Děti bez lásky
Před pár dny jsem shlédla v televizi dokument Děti bez lásky - i s láskou o dětech, které kvůli tomu, že naše soudy fungují zoufale pomalu, tráví své dětství v kojeneckých ústavech a dětských domovech.
Vlastní rodiče o ně nejeví zájem, ale aby mohly být svěřeny do péče někomu jinému, musí být vydáno soudní rozhodnutí. A trvá to i několik let!
A tak místo toho, aby se k náhradním rodičům dostalo několikatýdenní miminko, dostává se k nim často dítě, které své nejdůležitější 3 roky prožilo v ústavu, bez náruče.
Není náhodou to, že nemá dítě blízkého člověka daleko horší než všechny nemoci a postižení? Jak může soudce, který takovýto případ odkládá klidně spát? Proč se tyto případy nezpracovávají přednostně?
Když jsem viděla ty miminka v postýlkách, bylo mi jich tak líto. Co bych mohla pro ně udělat? Co může obyčejný člověk udělat proto, aby se jejich situace zlepšila?
Na jednu stranu spousta dětí tráví v kojeneckých ústavech a dětských domovech roky života, na druhou stranu rodiče, kteří si zažádali o adopci, čekají na dítě mnoho let.
Vedle této beznaděje mi připadají naše problémy jako hlouposti. Protože mé děti mají náruč.
Uvažovali jste někdy o adopci? Dokázali byste si vzít do péče i postižené dítě? Právě takových čeká v dětských domovech mnoho...
Vlastní rodiče o ně nejeví zájem, ale aby mohly být svěřeny do péče někomu jinému, musí být vydáno soudní rozhodnutí. A trvá to i několik let!
A tak místo toho, aby se k náhradním rodičům dostalo několikatýdenní miminko, dostává se k nim často dítě, které své nejdůležitější 3 roky prožilo v ústavu, bez náruče.
Není náhodou to, že nemá dítě blízkého člověka daleko horší než všechny nemoci a postižení? Jak může soudce, který takovýto případ odkládá klidně spát? Proč se tyto případy nezpracovávají přednostně?
Když jsem viděla ty miminka v postýlkách, bylo mi jich tak líto. Co bych mohla pro ně udělat? Co může obyčejný člověk udělat proto, aby se jejich situace zlepšila?
Na jednu stranu spousta dětí tráví v kojeneckých ústavech a dětských domovech roky života, na druhou stranu rodiče, kteří si zažádali o adopci, čekají na dítě mnoho let.
Vedle této beznaděje mi připadají naše problémy jako hlouposti. Protože mé děti mají náruč.
Uvažovali jste někdy o adopci? Dokázali byste si vzít do péče i postižené dítě? Právě takových čeká v dětských domovech mnoho...