Rusko opět varovalo Evropu, že v tomto roce může podruhé dojít k přerušení dodávek plynu. Důvodem mají být problémy Ukrajiny s platbou za ruskou surovinu. Šance, že Kreml uzavře kohoutky, je však nízká.

V posledních letech se stalo podzimní tradicí dívat se na Východ a čekat, čím skončí rusko-ukrajinské jednání o dodávkách plynu. Jelikož je Ukrajina hlavní tranzitní stát, přes který je plyn dodáván evropským státům včetně Turecka, jejich výsledek určuje, bude-li část Evropy v zimě mrznout, nebo z tepla chlácholit východoevropské lídry. Nejinak tomu je i v tomto roce.

Po letošní zkušenosti z přerušení dodávek ruského plynu se již aktivně spekuluje, bude-li Moskva znovu zavírat kohoutky. Popud k tomu dal Vladimir Putin, který na začátku listopadu varoval nynějšího předsedu Rady Evropské unie Fredrika Reinfeldta před možnými problémy spojených s platbou Ukrajiny za plyn. Ruský premiér měl svého kolegu upozornit, že vzhledem k rozporům mezi ukrajinskými orgány výkonné moci může Kyjev za plyn nezaplatit a nelegálně odebírat plyn. Taková situace by mohla ohrozit tranzit plynu přes Ukrajinu. Proto Putin navrhl, aby Evropská unie Ukrajincům „přihodila alespoň miliardičku.“

Ačkoliv ekonomická krize silně zasáhla Ukrajinu, problém s platbou za ruský plyn by podle některých zdrojů mít neměla. Republika disponuje zlatými rezervami ve výši 27 až 28 miliard dolarů a od Ruska dostala za tranzit plynu 2,5 miliardy dolarů. Přičemž částka, kterou má Ukrajina za plyn zaplatit se podle designovaného ukrajinského ministra financí Ihora Umanského pohybuje okolo 500 milionů dolarů.

Moskva zároveň vyhověla prosbě premiérky Tymošenkové, aby Kyjevu bylo odpuštěno penále za neodebraný plyn. Podle smlouvy Ukrajina musí buď celý objem uvedený ve smlouvě importovat, nebo rozdíl mezi importem a smluvním objemem dodatečně zaplatit. Rozměr penále za první půlrok měl dosahovat 5 miliard dolarů.

Proč tedy takový rozruch, když je na první pohled vše v pořádku? I v tomto případě platí okřídlené cherchez la femme. Informaci o možných problémech s platbou se ruský premiér dozvěděl od ukrajinské kolegyně. Z jejich úst mělo zaznít, že prezident Juščenko blokuje převedení finančních prostředků z centrální banky na účet společnosti Naftohaz. Rusko tím bylo vtaženo do předvolební prezidentské kampaně na Ukrajině a nikterak se tomu nebrání.

Je zřejmé, že oba bývalí lídři oranžového tábora chtějí využít téma dodávek plynu k posílení svých preferencí. Julie Tymošenko chce dokázat, že nynější prezident svou politikou ohrožuje bezpečnost země a vyostřuje vztahy s Ruskem. Viktor Juščenko se naopak snaží voliče přesvědčit, že pouze on hájí národní zájmy Ukrajiny. Proto znovu nařídil vládě, aby změnila pro Ukrajinu nevýhodnou smlouvu o dodávkách plynu. Konkrétně aby smluvní objemy odpovídaly skutečným potřebám ukrajinské ekonomiky, aby způsob výpočtu ceny plynu a ceny tranzitního poplatku dosahoval adekvátního rozměru a aby byla vyřešena otázka rozdělení odpovědnosti za případné problémy.

Rusku vzniklá situace taktéž vyhovuje, neboť může zmínkou o možném pozastavení dodávek plynu zatlačit na Ukrajinu a Evropu. Pokud totiž Gazpromu do 7. listopadu nebude zaplaceno za odebraný plyn, má podle platné smlouvy právo snížit nebo zcela přerušit dodávky suroviny.

Moskva, tak jako v jiných případech, by mohla ze svého požadavku slevit a prodloužit lhůtu splatnosti, avšak nyní chce získat finance co nejdříve. A to i například formou platby evropských odběratelů za rozdíl mezi importovanými a smluvními objemy. Tak by se totiž dala rozšifrovat Putinova zmínka o „evropské miliardičce.“ Příčinou takové pozice může být problematická situace v Gazpromu. Oproti minulému roku se čistý zisk společnosti za devět měsíců snížil více jak 2,5krát, z cca 433 miliard rublů na cca 189 miliard rublů, a na evropském trhu ho začíná dohánět norský konkurent.

Nehledě na možnost pozastavit dodávky plynu, kterou Moskvě smlouva dává, je málo pravděpodobné, že se události budou vyvíjet tímto směrem. Hlavním argumentem slouží již zmíněné prezidentské volby.

Pokud se Kreml rozhodl zavřít kohoutky, automaticky by tím podrazil nohy kandidátům positivně naladěných na spolupráci s Ruskem. A přestože se dnes rating Viktora Juščenka pohybuje okolo 4 %, v případě přerušení dodávek plynu může mobilizovat elektorát s pomocí ruské hrozby. A není vyloučeno, že se poté z 4 % může stát procent 40. Stačí vzpomenout legendární Jelcinovo vítězství z roku 1996, kdy do voleb vstupoval s popularitou okolo 6 % a vyhrál díky démonizaci návratu komunistů k moci.

Přerušení dodávek plynu by také Moskvě jen stěží posloužilo jako dodatečný argument k prosazení alternativních plynovodů. Evropě by tím dokázala nejen nespolehlivost Ukrajiny, ale především svojí vlastní. Zároveň sázka na projekty Nord Stream a South Stream, které pouze tranzit přes ukrajinské území doplňují a nezaměňují ho, by byla značně neuvážená. Obzvlášť, jestliže prohra by znamenala ztrátu vlivu v tomto tranzitním státu na dalších pět let.

Podle posledních zpráv Kyjev našel způsob, jak zaplatit za ruský plyn. K úhradě svého závazku by podle anonymního zdroje z ministerstva financí mohla posloužit půjčka od Mezinárodního měnového fondu, kterou republika dostala ještě koncem srpna. Jestli však skutečně Ukrajinu a s ní i Evropu před mrazem ochrání peníze MMF nebo prezidentské volby, ukáže až 7. listopad.