejčířův bývalý obchodní partner, ponikatel Jakub Konečný (mj. spolumajitel a předseda představenstva vytunelované finanční společnosti K.P.Edwards) měl v roce 2002 těsně před volbami zprostředkovat sociální demokracii půjčku od Krejčíře ve výši 60 milionů korun, zajištěnou směnkou avalovanou tehdejším místopředsedou ČSSD a ministrem vnitra Stanislavem Grossem.

Peníze pro ČSSD nebyly zadarmo. Gross se zavázal zajistit pro Krejčíře několik věcí. Zaprvé zmanipulovat privatizaci Unipetrolu do rukou Krejčířových kazašských obchodních partnerů, jejichž kapitál byl více než podivný. Za druhé jmenovat po volbách ministrem průmyslu a obchodu Josefa Hojdara. A za třetí dosadit do státního podniku Čepro Krejčířovy lidi, kteří zajistí jeho plynulé tunelování a následnou privatizaci ve prospěch Krejčíře.

Zatímco první dva scénáře nebyly realizovány (u prvního snahy byly, ale byl příliš odvážný a divoký i na samotného Grosse), třetí se z významné části naplnil. Do čela Čepra zasedl Grossův člověk Tomáš Kadlec, za obchodního ředitele jmenoval Martina Pechana, blízkého známého Krejčíře (který je nyní spolu s dalšími osobami z Krejčířova okruhu obviněn z hospodářských trestných činů) a tunel mohl začít. Výsledky známe a na Zvdavci jsme o nich již psali. Z Čepra bylo přes společnosti Bena, Venturon Investment a M5 vytunelováno několi miliard, státní firma je zadlužená až po uši a půjčuje si u bank.

Krejčíř hovoří o úplatcích pro policisty a politiky, které měli plynout přes Konečného firmu K. P. Edwards. Těžko soudit, zda jsou obvinění Krejčíře, které učinil prostřednictvím Mladé Fronty Dnes, všechna pravdivá. Řada okolností však přinejmenším části Krejčířovým tvrzením přímo nasvědčuje.

Krejčíř hovoří o tom, že jeho obchodní partner Jakub Konečný byl policejním agentem, který mu donášel nejcitlivější informace z policejního prostředí, včetně porad na státním zastupitelství. Také hovoří o kontaktech na policejní špičky v zemi, milionové úplatky a poskytované citlivé informace.

Je známo, že Krejčíř těmi nejcitlivějšími informacemi, včetně kopií živých spisů z vyšetřování závažné trestné činnosti, skutečně disponoval. Při obou domovních prohlídkách v roce 2002 a nyní 2005 byly v jeho černošické vile takové dokumenty nalezeny. Týkaly se dokonce vyšetřování samotného Krejčíře a jeho gangu, resp. skupiny lidí okolo něj.

Takové zásadní a tajné dokumenty musel Krejčíř někde získat. Od koho, policie neví a není známo, zda vůbec vede vyšetřování proti neznámému pachateli z řad policie, BIS nebo státního zastupitelství, který mu informace a dokumenty předával.

Krejčíř hovoří o vysokých úplatcích pro pražské policejní špičky. I to bylo již v několika případech potvrzeno. Uveďme např. kauzu Zdeňka Pichlíka, zástupce velitele Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR (SKPV), který šel náhle v prosinci 2004 do vazby, poté byl propuštěn, je vyšetřován na svobodě a nad kauzou se slehla zem. Pichlík bohorovně používal luxusní Audi A6 a bydlel v luxusní vile v Jesenici u Prahy, přičemž vše oficiálně patřilo advokátce příbramského bosse Jaroslava Starky Heleně Rejholcové.

Starka však s Krejčířem nejsou a nikdy nebyli přátelé. Krejčíř se měl nechat slyšet, že dobře ví, kdo je za únosem jeho otce Lamberta z roku 2002. Jsou to lidé okolo Jaroslava Starky, kterého se také neznámý pachatel pokusil zastřelit.

Kubiceho zpráva
Šéf policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jan Kubice čtyři dny před volbami předložil sněmovnímu brannému výboru materiál, v němž uvedl, že organizovaný zločin přerostl do státní správy a že se určití politici z tehdy vládní ČSSD snažili zmařit vyšetřování některých případů. Kubice prý předložil poslancům zprávu proto, že se někdo pokoušel zdiskreditovat jeho podřízené a ovlivnit vyšetřování. Informace nebyly určeny pro veřejnost, nicméně záhy se objevily v médiích. Národní bezpečnostní úřad později pokutoval poslance ODS Ivana Langera a KDU-ČSL Pavla Severu za to, že prý nechali tajný dokument bez dozoru, a ten pak unikl do médií. Podle ČSSD zveřejnění zprávy poškodilo stranu ve volbách.

Aféra A. Kvapila - Brno - Žabovřesky
Policisté zadrželi starostu Brna-Žabovřesk Aleše Kvapila. Politika, který byl na volitelném místě kandidátky do Poslanecké sněmovny, kvůli podezření z přijímání úplatku. Zadržení souvisí se zásahem Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, který se v kraji odehrál. Uvnitř ODS se mluví o tom, že policejní zátah souvisí s Kvapilovým působením na radnici. Žabovřesky patří k nejžádanější čtvrtí pro bydlení v Brně a pozemky, na nichž lze stavět, jsou pro developery velkým lákadlem. Podle členů ODS jde o to, že Aleš Kvapil chtěl po developerovi, který měl zájem stavět v Žabovřeskách, čtyři miliony a sto tisíc korun.

Aféry Ivana Langera
"Íčko" (Krakatice) Ivan Langer před osmi lety lobboval za podnikatele Luďka Sekyru. Podle svých slov na tom neviděl nic špatného. Problém je, že podnikatel byl napojen na šéfa podsvětí Františka Mrázka. Langer říká, že o tom neměl ponětí. Podezřelí podnikatelé však nejsou Langerovi zcela vzdáleni. Ivan Langer se svým lobbingem v případu IPS nejspíš dostal za hranu zákona. Ivan Langer se svým lobbingem v případu IPS nejspíš dostal za hranu zákona. V jedné chvíli se totiž v roli politika přimlouval za to, aby firmu koupil český podnikatel Luděk Sekyra se společníkem Ivanem Kyselým, a ve stejném okamžiku pracoval pro Kyselého jako advokátní koncipient. Karel Tichý nyní propojení mafie a politiky poodhaluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz. V něm mimo jiné říká, že Mrázek při svých obchodních aktivitách na Langerovu pomoc spoléhal. A právě Langerovu bezpečnostní prověrku u NBÚ, která mu počátkem nového tisíciletí formálně přiklepla "razítko čistého politika", zařadil jeho tým mezi ty pochybné. NBÚ při ní nevyužil všechny informace ze spisu Krakatice.
Pronájem lázní Ministerstvo vnitra za dob Ivana Langera (ODS) nevýhodně pronajalo čtyři lázeňské domy v Karlových Varech, Mariánských Lázních, Františkových Lázních a Luhačovicích, které mu patří. Stát tak přijde až o sto milionů korun.

Volba prezidenta Slova, která Langer pronesl v emotivním rozhovoru s lídrem Strany zelených Martinem Bursíkem. Řekl: "Respektuji to, že máš svého kandidáta, nicméně máš taky nějakou povinnost respektovat, aby došlo k nějaký shodě... Vytíráš si prdel s těma ostatníma. Jinými slovy říkáš, že tihleti, tihleti si vytřou prdel s tam těma... Tak já ti to povím, jaká hra kolem toho byla. Jaká špinavá hra kolem toho byla, kolik lidí půjde bručet!"

Aféra J.Láryše - Rozesmátý radní za volantem
Řízení pod vlivem amfetaminu neustále popírá, přesto ze své funkce odstoupil. Řeč je o zastupiteli a již bývalém šéfovi dopravní komise Prahy 1 Jiřím Láryšovi (ODS).

