To bylo slávy, že prý rozpočet skončil nejlépe od dob božského Václava Klause. Schodek činil pouhých 19,4 miliardy a hlavní cifršpión Miroslav Kalousek byl adorován ekonomickými prosťáčky. Když byla později publikována oficiální informace o vývoji státního dluhu, vyšla najevo úplně jiná čísla, takže nastala snaha tiše pominout jejich konkrétní souvislost se schodkem rozpočtu. Nicméně ostuda byla venku. A Kalouskovo ministerstvo není bez viny.

Oč jde? Zatímco údajný schodek státního rozpočtu činil těch necelých dvacet miliard, státní dluh „nelogicky“ narostl o sto sedm miliard. Zveřejňovaný rozpočtový schodek je však zatížen takovým metodickým balastem, že státní dluh je lepší ukazatel pravdy. Je to informace o tom, kolik skutečně dlužíme věřitelům. Jistě, mohou tam být i peníze vypůjčené a dosud neutracené, ale sotva to může dělat nějakých devadesát miliard navíc.

Pátráním zjistíme, že schodek rozpočtu klesl hlavně proto, že se resortům zakázalo převádět peníze do rezerv. Příspěvky do rezerv se dříve vykazovaly jako výdaje, proto také byly Sobotkovy schodky podle národní metodiky zhruba o třicet miliard vyšší než skutečnost. V mezinárodní metodice to bylo jinak, takže doma nám vycházely schodky větší než ve skutečnosti. Padesát miliard, které byly v minulých letech uloženy do rezerv, se nyní utratilo, ale ani to z vykazovaného „schodku“ nezjistíte! V reálu tedy byl loňský schodek zřejmě větší než ten předloňský a přesáhl sedmdesát miliard korun.

Neserióznost Ministerstva financí spočívá v tom, že jak o této metodické změně, tak o užití rezerv náležitě neinformovalo. Pochybuji, že jde o chybu ministerského aparátu; úředníci vědí velice dobře, že se jedná o vážný přestupek vůči standardní finanční etice.

Stejnou „chybu“ učinili ministerští analytici také při prognózování růstu, takže je těžké uvěřit, že jde o náhody. Analytici Ministerstva financí byli v minulosti vždy konzervativnější než všichni ostatní a standardně prognózovali o procento nižší růst než konzervativní analytici z ČNB. Jenže loni zcela nesmyslně nasadili číslo pomalu o dvě procenta vyšší! Nelze si to vysvětlit jinak, než že to učinili pod hrubým nátlakem ministra, který potřeboval argumenty pro pěkný rozpočet. V každém případě si touto nejméně reálnou prognózou uřízli evropskou ostudu.

Kdybychom byli v Británii, novináři by donutili ministra financí s hanbou odstoupit. Za dluhy a manipulace. Avšak v Čechách je to přípustný folklor. Zatímco bratr Kalousek tak vzletně kázal o rozpočtové odpovědnosti, loňský nárůst státního dluhu o sto sedm miliard byl druhý nejvyšší v novodobé historii. Pravda, byl i jeden vyšší, když jsme se zpožděním platili dluhy bankovního socialismu v režii ODS. Avšak i u toho rekordního nárůstu dluhu věrně stál náš starý známý Miroslav Kalousek jako slovutný předseda koaliční strany. A předtím byl také u vzniku oněch dluhů. Stihl toho v dluzích opravdu hodně a nemá jistě smysl vypočítávat jeho další zásluhy. Nemá konkurenci: rekordně zadlužil zemi.

Psáno pro Literární noviny