Skomírající občanská výchova
Titulky deníků nás v poslední době poměrně intenzivně upozorňují na nekalé praktiky ve světě politiky, obchodu a dokonce i spravedlnosti. A jestliže nedávný předseda vlády tvrdí: „Jen malé dítě může věřit tomu, že miliardář přišel ke svým miliardám neposkvrněnou cestou,“ signalizuje to, byť nepřímo, že bychom se měli vážně obávat o řádnou správu věcí veřejných a de facto i o naši budoucnost. Možná by ale v této souvislosti mohlo přijít světýlko naděje od mladé generace.
Klausův PORG a Waldorfské lyceum
Ministr školství zveřejnil před několika dny deset gymnázií a deset středních odborných škol, které dosáhly u státních maturit nejlepších výsledků. PORGu, který v desítce gymnázií obsadil 1. místo, věnovala média coby „škole Václava Klause mladšího“ značnou pozornost, zato Waldorfské lyceum v Praze, které zaujalo 1. příčku mezi odbornými školami, zůstalo téměř bez povšimnutí. Myslím si, že právě Waldorfské lyceum jakožto reprezentant alternativního školství by si při této příležitosti bývalo ze strany médií jistě více zájmu zasloužilo. Osobně sice nepovažuji státní maturity za spolehlivé měřítko kvality střední školy, avšak v případě PORGu i zmíněného Waldorfského lycea, o jejichž pedagogické počínání se zajímám od doby jejich založení, se vskutku jedná o dvě velmi kvalitní vzdělávací zařízení. Protože první z nich je veřejně známé, rád bych v tuto chvíli poskytl příležitost k přiblížení waldorfské pedagogiky u nás, jejíž významný článek právě druhé zařízení představuje.
Pochybnosti o státních maturitách
Od pondělí 30. května až do úterý 7. června probíhají na středních školách písemné části státních maturit. Školní maturitní zkoušky před komisí si maturanti již odbyli a rovněž tak ústní část státních maturit z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka, pokud si jej studenti vybrali místo matematiky (pro ni je stanoven pouze didaktický test). Po dobu sedmi dnů se teď střední školy řídí přesným harmonogramem, aby všichni maturanti, kteří se přihlásili ke stejnému typu zkoušky, usedli po celé republice ve stejný čas do lavic v „registrovaných zkušebních učebnách“.
Tanečky holčiček a akreditační komise
Snem mnoha holčiček je stát se baletkou. Rodiče se jim pak často snaží již od útlého věku zajistit taneční průpravu využitím nabídek základních uměleckých škol, tanečních školiček či jiných zařízení pro děti. Samozřejmě jen málokterá z dívek se nakonec vydá cestou k profesionálnímu tanci. Jenže ani ona, ani její rodiče netuší, že odbornost těch, do jejichž rukou se budoucí tanečnice svěřují, zdaleka nedosahuje takové úrovně, jaká se obecně předpokládá. Je tedy na místě vyjádřit obavu z toho, zda se v tanečních pedagozích neskrývá z důvodu nedostatečné odborné přípravy potenciální ohrožení tělesného i duševního zdraví jejich žáků. Učitelé tanečních předmětů, kteří se svými žáky například na konzervatořích pracují mnohdy každý den, někdy po dobu osmi let, nejsou na rozdíl od učitelů tělesné výchovy, kteří se věnují svým žákům dvě hodiny týdně, náležitě vybaveni ani tělovědně, ani psychologicky.
Co s matematikou?
Nepříznivý vývoj výsledků českých žáků v matematice sledovaný v posledních letech budí obavy ze snížení konkurenceschopnosti naší země v budoucnosti. Proto před nedávnem doporučila Národní ekonomická rada vlády, aby se školy zaměřily na zvyšování matematické gramotnosti. Ruku v ruce s tím by měla být zaváděna opatření vedoucí k odstraňování extrémně vysoké neoblíbenosti matematiky.
Co takhle zrušit povinnou školní docházku?
Právo na vzdělání zaručené naším ústavním pořádkem se těší zajisté jednoznačné podpoře u všech občanů, kdežto povinná školní docházka, jež se k naplnění tohoto práva váže, dokáže naopak budit odpor anebo vyvolávat alespoň nelibé pocity. Žádný nový objev! Jsem ale přesvědčen o tom, že tato rozporuplnost, nad níž se většinou vůbec nepozastavujeme, v sobě skrývá zárodky školní neúspěšnosti, degradace vzdělávání, nedůvěry v demokracii a pravděpodobně i zárodky zla.
Chudoba dětí blahobytu
V posledních letech značně poklesla síla tradičních společenských norem, což se zákonitě odráží ve výchově. Z úst dospělých slyšíme stížnosti na špatné chování dětí a jejich nezájem o „skutečné“ hodnoty. Také děti, kdyby byly schopné vhledu, by si mohly postěžovat, a to na nedostatek vzorů a na nepochopení svých skutečných potřeb s tím souvisejících.
Má učitelům stačit bakalářské vzdělání?
Podle návrhu Národní ekonomické rady vlády (NERV) by bakalářské vzdělání spolu s pedagogickým kurzem stačit mělo, alespoň učitelům druhého a třetího stupně. Tím by se měl usnadnit vstup do učitelské profese lidem s praxí v jiných oborech anebo talentovaným absolventům nepedagogického studia. Návrh se opírá o studie, které dokazují, že formální vzdělání nedokonale zaručuje kvalitu učitele, neboť je závislá na jiných faktorech. Navržená změna podmínek v získávání kvalifikace učitelů se však nesetkává jen s kladným přijetím, nýbrž také budí obavu, že by došlo k degradaci učitelského povolání a úpadku školství.
V zajetí školy
Před nedávnem mě zaujal případ patnáctiletého chlapce, který nikdy nechodil do školy. Jeho rodiče byli obžalováni z ohrožování výchovy dítěte, avšak krajský soud je v odvolacím řízení zprostil obžaloby, neboť podle něj nebyla naplněna skutková podstata tohoto trestného činu. Rodiče totiž vzdělávali syna doma. Tím sice porušili svou povinnost stanovenou školským zákonem, avšak nikoli závažným způsobem, jak usoudil senát.
Čtenářská gramotnost a nesrozumitelnost učebnic
Výsledky mezinárodního výzkumu PISA prozrazují, že čtenářská gramotnost, tj. v prvé řadě schopnost porozumění textu, u našich žáků klesá. Tato skutečnost by nás však neměla vůbec překvapovat, neboť žáci se v rámci školního vzdělávání téměř nesetkávají se srozumitelnými texty. Sotva se naučí číst, začnou si zvykat na to, že školní čtivo představuje něco, v čem si nelze smysluplně číst.
