Přání a tužby
Jiří Wolker v jedné své baladě psal o tom, že nejhlouběji v srdci chudáka je nenávist - nenávist k bohatým, nenávist ke světu materiálního dostatku, který on chudák sice pomáhá vytvářet, ale na kterém mu není dovoleno participovat. Nenávist k těm, kteří mu brání dostat spravedlivý podíl z hroudy zlata, ze které je podle jeho názoru zhotoven klíč k bráně do rajské zahrady. Často je to právě nenávist ze silně pociťované křivdy, která nás vede k přáním a tužbám, která jsou v pozadí mnohých našich činů i problémů.
Cenzura na Aktuálně.cz
Před několika dny jsem se probíral komentáři pod jedním blogem. Původní téma nemělo po chvíli pranic společného s následnou, nepříliš zajímavou, nicméně podstatnou diskusí na téma editorské cenzury pana Stejskala.
Pošetilost mocných
„.......věřím, že banky jsou dnes větším nebezpečím pro lidskou svobodu než všechny armády světa. Pokud společnost dovolí soukromým bankám kontrolu nad svými penězi, společnost a všichni lidé zchudnou až na naprosté životní minimum nebo se jednoho dne ráno probudí na chodníku...“ Tato volně interpretovaná myšlenka Thomase Jeffersona z roku 1806 je myslím každému celkem srozumitelná, alespoň všem těm, kteří znají banku ze zákaznické strany pultu.
Konec kapitalismu
Ne, není to řecká dluhová krize, není to ani Itálie, Portugalsko, Irsko nebo Španělsko a povážlivý stav jejich národního hospodářství, nejsou to ani rostoucí české dluhy, nebo sympatie ke spravedlivě orientované společnosti, které mě vedou k této úvaze. Historie lidstva se dá docela dobře popsat i jako kontinuální posloupnost společenských krizí.
Hledá se politik a státník
Pokud sledujete blogy a komentáře k nim na serverech jako jsou Aktuálně.cz, Lidovky.cz nebo i jiné, které se nějakým způsobem vyjadřují k současné české politice, jsou z naprosté většiny skeptické nebo v různé míře negativní. Vynecháme-li jejich pesimistický obsah, který se vztahuje k různým konkrétním tématům, všechny mají jednoho společného jmenovatele. Vyznačují se naprostou nedůvěrou k vládě země, ztrátou respektu ke konkrétním politikům včetně těch nejvyšších, nedůvěrou v jejich morální standard a především v jejich kompetentnost zastávat příslušný úřad. Legitimním základem pro takováto tvrzení je veřejný projev řady politiků, jejich arogance a přezíravost, s jakou se staví ke každodenním problémům lidí.
Obchod se strachem
Pro strach má mít člověk uděláno, říká staré lidové přísloví. Bohužel o tom, co má mít člověk pro strach uděláno, lidové přísloví mlčí. Jiří Suchý jen dodává... „ať si každý pro strach udělá, co chce, jen když má uděláno......v tom právě spočívá moudrost toho přísloví“.
Ekologie a hospodářství
Zprávy posledních dní denně informují o šumavských problémech s kůrovcem a snahách skupiny odpůrců kácení bránit přírodu a každý jednotlivý strom před dřevorubci za každou cenu, třeba i vlastním tělem. Naproti tomu lesní hospodáři a jiní státní úředníci zcela logicky tvrdí, že les je nemocný a je třeba chirurgického zákroku. Nebezpečný brouk je prý jako rakovina a je třeba s léčbou začít dříve než napadne jiné zdravé lesní porosty v okolí. Odpůrci kácení naopak tvrdí, že příroda má své vlastní přirozené mechanizmy, jak se ubránit podobným problémům a člověk, který už v přírodě napáchal beztak hodně zla, by se do záležitostí Pána Boha - nebo moderněji přírody - neměl plést. Je snad třeba jen dodat, že kůrovec je také tvor Boží a pokud vyhyne, zmizí jeden další živočišný druh a poruší se přírodní rovnováha, o diversitě ani nemluvě.
Zločin a trest aneb standardní a nadstandardní společnost
Čínským tiskem proběhla před několika dny zpráva, že se dvěma vysoce postaveným státním úředníkům dostalo za korupci, které se ve svém úřadu dopustili, spravedlivé odměny. Každý z nich dostal po jedné kulce do hlavy. Řešení rychlé, laciné a snad i bezbolestné. Tedy v Číně dnes - co se korupce týká – standardní trest. Podobný osud zřejmě čeká za korupci i bývaleho ministra dopravy – je to prý jen otázkou času. A po něm stejný osud čeká s největší pravděpodobností ještě celou řadu dalších standardně i nadstandardně zkorumpovaných státních úředníků, ať už jsou v současné době v trestním řízení nebo ve svém úřadě stále setrvávají. A protože v Číně žije hodně přes miliardu lidí, i těch zkorumpovaných je hodně. Nezbývá než dodat, že v přepočtu na hlavu je zkorumpovaných lidí v deseti milionových Čechách pravděpodobně podstatně víc.
Korupce
Sokrates poukazuje na skutečnost, že lidé mají přirozenou tendenci ke korupci, která je umožněna jejich formální mocí danou účastí ve vládě, ať už je to na jakékoli úrovni. Tato tendence nezávisí na tom, zda jde o vládu timokratickou, oligarchickou, demokratickou nebo tyranskou. A proto by podle něj měla být vláda ve státě přenechána lidem, kteří nejsou chamtiví, kteří jsou vzdělaní a moudří, zkrátka vláda by měla být v rukou „králů filosofie“. Vládou země by měli být podle Sokrata pověřeni lidé spravedliví, kteří se rozhodují nikoli podle svých osobních zájmů, ale podle zájmů společnosti. Jde tedy o ideál správy země a vlády bez korupce.
Korupce a spravedlivá společnost
Podle Tomáše Akvinského je právo předmětem spravedlnosti: ius est objectum iustititae. Na jaké právo se však můžeme odvolávat v případě společenské spravedlnosti? V politické teorii moderní doby přísluší ústřední role společenské spravedlnosti myšlence lidských práv, tedy přesvědčení, že každý člověk má od přírody neporušitelná a nedotknutelná práva zaručující jeho spravedlivou existenci. Úkolem právního řádu státu je garantovat tato práva jako základní. Kořeny myšlenky lidských práv odkazují na prastarou křesťanskou tradici stejně jako vyplývají z historie lidského utrpení. Už tím se tento koncept prokazuje jako legitimní. (volná citace z textu prof. A. Anzenbachera)
