Whistlebloweři se uchylují do ekvádorského exilu, zatímco finanční zločinci dávají přednost útočišti v Praze.


Zakladatel serveru Wikileaks Julian Assange je zalezlý na ekvádorském velvyslanectví v Londýně; Edward ‚Prism‘ Snowden míří do ekvádorského hlavního města Quita. Všechno to vypadá, že uprchlíci před právem Spojených států považují Ekvádor za svou zemi zaslíbenou.

Pro zlodějské ‚bílé límečky‘ z východní Evropy je ale preferovanou destinací rozhodně Praha, alespoň podle výsledků výzkumu odborníka v této oblasti, profesora Marka Galleottiho z New York University. (zde)

Galleotti uvádí, že přitažlivost Prahy pro tento sofistikovanější typ zločinců spočívá v tom, že město nevypadá jako peleš lotrovká, kterou se zjevně stalo. Česká republika je láká nejen jako místo dostatečně stabilní a vhodné k přežívání; je to také místo dostatečně malé a zkorumpované, tedy ideální úkryt.

Jak tvrdí Galleotti, Praha je skvělé místo pro druhý dům pro manželku, a děti mohou chodit do mezinárodní školy s vysokou akademickou reputací. Spolehlivě fungující banky, nízká vynutitelnost práva, nízká násilná trestná činnost a vysoká míra korupce z Prahy činí ideální destinaci pro ekonomické zločince, prchající před Putinovými zákony.

Galeotti odkazuje na nedávnou zprávu ÚOOZ, která poukazuje na alarmující rozmach ekonomicky orientované kriminality, do které se v Praze zapojují korporátní bílí koně a české státní úřady.

ÚOOZ z toho vyvozuje, že jedním z nejvýznamnějších faktorů podporujících rozvoj organizovaného zločinu v České republice je korupce ve veřejné správě. Vysoce postavení státní úředníci se zdaleka jen nepřiživují na korupčním prostředí – sami je aktivně vytvářejí.

Jak tak zkoumáme motivy za agresivním slovním napadáním ÚOOZ ze strany Miroslava Kalouska a dalších, kteří úřad obviňují z ‚protiústavního‘ zatčení několika těchto ‚vysoce postavených státních úředníků‘, jako by se nám tyto poslední dvě věty vracely mnohonásobnou ozvěnou. Rétorika ministra financí dostává stále výraznější latinskoamerický nádech.

Pokud se vám zdá nepochopitelné, proč právě Ekvádor nabízí úkryt všem těm samozvaným bojovníkům za otevřenou vládu, zamyslete se nad tím, zda není ještě méně pochopitelné, že vládní instituce členského státu NATO poskytují úkryt aktérům organizovaného zločinu.

A pokud vám přijde jako paradox, že tyto instituce kryjí organizovaný zločin, uvědomte si, oč větším paradoxem je, že vedoucí představitelé téhož členského státu NATO se uchylují k tomu, že otevřeně odsuzují kroky, které podnikají ‚jejich’ státní zástupci a policie k rozbití tohoto krytí.

Jedním slovem, vítejte v Čekvádoru.