Český rybník pohledem od moře
Tak jsem se přestěhoval do Amsterdamu, kde teď pracuji v ústředí Greenpeace International. Město má příjemně lidská měřítka, v ulicích jsou volavky a každá tramvaj veze svého průvodčího. Navíc je právě tradiční sezóna výtečných herinků, kteří se jedí zasyrova prosolení s čerstvou cibulí. Zprávy z domova jsem poslední dobou moc nestíhal sledovat, ale co mi padlo do oka, vypadá ze zdejší perspektivy obzvlášť zdeformovaně.
Česká vláda, ve které sedí Strana zelených, se rozhodla podat žalobu na Evropskou komisi za to, že nám nedovolila zvýšit v příštích čtyřech letech objem skleníkových emisí o pětadvacet procent. Už teď přitom v objemu vypouštěného oxidu uhličitého na obyvatele patříme mezi největší hříšníky nejen na kontinentu, ale celosvětově. Usnesení vlády předcházelo zveřejnění série zpráv expertů IPCC (Mezivládního panelu o klimatických změnách). Ty i po cenzurních zásazích americké delegace jednoznačně potvrzují rozhodující vliv člověka na proměny klimatu a varují, že situace je ještě hroší, než se dosud předpokládalo.
Což o to, Vašek je šašek, jeho bláboly o tom, že klimatické změny nejsou a že se hlavně nesmí přijímat žádná závazná opatření, stejně nikdo za hranicemi nebere vážně. Jestli se ale nepletu, klimatické změny měla Strana zelených jako jednu ze svých hlavních priorit – teď se ale vinou její koaliční vlády naše země přidává do skupinky extrémních států, které se dožadují rozšíření svého povolení zabíjet.
Fakt, že republiku zasáhlo extrémní sucho a nezvyklá vedra, spojují na rozhodujících místech s klimatickými změnami snad jen betonáři. Těm letošní jaro slouží k novému apelu na stavbu stovek nových přehrad. Na stole tak zase leží jen špatná řešení a nikdo se nezabývá tím, aby řešil příčinu nastávajícího úbytku vody v krajině: kdepak, my pod roztopeným kotlem chceme ještě pořádně přiložit, a kdo nám v tom bude bránit, toho dáme k soudu!
Co jsem ještě zachytil, vezmu stroboskopicky. Čunek je dál ve vládě, ale s tím se už všichni smířili. Jen se někdo postaral o změnu vyšetřovatele a už se po kouskách oznamuje, že část důkazů shromážděných policií nebude uznána. Ministr zahraničí urovnává napětí s Rakouskem tím, že jeho znepokojeným občanům nadává do magorů. Poslanci Strany zelených hlasovali proti snížení povinné účasti v místním referendu. Chystají zákon, podle kterého bude referendum nezávazné a k jeho vypsání bude potřeba souhlasu většiny poslanců i senátorů. Pak ještě ohlasy písní českých o radaru a titulky slibující stále nové zvrat(k)y v kauze Aničky: neklikám na ně.
Jdu si uvařit čaj a pak vyrazím na kolo. Cestou budu přemýšlet, jak zasadit politické dění v mé vlasti do širšího rámce světa, před kterým leží naléhavé výzvy spojené s klimatickými změnami, ohrožením globální bezpečnosti a s erozí věrohodnosti i životaschopnosti západního demokratického systému. Jsme jenom zpátečnickou kotlinou, nebo naopak avantgardou civilizačního rozkladu?
Upozornění: Postoje a názory vyjádřené v tomto textu jsou osobním hodnocením autora, nikoliv organizace Greenpeace.
Česká vláda, ve které sedí Strana zelených, se rozhodla podat žalobu na Evropskou komisi za to, že nám nedovolila zvýšit v příštích čtyřech letech objem skleníkových emisí o pětadvacet procent. Už teď přitom v objemu vypouštěného oxidu uhličitého na obyvatele patříme mezi největší hříšníky nejen na kontinentu, ale celosvětově. Usnesení vlády předcházelo zveřejnění série zpráv expertů IPCC (Mezivládního panelu o klimatických změnách). Ty i po cenzurních zásazích americké delegace jednoznačně potvrzují rozhodující vliv člověka na proměny klimatu a varují, že situace je ještě hroší, než se dosud předpokládalo.
Což o to, Vašek je šašek, jeho bláboly o tom, že klimatické změny nejsou a že se hlavně nesmí přijímat žádná závazná opatření, stejně nikdo za hranicemi nebere vážně. Jestli se ale nepletu, klimatické změny měla Strana zelených jako jednu ze svých hlavních priorit – teď se ale vinou její koaliční vlády naše země přidává do skupinky extrémních států, které se dožadují rozšíření svého povolení zabíjet.
Fakt, že republiku zasáhlo extrémní sucho a nezvyklá vedra, spojují na rozhodujících místech s klimatickými změnami snad jen betonáři. Těm letošní jaro slouží k novému apelu na stavbu stovek nových přehrad. Na stole tak zase leží jen špatná řešení a nikdo se nezabývá tím, aby řešil příčinu nastávajícího úbytku vody v krajině: kdepak, my pod roztopeným kotlem chceme ještě pořádně přiložit, a kdo nám v tom bude bránit, toho dáme k soudu!
Co jsem ještě zachytil, vezmu stroboskopicky. Čunek je dál ve vládě, ale s tím se už všichni smířili. Jen se někdo postaral o změnu vyšetřovatele a už se po kouskách oznamuje, že část důkazů shromážděných policií nebude uznána. Ministr zahraničí urovnává napětí s Rakouskem tím, že jeho znepokojeným občanům nadává do magorů. Poslanci Strany zelených hlasovali proti snížení povinné účasti v místním referendu. Chystají zákon, podle kterého bude referendum nezávazné a k jeho vypsání bude potřeba souhlasu většiny poslanců i senátorů. Pak ještě ohlasy písní českých o radaru a titulky slibující stále nové zvrat(k)y v kauze Aničky: neklikám na ně.
Jdu si uvařit čaj a pak vyrazím na kolo. Cestou budu přemýšlet, jak zasadit politické dění v mé vlasti do širšího rámce světa, před kterým leží naléhavé výzvy spojené s klimatickými změnami, ohrožením globální bezpečnosti a s erozí věrohodnosti i životaschopnosti západního demokratického systému. Jsme jenom zpátečnickou kotlinou, nebo naopak avantgardou civilizačního rozkladu?
Upozornění: Postoje a názory vyjádřené v tomto textu jsou osobním hodnocením autora, nikoliv organizace Greenpeace.