Prý trest jako hrom. Exemplární rozsudek, říkají jedni. Někomu je pět let pro piráta z D1 Luboše Lacinu ještě málo, jiným se to zdá být nespravedlivě přísné.

Diskuse o rozsudku je naprosto typická. Tak se u nás obvykle pojímá „justiční spravedlnost“. Někdo něco provedl – a teď se řeší, na jak dlouho za to má být zavřen do kriminálu. A jsme hotovi.

Pak se kromě jiného divíme, že vězení jsou beznadějně přeplněná, a to se ještě několik tisíc odsouzených před trestem schovává. Ale zpět k pirátovi.

Státní vězení je namístě, o tom není sporu. Trestní sazba byla pět až dvanáct let, to ani domácím vězením a veřejně prospěšnými pracemi vyřídit nejde. To je A. Ale co B? Nějaká „výchova“?

Absolvuje agresivní řidič nějakou uklidňující terapii? Školení slušného chování? Šoférskou převýchovu? „Ochrannou ambulantní léčbu“? Za své, samozřejmě.

Nebo se mu jen sebere řidičák a hotovo, a za pár let bude jen na něm, jestli se polepší?
A výchova ostatních? Spokojit se s „odstrašujícím rozsudkem“, to je přece středověk, kdy zlodějům pro výstrahu uřezávali uši.

Pirát, kterého zná celá republika, nemá jen sedět v kriminále a zpytovat svědomí. Kromě toho by byl mnohem užitečnější jako polepšený hříšník. Ať se kaje na besedách ve školách a autoškolách, pracuje pro BESIP, pomáhá sdružení obětí dopravních nehod a u kursů bezpečné jízdy. To by byl trest! Pak bych mu klidně vrátil řidičák o rok, dva dřív.

Lacina patří do reklamy Nemyslíš-zaplatíš, nejen na vězeňský kavalec.

Ostatně, jestli za mříže skutečně půjde, je velmi pravděpodobné, že bude po polovině trestu propuštěn za dobré chování.