Příští americký prezident Obama to nebude mít vůbec lehké. Úřadu se ujme v době hluboké finanční a začínající ekonomické recese, ne-li krize, přičemž bude se svou vládou stát tváří v tvář obrovským finančním omezením vlády.

Obama bude proto muset podstatně slevit ze svých předvolebních ekonomických a sociálních plánů. Konkrétně, před Obamou stojí řada akutních problémů na jejichž řešení bude potřebovat peníze, hodně peněz. Jen namátkou by mělo jít o projekty na pomoc chudým rodinám při splácení hypoték nebo na dočasnou podporu finančnímu sektoru či automobilovému průmyslu. Možná udělá i první kroky ke zdravotní reformě, ale reformu samotnou, která bude velmi nákladná a náročná, bude muset Obama odložit na lepší časy, nejspíše až na druhou polovinu svého prvního funkčního období, a nebo na druhé období - pokud se tak daleko dostane.

Příští prezident si minimálně v krátkodobém horizontu těžko dovolí výrazněji snižovat daně, přestože v kampani slíbil, že daňově uleví 95 procentům Američanů. Také bude obtížně zvyšovat daně podnikům, když v kampani všechny přesvědčoval, že by to nebylo produktivní. Obama sice v kampani odborům přislíbil lepší ochranu domácích pracovních míst před zahraniční konkurencí, ale bude postupovat uvážlivě. Vzdělaný Obama si jistě dobře uvědomuje, že blahobyt Ameriky je založen právě na volném obchodě.

Od nového prezidenta tedy očekávejme umírněnější přístup typický pro americké demokraty s tím, že se bude snažit ekonomiku stimulovat více než republikáni, zvláště pokud bude recese hluboká. V tomto bude mít na své straně Kongres, což bude velká výhoda i když mu v Senátu bude chybět 60 hlasů umožňující zamezit blokaci zákonných návrhu (tzv. filibuster).

Nejenže se Obama zdá být schopným lídrem, ale umí se i obklopit schopnými lidmi. Ať už si za ministra financí vybere bývalého ministra financí Larry Summerse či šéfa newyorské pobočky centrální banky Timothy Geithnera, americká hospodářská politika bude v rukou pragmatických expertů – zvláště když Ben Bernanke zůstava šéfem centrální banky (FED). Obama tak dává většině Američanů a celému světu naději, že Amerika nakonec recesi nejenže překoná, ale půjde dopředu ekonomicky i sociálně.

Pro Evropu bude Obamovo prezidentství velkou příležitostí k posílení oslabených transatlantických vztahů na bázi většího vzájemného respektu a intenzivnější spolupráce. Bude to důležité i s ohledem na čerstvou strategickou výzvu ruského prezidenta k umístění raket Iskander v Kaliningradu. Od Evropy to však bude vyžadovat zvýšit dosud liknavou ochotu se na transatlantickém partnerství výrazněji podílet i finančně. Bude tudíž na Evropě, aby postupovala jednotně a Obamovi nabídla dobře promyšlenou sadu navzájem prospěšných iniciativ. Evropa by s tím měla začít hned, protože Asie, Latinská Amerika a dokonce i Afrika již návrhy spolupráce aktivně prosazují. Prostě i v této oblasti již máme globální konkurenci.

Česká republika jako přístí předsednická země Evropy bude mít jedinečnou možnost sehrát světově významnou diplomatickou, možná až historickou roli. Za pár měsíců uvidíme, zda se na to dobře připravila.

Jan Švejnar
Profesor ekonomie na CERGE-EI v Praze a na University of Michigan