Kdo začal krást jako první aneb Dějiny lidské zlodějny

25. 11. 2012 | 11:36
Přečteno 9817 krát
Sledujeme-li česká masmédia, máme ten dojem jako by český národ byl jakousi klikou notorických zlodějů. Nezbývá mi nic jiného než této mystifikaci rezolutně odporovat. Ne, že bych se chtěl zastávat deliktů tohoto druhu na území České republiky. To v žádném případě, ale dovolte mi podotknout, že v jiných zemích EU se krade ještě daleko více.

Zdá se, jakoby Bůh stvořil na této planetě člověka, aby zde byl někdo, kdo bude krást. Nehledě na Řecko, kde byl de facto rozkraden celý stát, rájem zlodějů v EU je Itálie a Polsko. Neznám nikoho z mých známých, kdo by se vracel z Itálie a něco mu nechybělo. V Polsku byly a jsou krádeže jakýmsi národním "sportem...

Vzpomínám si na jeden mejdan v Sopotech. Majitel rodinné vilky na mořském pobřeží před zahájením nejdříve uzamkl všechny cenné věci do skříně a trezoru. Na jejich místa postavil levné předměty. Nejdříve jsem nevěděl, co si mám o tom myslet. Když skončil mejdan, byt byl z poloviny vykraden. Zděšen, apeloval jsem na majitele vilky: "Jacku, zavolej policii!" Polák se dal pouze do smíchu, řka: "Janku, to je u nás normální, když dobří přátelé přijdou na návštěvu a vezmou si sebou na památku nějaký suvenýr." Můžeme se pouze modlit, aby se tento poněkud úchylný zvyk nerozšířil na další země evropského kontinentu...

Původním delikventem, kdo začal krást, byl biblický Adam. Naváděla ho k tomu Eva. Kradli společně jablka ze stromu, který jim nepatřil. Když je Bůh u toho načapal, sváděl Adam svojí vinu na Evu a Eva sváděla vinu na hada. V tomto případě (Bible, 1. kniha Mojžíšova) máme zde transparentní příklad nejen první zlodějny v dějinách lidstva, nýbrž dokonce i první případ lhaní a tím popření pravdy. Všemohoucí vyřešil případ vyhazovem obou provinilců z Ráje.

Ano, zdá se, jakoby člověk byl stvořen k tomu, aby kradl, zabíjel a lhal. Od doby Trojské války (12. až 13. století před naším letopočtem) až do dnešní doby prošlo lidstvo válečnými konflikty v počtu více než 1200 válek a revolucí, doprovázených drancováním, vražděním a znásilňováním. Ve všech těchto válkách a revolucích šlo pouze o to někoho okrást, oloupit a obelhat, rafinovaně vymyšlenými lži o jakési "lepší budoucnosti". Člověk je spíš vůl než člověk, neboť neustále opakuje již celá tisíciletí jednu a tutéž chybu: pokud možno, co nejrychleji rovnými nohami do neštěstí. Není přece nic jednoduššího než si uvědomit, že oněch výše uvedených přes 1200 válečných a revolučních konfliktů vůbec k ničemu nevedlo. K čemu nám byli husitské války, které vydrancovaly a spustošily značnou část Evropy? Husité kradli, loupili a zabíjeli. To vše ve jménu "boží pravdy". V bitvě na Bílé hoře 1620, povstala část protestantské šlechty proti svému vlastnímu císaři. Proč ta zrada? Udělil jim šlechtické tituly a statky. Ano, chtěli ho okrást a českou zem připojit k Německu (Friedrich Falcký). Německý král ji sliboval za zradu Vídně obrovskou odměnu. Poražení protestanti si po bitvě na Bílé hoře moc starostí nedělali. Věděli, že jejich příbuzní je u císaře z průšvihu vyprosí a žádné popravy nebudou. Sám císař neměl o hrdelní tresty zájem. Zde se však velmi přepočítali. Jejich příbuzní chtěli krást! Již se těšili na majetek spiklenců a k tomu bylo nutné nechat povstalce popravit. Orodovali u císaře k hrdelním trestům a tak došlo dne 21. 06. 1621 k popravě 27 protestantů na Staroměstském náměstí. Sotva se hlavy nebožtíků odkutálely, jejich příbuzenstvo se vrhlo na cizí majetek jak supové na mrtvou mršinu.

V novodobých dějinách kradli hlavně nacisté a komunisté. Nacisté se specializovali především na majetek a peníze židovských spoluobčanů. Jejich rabování a vraždění nazývali "konečné řešení židovské otázky". Nepohrdli však ani vykrádáním cizozemských bank a muzeí. Hermann Göhring měl ve svých skladištích deponováno přes 1700 odcizených obrazů a starožitností ze všech koutů Evropy. Nacisté kradli především ve Francii, Holandsku, Belgii a Rakousku. Uloupené umělecké předměty a zlato se importovaly převážně do Berlína (Hitler) a Mnichova (Göhring). Na krádeže v protektorátu Čechy a Morava se specializovala v první řadě Lina Heydrichová, manželka zastupujícího protektora Reinharda Heydricha. Svůj lup koncentrovala na zámku v Panenských Břežanech, odkud ho posléze vyvážela do severního Německa (ostrov Fehmarn).

Komunistické krádeže mají název "znárodňování" a na rozdíl od klasických zlodějen feudálů a nacistů jsou velice rafinované. Pomocí "znárodňování" a "zestátňování" získají komunisté politickou i hospodářskou moc nad celým národem, kterou okamžitě ztotalitarizují. Od tohoto okamžiku mají všechno pod vlastní kontrolou a všude si dosazují do řídících funkcí komunistické ideology, na které potom musí národ pracovat. Komunisté kradou v malém, ale za to pořád. Leninův nejbližší spolupracovník, Leo Trocký, to nazval "permanentní revoluce". Ve skutečnosti se jedná o zlodějnu bez konce. Komunisté ani ve velkém krást nemohou, protože na rozdíl od feudálů a kapitalistů jej jich moc. V době největšího rozkvětu totality v ČSSR bylo registrováno přes jeden milion členů KSČ. Kdyby každý z nich denně ukradl pouhou desetikorunu, dělalo by to 3,65 miliard korun - a to rok, co rok ("permanentní revoluce"). Tolik doposud žádný feudál, kapitalista ani nacista odcizit nestačil!

Jak je to v parlamentních demokraciích? Tam kradou pouze chudí politici, kteří se dostali k moci a to většinou všichni. Sem tam někoho u toho chytnou - např. MUDr. David Rath (ČR) nebo Christian Wulf (SRN), ale jedná se pouze o tzv. "špičku ledovce". Ty ostatní si dávají větší pozor. Zde bych si dovolil uplatnit heslo podle výsledků voleb: "Prasata se střídají, koryto zůstává!" Se stávajícím stavem se nedá nic dělat. Jediným možným řešením by bylo, že do vysoké politiky by byli připuštěni lidé, jejichž peněžní majetek je tak rozsáhlý, že si nemusí, coby parlamentáři, přikrádat. To lze dnes ovšem praktikovat pouze v USA, Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandě a v omezené míře i ve Velké Británii. V ostatních částech zeměkoule je nutné počítat s tím, že kdo se dostal do vlády a parlamentu začne zcela zákonitě krást, jakmile se k tomu naskytne první příležitost.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy