Vazba je pro něj doporučením, aby o korupci v nejvyšší politice mlčel. Rath to jistě brzy a rád pochopí.


Vzestup Davida Ratha jsem sledoval z těsné blízkosti. Od revolucionáře lékařského odborového klubu, přes prezidenta komory, poslance, ministra až po hejtmana. Osobně jsme se před lety střetli v besedě Radiofóra, věnované uplácení lékařů ze strany farmaceutických firem. „Podívejme se na celou záležitost systémově. Tento jev, a já se trošku bráním tomu říkat korupce, ale říkejme tomu jev, tento jev existuje všude na světě. Já bych chtěl farmaceutické firmy velmi pokárat, že v ČR je ještě tak málo rozšířen, oproti třeba Spojeným státům.“, pronesl tehdy Rath. Pro rozšíření jevu pak dělal co mohl. Vynikal přitom inteligencí, arogancí, bezohledností, drzostí a cynizmem. Tak, jak šplhal po žebříku moci, rozkvétal do podoby bílého narcisu. Stal se neomezeným vládcem Středočeského kraje. Zasloužil se o vybudování školek, galerie, podporoval sportovní a kulturní akce, plánoval stavbu univerzity. Vše v bezbřehé touze po sebeprezentaci a ukojení ega. Syndrom hybris - nákaza politické zpupnosti - jej zcela ovládl. Zatčení přišlo jako blesk z čistého nebe. Kde se stala chyba?

Ve filmové politické satiře „Vrtěti psem“ odvádí expert na politickou propagandu Conrad Brean, spolu s hollywoodským producentem a prezidentovou poradkyní, pozornost voličů od prezidentské sexuální aféry s mladistvou dívkou, vytvořením neexistujícího válečného konfliktu. Producent Stanley Motss natočí za pomocí filmových triků šot z války, která není. Následující den média informují pouze o válce. Na skandál se zapomnělo. Proč pes vrtí ocasem? Je chytřejší než ocas. Kdyby byl ocas chytřejší, vrtěl by psem. Kdo je chytřejší: média, nebo ten, kdo manipuluje veřejným míněním? Kdo s kým vrtí: média veřejným míněním nebo je to tak, že někdo vrtí médii, která jsou pak objektem, prostředníkem a vykonavatelem manipulace?

Uplynulé měsíce byly plné skandálů: podezření na korupci při udělování prezidentských milostí, odposlechová aféra Víta Bárty, nahrávky rozhovorů mezi Pavlem Bémem a miliardářem Janouškem, Mostecká uhelná společnost a vrchní státní zástupce Rampula. Odhalování korupce začalo pronikat do nejvyšších pater. Pohár občanské trpělivosti se naplnil. Davu bylo potřeba nabídnout viníka. Rath se hodil. Jeho drzost i arogance překročily únosné meze. Pouštěl se do kritiky nedotknutelného. Urážel vrtošivého staříka. Otevřeně napadal miliardový tunel zdravotních knížek IZIP. Byl nejvyšší čas jej zkrotit. Příležitost nabídl nechtěně sám. Léta izolace ve vysoké politice otupila jeho opatrnost. Ani nebylo potřeba filmových triků. S krabicí plnou bankovek se nechal nachytat jako malý kluk. Byl si naprosto jistý svým postavením, mocí, imunitou.

Teď sedí v litoměřické samovazbě. Bez přístupu k informacím, v omezeném kontaktu s rodinou, ve vězeňském oblečení, na nechutné stravě. Má jen to, co si zaslouží. Média nás informují o každém jeho kroku. Mají moc přisuzovat určitým tématům větší význam než ostatním, dávat jim více prostoru, činit je více viditelnými. Tunel Blanka, Opencard, MUS, Gripeny, Pandury, IZIP, Drobil, Janoušek, Bém, Bárta, Rampula, prezidentské milosti…vše je zapomenuto. Mediální prostor ovládl Rath. Vyhovuje to ODS, VV, TOP 09, Hradu i ČSSD. Všichni už ho už měli plné zuby. Mnozí se ho báli. Pokud bude Fortuna přijímat sázky, vsadím výplatu, že ve vězení dlouho nebude. Není velkou rybou, jen si to o sobě začal myslet. Velké ryby, podnikatelské korporace, začal ohrožovat. Bylo potřeba jej srazit na kolena. Ukázat mu, kdo je tady pánem. Zkrotit ho vazbou, ne zlomit vězením. Nepodmíněný trest by mu rozvázal jazyk. To nelze připustit. Vazba je pro něj doporučením, aby o korupci v nejvyšší politice mlčel. Rath to jistě brzy a rád pochopí.