České porodnictví – věc veřejná!

27. 01. 2010 | 10:57
Přečteno 12809 krát
Seriál o českém porodnictví

Autorkou úvodního textu k tématu je Mgr. Ema Hrešanová, Ph.D., socioložka a kulturní antropoložka, která se zabývá studiem porodu a lidské reprodukce. Doktorát z oboru sociologie získala na Fakultě sociálních studií v Brně, kde obhájila disertačni práci postavenou na kvalitativním výzkumu několika českých porodnic. Sociálními studii porodu se zabývala i během svého studijního pobytu ve Velké Británii a Spojených státech amerických. V současné době působí na katedře sociologie Fakulty filozofické, Západočeské univerzity v Plzni.

Již více než deset let je české porodnictví tématem diskuzí ve veřejném i mediálním prostoru. Přes její úctyhodnou délku však tato diskuze nepřekonala tendenci stavět proti sobě názory na dva existující modely porodní péče (lékařský a tzv. přirozený). Stejně tak způsob, jakým je tato debata prezentována, je často černobílý. Koncem minulého roku jsem viděla dokumentární film Porodní plán a videa na www.porodniplan.cz, který mapuje a nastiňuje problematiku českého porodnictví. Podle mě se v tomto projektu podařilo vytvořit základ pro posunutí debaty o kus dále, a tak nastal čas pokusit se zlepšit úroveň veřejné debaty o českém porodnictví. Můžeme tak přispět k jeho pozitivní proměně.

Řekněme si tedy ještě jednou, proč má smysl dlouho zablokovanou debatu o porodnictví posouvat dál. Protože jde o naši budoucnost – jde o zdraví rodících se dětí. Oblast porodní péče je přeci o reprodukci celé společnosti. Nás všech se nějakým způsobem dotýká, ať již přímo tím, že porodní služby využíváme anebo poskytujeme, či tím, že je využívají naši blízcí a známí. Ovšem jde-li nám o zdravé novorozence, musí nám zákonitě jít i o zdravé matky při porodu, bez kterých by se miminka na tomto světě neocitla. I proto nelze z diskuze vyškrtávat otázku fyzického a psychického zdraví matek a naplňování jejich představ o porodní péči.

Porodní a mateřská péče má v systémech zdravotní péče výsadní postavení. Často je pojímána jako indikátor kvality celého systému zdravotní péče, kterou ve svém životě využívá snad opravdu každý. Sféra porodnictví nám ale o českých poměrech může prozradit mnohem více.

Co se v porodnicích rodícím ženám, jejich partnerům a dětem děje, není pouze individuální záležitostí těchto osob, ale má to politický přesah. Jde zde totiž o (politické) právo každé občanky a občana svobodně rozhodovat o sobě, svém těle a zdraví a o tom, co je pro ně jako pro svobodné bytosti nejlepší. Je to o právu a povinnosti nést za svá rozhodnutí a činy zodpovědnost, zkrátka - je to o právu na sebeurčení. A to je dle mě v demokratické (občanské) společnosti právem prvotřídního významu. Co mám přesně na mysli, krátce nastíním.

Na základě svého dlouhodobého sociologického výzkumu několika českých porodnic jsem došla k závěru, že i přes zásadní a pokrokové změny má české porodnictví stále několik zásadních nedostatků. Z nich považuji za nejpodstatnější absenci dostatečné šíře porodních alternativ, které by mohly uspokojit všechny ženy s různými potřebami a různými koncepcemi porodu.

České porodnictví v podstatě počítá pouze lékařskou koncepcí porodu. Jedinou legitimní volbou pak je porod v porodnicích. Přestože porodnice nabízejí čím dál širší škálu služeb a ve snaze uspokojit co nejvíce žen do své péče inkorporují stále více prvků z alternativního modelu porodní péče, jedná se stále o instituce, které operují v rámci jednoho paradigmatu porodní péče. Taková porodní péče je postavena na stejném souboru přesvědčení a principů týkajících se průběhu porodu a pojetí lidského těla. Všechny porodnice jsou také součástí nemocničních komplexů a podléhají jejím formálním pravidlům, nastaveným na péči o nemocné lidi, kterými však rodičky zpravidla nejsou. Přestože některé z nich zcela naplňují představy žen toužících po individualizované péči a přirozeném porodu, stále zde existují omezení stanovená formálními pravidly.

I v českém prostředí ale existují ženy (a potažmo páry), jejichž porodní potřeby a přání nelze v rámci nemocničních struktur uspokojit, anebo jejichž koncepce porodu se od té lékařské diametrálně liší. Ty se pak často musí rozhodovat mezi porodem v nemocnici anebo porodem doma, přičemž s druhou možností český porodní systém v podstatě nepočítá. To může mít sáhodlouhé důsledky na jejich zdraví. Ovšem opravdu musí všechny ženy rodit v jednom typu zařízení, přestože je každá jiná a má jiné potřeby a touhy? Domnívám se, že odpověď ano je v dnešní době neudržitelná a že vedle porodnic je nasnadě prosadit a legitimizovat i další porodní alternativy.

Nedostatek porodních alternativ však primárně není o sledu konkrétních přání, praktik nebo materiálním vybavení (např. žebřiny, míče v porodním pokoji, porod na stoličce nebo ve vaně, žádný nástřih apod.), které je ta která porodnice schopna a ochotna poskytnout. Jistě pro některé ženy platí, že jim v první řadě jde o co nejrozmanitější „menu“ porodních služeb té které porodnice a krásný zážitek z porodu, který obohatí jejich život. Právě výše zmíněný film Porodní plán a videa uvedená na webu, však ukazují, že mnohým ženám jde o něco jiného. Nechtějí být pasivním objektem, na němž je porod vykonáván, ale chtějí samy rozhodovat o tom, co se s nimi při porodu bude dít. Navíc představy mnohých z nich o tom, co je pro zdraví jejich dítěte i pro ně samé nejlepší, se často odlišují od představ lékařských expertů. V této souvislosti se můžeme ptát: kdo má právo rozhodovat o tom, jaká péče je pro rodící se dítě a rodící matku nejlepší? Má tím jediným soudcem být opravdu pouze medicína?Jaké rozhodovací pravomoci mají mít lidé, o jejichž životy tu jde?

Myslím, že zde existuje mnoho faktorů opravňující rodiče zastávat jiná přesvědčení a představy o tom, co je pro jejich dítě nejsprávnější péče. Je to vlastně širší otázka: kdo má v dnešní (postmoderní) společnosti právo lidem říkat, co mají chtít, dělat, jak pečovat o sebe, své zdraví, své dítě? Není dnes spíše nutné uznat pluralitu pravd i vědění a především právo lidí na sebeurčení, právo na to rozhodovat o sobě, svém životě, svém těle?

Navíc kritika dehumanizace medicíny či diskuze nad iatrogenními dopady lékařských intervencí do porodu (kdy provedení jednoho lékařského zásahu vyžaduje korekci dalším lékařským zásahem, což spouští jakýsi lavinový efekt) vedly k významnému zpochybnění autoritativního statusu medicíny a poukázaly na to, že medicína - podobně jako jakýkoliv jiný systém vědění - nabízí pouze parciální řešení a pravdy.

Medicína není pouze o léčení. Jak ukázala sociálně vědní kritika procesu medikalizace, kdy jsou procesy nelékařské povahy pojímány a řešeny, jako kdyby lékařského rázu byly (například menstruace, menopauza, i samotný porod), medicínu je nutné pojímat také jako významnou instituci sociální kontroly. V jejím rámci je definováno nejen to, co představuje normální a patologický porod či těhotenství, ale zároveň i to, kdo je „normální“ a kdo „nenormální“ rodičkou či matkou. Normalita stanovovaná medicínou se tedy netýká pouze fyziologie lidského těla, ale i společenského chování a kategorií. Právě to dobře ilustruje zmíněný film Porodní plán. Ženy, jejichž představy o porodu a o tom ,co je pro jejich dítě zdravé, se liší od medicínského standardu, jsou pak v porodnicích označovány za „extrémní“, zvláštní“ či dokonce „psychicky narušené“.

Ovšem oba typy péče, lékařská nemocniční, i jiná zdravotní péče, poskytovaná třeba doma, mají z hlediska zdraví dítěte své plusy a mínusy. Podle mého názoru nelze s konečnou platností říci, že správná je pouze jedna z nich. Stačí se podívat do historie či jiných systémů zdravotní péče, abychom zjistily, že kdysi neotřesitelné pravdy dnes mají status vyvrácených tvrzení či mýlek. Nešlo by tedy novou diskuzi o českém porodnictví zahájit přijetím toho, že legitimních koncepcí porodní péče může vedle sebe existovat více??? Jistě by to bylo dobré východisko pro hledání klíčové otázky, co vše a jak by šlo zlepšit na českém porodnictví. A jaký je váš názor?

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy