V rámci úsilí o rovnováhu jsem chtěla (a nevzdávám to...) začít psát o pěkných skutcích posledních dvaceti let svobodné české společnosti, o kultivovanosti a citlivosti lidí, kteří přispívají kráse české krajiny, obcí, duše míst a lidských komunit, o schopnosti Čechů a Moravanů být užitečně solidárními, o osobnostech inteligentních, které vnímají věci v kontextu a objevují možnosti práce pro blaho skupin...

Ve světle toho, co se stalo o víkendu, si ovšem jako občanka této země připadám momentálně se svým pozitivně laděným viděním jako idiotka.

Kladu sobě, čtenářům i kolegům blogerům otázku, jestli je normální, co zažíváme:
V Ústí nad Labem se dostalo ze strany českého státu dokonalé ochrany skupině cca 450ti manifestujících zblblých mamlasů. Do akce, která musela stát tento stát v rámci jarně rozkvetlé hospodářské krize opravdu velké peníze, bylo nasazeno 1400 po zuby ozbrojených mužů, v totálně vylidněném městě byl vyhlášen neoficiálně nebo oficiálně (to je jedno) výjimečný stav, do hloučku cca 150 ti mladých osob, kteří se pomocí tlampače pokusili vyjádřit svůj názor na absurdnost a nebezpečnost této aktivity, policie mrskla pár dělbuchů, pár jich snad i zatkla, nevím...Snad akci české policie pochválil i náš pan premiér v demisi (ano, je to člověk, který vyrostl v kvalitního politika, ale fakt mi zůstává rozum stát nad tím, proč si tuto akci pochvaloval.)

Ve stejný den došlo k hororové tragedii tříčlenné rodiny na Severní Moravě.

Čtyři zápalné láhve, uzavřený přívod vody, aby nebylo možno uhasit požár, který zničil život malého dítěte a celé tříčlenné rodiny. Ta rodina byla romská. Je jedno, že se neví, jestli útok byl rasistický nebo ne. Prostě se stalo něco, co se stát NEMĚLO, ale co se dalo čekat a před čím dlouho varuje například Kumar Vishwanathan nebo lidé ze společnosti Tolerance a občanská společnost. Je jisté, že tento příšerný čin byl dobře a cíleně připraven. Máme tu snad malý český Beslan...?!

Stalo se to v týž den, kdy tento stát luxusním způsobem umožnil extremistům se projevit. Představitelé státu si tuto akci pochvalují jako dobře zvládnutou.

Dá se předpokládat, že extremistické skupiny obyvatel mého národa, povzbuzeny dobře a velkoryse zvládnutou ochranou českého státu budou pokračovat v dalších podobných akcích na různých z místech země české. A stát bude vesele utrácet další milionky.

Jo ale vlastně - pokud jsem správně zaznamenala, vlastně se (na podobné ochrankářské akce) ušetří – vždyť se ruší jedno prý zbytečné „Kocábovo“ ministerstvo.....

Nechce se mi bát se, nechce se mi hněvat se a rozčilovat se zbytečně nad zločinnými (ne)schopnostmi a nezodpovědností těch, kteří zrovna rozhodují o věcech obecných – myslím, že sebemrskačských tendencí v podobě přehršle kritiků povahy a země české máme až až. Chtěla jsem vždycky naopak počítat s těmi, kteří vnášejí do věcí obecných světlo a racionálně ukotvený pořádek, a čerpat z lepších stránek a příběhů těch posledních dvaceti let svobody....

Hledám v tom všem nějakou logiku – a nemohu si pomoci - míra zmatenosti až pomatenosti ve správě věcí veřejných mi v této zemi připadá poslední dobou opravdu strašidelná a nebezpečná. Mám pocit, že se tento stát ocitá na nějaké velmi nebezpečné hranici...

Každopádně ve světle toho, co se kolem nás děje, se mi toto jaro opravdu zdá být jedním z nejbláznivějších, které jsem za posledních 20 let zažila...