Liberecký Šampionát 2009
Dva špičkoví politici ODS a dva majitelé významných libereckých firem. Ti první nejdříve pomohli prosadit, aby se šampionát konal. Ti druzí pak získali zakázky za desítky milionů. Liberec je léta považován za mekku korupce - především kvůli propojení stavební firmy Syner s místními politiky. Tato společnost patřící členovi a sponzorovi ODS Petru Syrovátkovi dostávala od města léta řadu stavebních zakázek. Z protokolů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nyní vyplynulo, že při přípravě šampionátu získala ze státních dotací bezmála půl miliardy korun.

Aféra Tunelování podniku Liberta
Vůbec první ministr polistopadové vlády nastoupil do vězení, aby si odpykal trest za tunelování. Řeč je o bývalém sociálnědemokratickém ministru financí Ivo Svobodovi a jeho nerozlučné poradkyni Barboře Snopkové. I když se snažili nástup do vězení všemožně oddálit, nevyhnuli se mu. Oba obdrželi pětiletý trest za podvod a zvýhodňování věřitele při krachu podniku Liberta.

Aféra Lidový dům
Advokát Zdeněk Altner se obával, že strana brzy nebude mít peníze na to, aby uspokojila jeho více než půlmiliardovou pohledávku. Peníze chtěl za to, že pro ČSSD před časem Lidový dům vysoudil. Altner řekl, že ČSSD již od roku 2000 vynaložila na kampaně nemalé prostředky. Jeho pohledávky vůči sociálním demokratům řešily soudy a nevyhověly mu.

Aféra LTO (lehké topné oleje)
Machinace s lehkými topnými oleji připravily státní pokladnu o zhruba 100 miliard korun. Tedy asi o 40 miliard více, než je oficiálně uváděno. Ke kauze LTO, která stála životy asi 17 lidí, v poslední době přitáhl pozornost jeden z aktérů případu Jiří Večeř, odsouzený na 12 let za zprostředkování vraždy jednoho z podnikatelů. V pořadu České televize bývalý voják z povolání popisoval údajné vazby některých politiků nebo jejich manželek v 90. letech na obchodníky s LTO. Premiér Stanislav Gross po odvysílání reportáže vyzval k prošetření zveřejněných informací. Prezident Václav Klaus, který byl v době, do níž kauzy LTO spadají, premiérem, se politiků zastal. Reportáž označil za lživou a skandální.

Aféra Mlékárny Madeta
V roce 2002 tehdejší ministr zemědělství Jan Fencl rozhodl o prodeji více než třetiny akcií podniku zemědělcům, dodavatelům Madety. Jeho nástupce Jaroslav Palas rozhodnutí zrušil a prodal v prosinci roku 2003 akcie majiteli firmy Interlacto, spřízněnému s majitelem Madety. Zemědělci Palasův krok napadli u soudu. Ani Fencl, ani Palas vůbec na prodej akcií veřejnou soutěž nevyhlásili. Palas se navíc snažil prodej akcií zcela utajit.

Aféra Mlýn
Stanislav Gross založil policejní jednotku Mlýn, osobně ji řídil, a zřejmě tím porušil zákon o policii. Skupina fungovala až do doby, než se Gross usadil v premiérském úřadě. Jeho hra se zpravodajskými týmy přerostla do rozměrů, které by byly v roce 1996 patrně nepředstavitelné. V souvislosti s Grossovým Mlýnem se objevila podezření o sledování politiků. Gross je ovšem vehementně vyvrací. Jen těžko ale může popřít informace o tom, že zvláštní tým využíval pro své potřeby. Nový ministr vnitra František Bublan totiž přiznal, že se o existenci jednotky dozvěděl až po jmenování ministrem: "Tým Mlýn jsem zdědil jako tým podřízený přímo ministrovi. Toto rozhodnutí jsem zrušil".

Kauza Morava
Televize Nova odvysílala v pořadu Natvrdo svou reportáž, která odstartovala vyděračskou aféru poslance ODS Jana Moravy. Nejasné zůstává, zda Morava jednal sám, nebo za ním stál někdo další z ODS, a nejednoznačný postoj šéfa poslanců ODS Petra Tluchoře. K případu byla ustanovena Sněmovní komise ke kauze Morava Jenže poslanci nezvolili předsedu komise a ta bez něj nemůže pracovat.

