Deset milionů Britů bude nasměrováno do důchodového spoření
Ve Velké Británii začíná příští rok realizace jedné z největších změn britského důchodového systému posledních desetiletí. V průběhu let 2012 až 2016 budou do dlouhodobého spoření na penzi automaticky zařazení všichni zaměstnanci, kteří spoření na penzi zatím nemají, a jejichž roční příjem přesahuje minimum cca 5 tisíc liber. Britská expertní organizace National Association of Pension Funds zastupující 15 miliónů členů více než dvanácti set penzijních fondů odhaduje, že z 12 miliónů zaměstnanců bez účastí v penzijním fondu takto bude nově spořit 9-10 miliónů Britů. V cílovém uspořádání roku 2016 bude každý z nich povinně přispívat 4 % ze své mzdy, zaměstnavatel bude připlácet 3 % a jedno procento přidá státní rozpočet formou daňového zvýhodnění. Na účtu zaměstnance bude každoročně přibývat částka rovnající se 8 % ze mzdy.
Bismarck měl jiný metr
Důchodová reforma se dotýká celé naší společnosti. I proto můžeme dennodenně číst komentáře k důchodovému systému. Kromě těch fundovaných se však nejen v tisku objevuje i mnoho mýtů. Jedním z nejrozšířenějších je, že státní důchody již více než sto let zajišťují prakticky všem zabezpečení ve stáří. Naposledy o "spolehlivém 130tiletém fungování státního průběžného systému" přesvědčoval své kolegy v parlamentu koncem srpna dokonce jeden z poslanců. Autoři výroků o bezvadné funkci státních důchodů opomíjejí důležitá fakta. První penzijní standardy, zavedené německým kancléřem Bismarckem, byly určeny jen pro státní zaměstnance.
Netrestáme rodiče
Po přečtení blogu Postižené děti a potrestaní rodiče nemohu jinak než reagovat na některé výtky, které zde vůči ministerstvu práce zazněly. Tíživou životní situaci rodin s dětmi trpícími tak závažnými chorobami, nikdo nezpochybňuje. Jsou to přesně ti příjemci podpory, kterým ji stát nesmí odepřít a také odpírat nehodlá. Právě z toho důvodu se musím ohradit vůči tvrzení, že úředníci MPSV nezohledňují skutečné potřeby těchto rodin při přípravě současných právní úprav.
Změny v důchodech probíhají v mnoha zemích, nejnovější příklad je z Holandska
Kombinace státního důchodu a penze z velmi rozšířených zaměstnavatelských fondů v Nizozemí v současnosti zaručuje důchodcům příjem na úrovni cca 80 % mzdy. Bez neúměrných nároků na státní rozpočet nebo na zaměstnavatele to však nadále nepůjde a důchodové nároky se budou snižovat. Holandská vláda dokončila v minulých dnech se zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů vyjednávání o rozsáhlých změnách v penzijním systému, promítnutí do legislativy je již jen technickou záležitostí.
Změny zákoníku práce zpružní pracovní trh
Ve stínu zásadních reformních kroků jako je důchodová či zdravotní reforma přijala Poslanecká sněmovna v prvním čtení i změny Zákoníku práce. Přitom i tato novela přinese řadu zásadních změn, a to jak pro více než čtyři milióny zaměstnanců, tak pro statisíce zaměstnavatelů.
Vybočuje česká důchodová reforma ze zahraničních trendů?
Návrh důchodové reformy stále vzbuzuje diskuze a dohady o tom, zda se vláda vydala správným směrem, když podpořila koncept předložený ministerstvem práce a sociálních věcí. Konstruktivní diskuzi vítám, jedná se bezpochyby o jednu z nejzásadnějších norem, které jsou v těchto letech předmětem vládních jednání. Koncept se ale často dostane pod palbu samozvaných kritiků reformy, kteří zpochybňují její dílčí aspekty, mnohdy i ty, o nichž zatím nebylo ani rozhodnuto. Právě z toho důvodu cítím potřebu aktuální návrh vysvětlit a nabídnout pro změnu jeho srovnání s praxí v jiných zemích. Jsou naše záměry obdobné jako u sousedů? Nebo spíše jdeme proti trendům vyspělých zemí? Je k dané problematice dostatek relevantních příkladů ze zahraničí i zkušeností? O penzijních systémech a reformách je k dispozici dostatek kvalitních zdrojů, zde proto předkládám některé z nich.
Některé kraje diskriminují neziskovky
Řešení problémů, které s sebou přináší reforma veřejných financí, se nemohlo vyhnout ani financím směřovaným do oblasti poskytování sociálních služeb. I když to není příjemné, stát musí šetřit i v této oblasti. Přesto zůstává prvořadým úkolem politické reprezentace na všech úrovních veřejné správy, aby každé úspory byly natolik promyšlené a efektivní, aby se i při snížených prostředcích co nejméně dotkly chodu jednotlivých zařízení poskytujících konkrétní sociální služby. Na letošní rok vyčlenilo Ministerstvo práce a sociálních věcí na sociální služby 90 % prostředků oproti minulému roku. Dotace na sociální služby ve výši 6,1 mld. Kč byly rozdělovány zejména na základě zhodnocení a doporučení jednotlivých krajů, které znají poměry a potřeby jednotlivých zařízení na svém území nejlépe. Nebo alespoň to jsem předpokládal, když jsem požádal o doporučení, na základě kterých byly dotace rozděleny.
Vláda se své priority nevzdává
Článek s názvem „Kalousek ustupuje z reformy penzí, bude jen kosmetická“, který dnes zveřejnil server Aktualne.cz, obsahuje nepravdivé informace a na jejich základě vyvozuje naprosto nesmyslná tvrzení.
Odbory se staly kvazipolitickou silou
Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. I tak by se dalo parafrázovat jednání odborářů na poslední tripartitě, kdy předčasně odešli z jednání. Od počátku, kdy se současná koalice chopila vládních otěží, se poctivě snaží s odbory jednat. Tripartita se schází pravidelně, jednají odborné komise, vláda vede zcela zodpovědně sociální dialog.
Důchodová kalkulačka MPSV vyvolává otázky (a nabízí odpovědi)
Poté co, penzijní reforma dostala své hlavní obrysy v únoru tohoto roku, objevily se zákonitě ihned otázka „Co pro občana penzijní reforma konkrétně znamená?“ a z ní vyplývající otázka „Vyplatí se do reformy zapojit?“
MPSV proto sestavilo kalkulačku, jejíž propočet má na tyto otázky odpovědět. A je velmi dobře, že prezentovaná kalkulačka je okamžitě diskutována, každá zpětná vazba na srozumitelnost informací poskytovaných k důchodové reformě je cenná a dává nám příležitost osvětu k důchodové reformě dále rozvíjet.
