Marek Šnajdr je ve vazbě. Tuto větu si už dlouho přálo slyšet hodně lidí, kteří vědí, co všechno někdejší první náměstek ministerstva dokázal.

Mnozí si také dobře pamatují, že Šnajdr už jednou obžalovaný byl a jako zázrakem ho soud obžaloby zprostil. Policie by v rámci současné akce měla vyšetřit také aktivity Marka Šnajdra v době jeho působení na MZ. Existuje podezření, že Šnajdr organizovaně vyváděl veřejné peníze ve zdravotnictví do soukromých firem.

Na ministerstvo přišel Marek Šnajdr v roce 2006 - jen několik měsíců poté, co státní zastupitelství v Karviné stáhlo obžalobu, která byla na něj vedena. Od roku 1999 byl Šnajdr stíhán pro trestný čin podvodu v souvislosti s krachem Šnajdrovy společnosti HP Construct. Jeho firma získávala v devadesátých letech lukrativní zakázky ze státních peněz a zanechala po sobě dluh ve výši 67 milionů korun.

Po šesti letech šetření případu a téměř osmi letech od toho, co se případ udál, byla obžaloba stažena díky zázračně objevivšímu se novému svědkovi. Stalo se tak v roce 2006 – půl roku předtím, než byl Marek Šnajdr jmenován náměstkem MZ.

Šnajdr byl policií v době před svou politickou kariérou vyšetřován i z těchto činů: trestný čin zpronevěry, poškozování věřitele, zvýhodňování věřitele, porušování povinností při správě cizího majetku, krácení daně, trestný čin zkreslování údajů hospodářské a účetní evidence. Ze všech těchto podezření nakonec Šnajdr „vyvázl“ jako čistý, přestože se státní zástupce nižších instancí v některých případech odvolávali proti tomu, že byl Šnajdr obžaloby zproštěn. Na podivné zásahy „vyšší moci“ v kauze HPC poukazovala řada právníků. Zařadil se tak po bok politiků typu Jiří Čunek, kteří trestnímu stíhání unikli díky zásahům státních zástupců.

Šnajdr už byl náměstkem ministerstva, když na něj okresní soudu ve Frýdku Místku vedl exekuci ve výši necelých 70 tisíc korun. To byl prakticky jediný trest, který Šnajdr za celou kauzu HP Construct zaplatil.

V souvislosti s kauzou HPC vyvstává jedna důležitá otázka. V čele firmy stál vedle Šnajdra také vysoce postavený exponent ODS - Petr Hapala (tehdy člen výkonné rady ODS). Firma měla velký politický vliv, získávala zakázky především od obcí, které vedly starostové z řad ODS. Kam tedy zmizely desítky milionů ze zkrachovalé firmy? Do soukromých či stranických kapes? Co za tento obchod Šnajdr od své strany získal?

Do funkce prvního náměstka ministra zdravotnictví tedy přichází Marek Šnajdr s dokonalou morální i profesní výbavou člověka, který „ví“, jak hospodařit s veřejnými penězi. Žádnou další erudici Šnajdr pro výkon vysokého státního úředníka neměl – na ministerstvo přišel poté, co působil ve farmaceutické firmě Pfizer.

(Zdroje a další podrobnosti k této kauze najdete ZDE)

Ve funkci prvního náměstka se Šnajdr dlouho nerozkoukával. Dal se ihned do přípravy řady zakázek, které se dnes jeví jako velmi podezřelé.

Příkladem za všechny je vybavení fakultních nemocnic nákladnou zdravotnickou technikou z evropských peněz za miliardy korun. Většina přístrojů byla dodávána nikoliv přímo od výrobců, ale přes překupnické firmy - přístroje tak vyšly několikrát dráž. Tyto firmy (Hospimed, Puroklima) přitom figurovaly také v kauze Davida Ratha. Zatímco nákupy středočeských nemocnic policie vyšetřuje a vazebně stíhá zástupce firmy i politiky, v případě fakultních nemocnic se zatím neděje vůbec nic.

„Jedná se o českou specialitu organizovaného vyvádění peněz z těchto nákupů,“ připomíná Ludvík Hovorka, který byl v době Šnajdrovy éry poslancem za KDU-ČSL. Kontrolní výbor poslanecké sněmovny si přitom na ministerstvu zdravotnictví vyžádal přehled jednotlivých zakázek a realizovaných cen přístrojů, ale nikdy ji nedostal. Hovorka tvrdí, že zakázka byla záměrně organizována jako penězovod z ministerstva zdravotnictví právě v době, kdy resort vedl Marek Šnajdr (oficiálně Dana Jurásková). Tyto nákupy přitom podepisoval někdejší vrchní ředitel přímo řízených organizací Zdeněk Kabátek, který je nyní ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Existuje řada otázek, na které by měli vyšetřovatelé v souvislosti Markem Šnajdrem najít odpověď. Proč ministerstvo zdravotnictví v Šnajdrově éře odjalo agendu nákupu a distribuce očkovacích látek Krajským hygienickým stanicím a svěřilo ho do rukou soukromé firmě Avenier s tzv. „anonymními akciemi“? Proč Topolánkova vláda čtyři dny před svým koncem odsouhlasila změnu fungování státní Tkáňové banky při FN Brno? Vláda rozhodla, že veřejné peníze budou napříště putovat do soukromých (opět „anonymních“) firem PrimeCell a.s.a Centra buněčné a tkáňové diagnostiky a.s., ve kterých působí Petr Hapala. Stejný Petr Hapala, který společně se Šnajdrem vedl v devadesátých letech zkrachovalou firmu HP Construct.

Proč se jméno Petra Hapaly objevuje i u jiných podivných kauz, které se týkají zdravotnictví (nejen) Severní Moravy? Jaký měl až dosud vliv Marek Šnajdr na uzavírání smluv se zdravotnickými zařízeními přes vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny?

Podobných otázek je více. Zasvěcených osob, které by přidaly konkrétní informace a důkazy, se jistě najde dost. Nemusí jít jen o politiky (Ludvík Hovorka, Alena Dernerová, Libor Ježek…). Hromadu otázek na Marka Šnajdra by dokázal z rukávu vysypat snad každý, kdo se posledních sedm let o zdravotnictví alespoň trochu zajímá.

Iva Bezděková