Aféra Mrština - Nevěstinec
Miloslav Mrština, který byl několik let šéfem ČSSD v Královéhradeckém kraji a členem předsednictva strany, vlastnil v Náchodě veřejný dům Vyhlídka a před volbami v roce 2006 dostal podle Mladé fronty Dnes od ministrů za ČSSD státní příspěvky ve výši 5,2 milionu korun. Mrštinu jeho straničtí kolegové navíc zaměstnali v dozorčí radě státního podniku Čepro. Dotaci 1,32 milionu korun dostal v roce 2005 od ministerstva pro místní rozvoj, které tehdy vedl současný pardubický hejtman Radko Martínek. Druhý příspěvek ve výši téměř čtyř milionů korun, údajně na výuku zdravotně postižených pro práci s počítačem, putoval do podniku z ministerstva práce a sociálních věcí řízeného tehdy Zdeňkem Škromachem, dva dny předtím, než sociální demokraté museli po volbách ministerstva opustit. Podle svazku StB byl Miloslav Mrština také ochotným udavačem.

Aféra prověrek NBÚ
Národní bezpečnostní úřad oznámil, že důkladně přezkoumá všechny bezpečnostní prověrky, které udělal od svého vzniku až do poloviny roku 2002. Stalo se to poté, co Radiožurnál postupně upozornil na víc než dvě desítky podivně vypracovaných prověrek. Dnes se ale ukazuje, že listopadové rozhodnutí ředitele NBÚ Jana Mareše bylo pouhým alibistickým gestem (pozn. zpochybněn byl mj. způsob, jakým byly vydávány prověrky nejbližším spolupracovníkům premiéra Grosse. Bezpečnostní prověrky, které umožňují seznamovat se s přísně tajnými materiály, dostali lidé, kteří podnikali s bývalými důstojníky StB: vedoucí Úřadu vlády Pavel Přibyl, bývalý náměstek ministra vnitra Petr Ibl nebo bývalý náměstek policejního prezidenta Václav Jakubík - v době, kdy NBÚ vedl Grossův "chráněnec" Tomáš Kadlec.

Němcová a služební vůz Místopředsedkyně ODS Němcová neoprávněně používala služební auto, jímž jezdil její syn. Používání služebního auta s řidičem i bez něj nejvyšším parlamentním funkcionářům umožňuje zákon o platech ústavních činitelů. Proto Němcová podle Práva nevidí žádný problém v tom, že ač neřidička, využila možnosti mít i druhé, referentské služební auto.

Aféry P.Němce (US DEU)
Případ katarského prince
Nejvíce kontroverzí v době jeho působení na Ministerstvu spravedlnosti vzbudily spory kolem předání trestního stíhání příslušníka katarské královské rodiny Hámida bin Abdala Sáního, který byl v České republice trestně stíhán pro pohlavní zneužívání do Státu Katar. S tímto sporem souviselo i odvolání nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové. Němec se osobně zasazoval o předání Sáního do Kataru. To bylo v rozporu s názorem nejvyšší státní zástupkyně i odborníků ze samotného Ministerstva spravedlnosti[. Němec se proto obrátil na Nejvyšší soud České republiky, který jeho postup označil za zákonný. V době svého působení na ministerstvu Němec v arabských emirátech pobýval, v roce 2005 měl dokonce v Dubaji svatbu, což bylo mnohými chápáno jako potvrzení jeho úzkých vazeb na tuto oblast.

Nehospodárné nakládání se státním prostředky
Po odchodu z funkce vyšlo v rámci finanční kontroly provedené Ministerstvem financí najevo, že někteří vysocí úředníci ministerstva, včetně samotného Pavla Němce, měli nepřiměřeně vysoké telefonní účty, a zjištěny byly i četné další případy nehospodárného nakládání se státními prostředky.

Podíl na krytí situace na právnické fakultě v Plzni
V roce 2005 informoval advokát Karel Jelínek nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešovou, že fakulta zneužívá své postavení. Benešová dala svým podřízeným příkaz, aby podezření vyšetřili. Vyšetřovat však ani nezačali. Benešovou pár dní poté odvolala Paroubkova vláda na návrh ministra spravedlnosti Pavla Němce.




Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy