O koučování, headhuntingu a dalších (zatím) u nás ne zcela známých věcech
Místy poněkud osobní rozhovor pro časopis HR forum 6/2011. Třeba tam někteří najdou něco, co je zaujme...
Krize smetla šéfy, kterým tým nevěřil
Banky budou hledat cesty, jak se lépe postarat o bohaté privátní klienty. Mezi vrcholovými manažery narůstá optimismus, spřádají plány na expanzi. Ovšem bude ještě trvat, než se to odrazí na trhu práce. Podle Jana Bubeníka, lovce vrcholových manažerů ze společnosti Bubeník Partners, je to logické. Nejdříve se musí propouštět, aby se mohlo nabírat (rozhovor pro LN vedl Petr Švihel).
Nefinanční benefity aneb Kdy méně znamená více?
Termín „kompenzace“ v očích mnoha výkonných manažerů zahrnuje kromě pravidelného měsíčního příjmu celou řadu dalších benefitů. Čím dál více balíčků manažerských odměn obsahuje bonusy šité na míru potřebám konkrétního zaměstnance, přičemž pro řadu z nich představuje možnost „zanechat stopu“ a rozvíjet kariéru ten nejdůležitější aspekt při rozhodování o nabízené pozici.
Ve Státech hráli finančníci letadlo, my s ním teď musíme nouzově přistát
Kolikrát jsi prošel krizí, tolikrát jsi manažerem, řekl v rozhovoru pro časopis Reflex Jan Bubeník. Navíc je toho názoru, že pohled na pády burz a strmý růst nezaměstnanosti v nás vyvolal přirozenou potřebu po očistě hodnotového žebříčku. Věří, že se společnost dokáže poučit a vyjít z krize odolnější a zodpovědnější. Že po krizi přichází katarze, věděl už řecký dramatik Aischylos, jenže ten trval na tom, že ještě předtím nás potká katastrofa.
Veřejnopravní verze zodpovědnosti aneb Kdo může za debakl v Radiožurnálu
Odchody ředitelů veřejnoprávních (a zpravidla i státních) institucí se sobě podobají jako vejce vejci. Jsou náhlé, vyvolávají pochybnosti a zpravidla způsobí větší či menší skandalizaci odejitého. A přitom jde logicky - ať jsou okolnosti vyhazovu jakékoli - o selhání někoho jiného, na jiné úrovni řízení. Toho, kdo odpovídá za výběr náhle nechtěných.
Koho z rozhlasu by měli odvézt do Bohnic?
Není to tak dávno, co se Český rozhlas omlouval komunistům za Ester Kočičkovou, která je ve vysílání Radiožurnálu označila za prasata. Možná přijde čas, kdy podobný spor budu nucen řešit s Českým rozhlasem já sám. Jen v opačném gardu. Tvrdím, že to, co se tam právě událo, je, celkově vzato, v podstatě taky taková , jak by řekla moje dcera, “ čuňárna“.
Čunkovy dojmy a moje dojmy z nich
Tenhle blog není o panu Čunkovi. Je o dojmech z jeho dojmů a dojmů jemu podobných. Je o dojmech ze systému, který vzbuzuje rozporuplné dojmy. V jednom dojem, že mu nabízí něco, co nepotřebuje, dokonce něco, co si nezaslouží a je-li vůbec slušné, aby si nabízené vzal. V druhém zase dojem , že by se na něm dalo slušně vydělat, přiživit a třeba i zbohatnout, prostě parazitovat.
Čekání na Einsteina
Konečně se to stalo. Jeden z prvních, možná vůbec první právoplatný rozsudek českého soudu, který dal za pravdu majiteli domu na úkor nájemníka, padl. Sice jen pro to, že se strana žalovaná nestihla odvolat v řádném termínu, ale je tu.
Krysy opouštějí loď!?
Příběh CzechInvestu pokračuje. Bohužel nudně a nevesele. Pro zasvěcené je to story s odhadnutelně trapným koncem , kterého raději nedohlédnout, lépe, prakticky nedožít. Po rozpuštění předchozího vedení a následném hromadném odchodu podstatné většiny schopných, je CzechInvest po necelém půlroce zase blízek konce a tisícího začátku.
Svoboda a „paradox volby“ aneb taky míváte strach ze stovky zubních past?
V poslední době se mi několikrát vrátil ten pocit . Moment, kdy jsem zaskočen realitou, kterou jsem neznal, opouštěl v zimě v roce 1990 obchod sportovní obuví na Mariahilferstrasse ve Vídni.. V kapse sto marek a v hlavě úmysl koupit si tenisky vstoupil jsem sebevědomě dovnitř. Po prvním seznámení s podezíravým personálem přišlo na potřebu rozhodnout se – chci boty na běhání anebo v nich budu jen chodit? Jde mi o pohyb na antuce anebo tartanu či trávníku? Anebo chci módní doplněk?
