„Nashledanou, pane prezidente,“ píše čtenář Gazety Wyborczy
na internetovém fóru věnovaném Václavu Havlovi. Pod články, vyjádřeními polských politiků, členů protikomunistické opozice a dalších osobností se hromadí slova obdivu, postřehy, úvahy, dokonce verše. Václav Havel byl přítelem Polska. A Polsko na Havla s dojetím už od včerejška vzpomíná.
Procházka nezávislosti
Polsko slaví Den nezávislosti. Večerní zprávy ovládly záběry pouličních bojůvek, vybuchujících petard, zraněných policistů, oblaků slzného plynu a vyhořelého auta televizního zpravodajství jedné komerční stanice. Veřejnoprávní média je střídají se záběry ranních oficialit, projevu prezidenta a kladení věnců. Ale mezi ránem a večerem patřilo město Varšavanům. Procházela jsem se s nimi.
Masaryk a Paderewski, dvě osobnosti, které se (ne)setkaly
Setkali se, pochopitelně. V posledních měsících první světové války si ve Washingtonu nejspíš podávali dveře pracoven a salonů předních politiků Spojených států včetně samotného prezidenta Woodrowa Wilsona. Osudy Československa a Polska, států, o jejichž vznik se tolik zasloužili, se však v meziválečném období navzdory úsilí těchto dvou státníků nakonec nesetkaly.
Nový spanilý svět
Jednou z tichých obětí minulého režimu je v Polsku – stejně jako v Česku –
antikomunistická levice. S ní zůstává pozapomenuté i její intelektuální podhoubí, předválečná tradice sociální demokracie a umělecká avantgarda. Zpola zkompromitovaná reálným socialismem, zpola zdeformovaná komunistickým režimem hledá „levicovost“ v Polsku svou novou tvář.
Pravda o Smolensku
Polsko hledá pravdu o smolenské katastrofě z 10. dubna už mnoho měsíců. V posledních týdnech byly dokončeny výsledky práce vyšetřovacích komisí, nejprve ruské MAK (Mezistátní komise pro letectví) a poté i komise polské. Další kolo zjitřené debaty začalo nanovo. Ve virtuálním světě médií se střílí ostrými. A to budou volby teprve v říjnu.
Lukašenko prohrál – takže hra může znovu začít?
Varšavská redakce Evropského rádia pro Bělorusko je skrytá za fasádou řadového dvojdomku, který z ulice vyhlíží poklidně a nevýrazně. Ani uvnitř není zvláštní ruch a shon. Veškeré napětí se koncentruje v hlavách redaktorů a v éteru, především na lince Varšava – Minsk.
Šťastný jako Polák
Počítám, že při vyprávění zážitků z cizí země málokdy opomenete stížnosti. Na byrokracii, dopravní zácpy, parkování, úřední obstrukce a vůbec.
Jazykový koutek pro polonofily
O letních prázninách uspořádal deník Gazeta Wyborcza anketu O nejkrásnější polské slovo. Mým favoritem byl odjakživa tłuszcz.
Pod křídly stalinské gotiky se rodí moderno
Špička varšavského Paláce kultury a vědy se za podzimních dnů ztrácí v mlze ve více než dvousetmetrové výšce. Nehmotná a vzdálená jako budoucnost centra města, kterému vévodí. Mrakodrapy z východní strany dotírají jen z odstupu, přes bezpečí hlavních tříd. K mladší, obludnější sestře pražského Internacionálu se prozatím žádný nepřiblížil.
O autorovi
Původně novinářka, pak státní úřednice a diplomatka. Věnuje se zahraniční politice, problematice lidských práv, demokracie a roli občanské společnosti. Pracovala v Kanceláři prezidenta Václava Havla a na ministerstvu zahraničí, kde založila Program transformační spolupráce, z něhož jsou od roku 2004 financovány projekty na podporu lidských práv a demokracie ve světě. V době českého předsednictví v roce 2009 vedla jednání o lidských právech jménem Evropské unie. V současnosti je doktrandkou Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Žije s manželem a dcerou ve Varšavě, dynamickém městě, jemuž hodlá věnovat valnou část tohoto blogu.
