Sociální demokracie v průzkumech veřejného mínění přesvědčivě vede o nějakých šest až deset procent. Tedy rozdílem v historii vztahů obou stran ČSSD a ODS naprosto nevídaným. Připomínám přitom, že také v osobnostních průzkumech veřejného mínění vládní předáci ODS (tedy s výjimkou Pavla Béma) beznadějně zaostávají za svými konkurenty ze sociální demokracie.

Dá tedy rozum, že dalíkovsko-topolánkovská vládnoucí suita musí zkusit „s tím“ něco udělat. Zkrátka, musí se pokusit zvrátit nepříznivý vývoj veřejného mínění ve svůj prospěch. Stůj co stůj a za pomoci všech myslitelných metod ála Kubiceho zpráva, resp. postup osvědčený při „získání“ bývalých poslanců ČSSD tu k podpoře Topolánkovy vlády, posléze po roce k volbě konzervativního prezidenta republiky. A nyní k těm metodám.

Vytěsňování ČSSD z médií
Na podzim 2007 docházelo postupně k vytlačování politiků ČSSD ze stránek novin a časopisů. Napsat článek do médií je pro většinu sociálně demokratických lídrů zcela zbytečná práce. Neotiskování článků je velmi časté. Ještě, že existují blogy…
Pokud jde o televize, zejména v Otázkách Václava Moravce lze doložit statisticky vyrovnanost šancí představitelů dvou největších politických stran. To je, jak se zdá, věcí minulosti. ODS, protože zjistila, že její lídři trvale prohrávají v debatách s lídry ČSSD, se bude snažit vytěsnit z debat alespoň některé debatéry ČSSD (zejména mají spadeno na mě a Davida Ratha). A tak se pánové Topolánek a Bendl budou zbaběle vyhýbat střetům se mnou a dr. Rathem pravděpodobně až do konce volebního období. Rozesmálo mě především vyjádření šéfa PR pana Topolánka Schmarze, který se vyjádřil, že mně prý pan Topolánek „nebude zviditelňovat“. Svatá pravda, když bude Mirek Topolánek chodit do pořadů Václava Moravce bez oponentury sám a nikoliv v debatách se mnou, znamená to, že minimálně přijdu o možnost být v televizi také. A to zřejmě bez náhrady. Jak demokratické! Ani místopředseda ODS nechce jít do televize s dr. Rathem, svým největším soupeřem v hejtmanských volbách. No ale proč se snažit, pan Bendl s Davidem Rathem debatovat nepůjde a basta.

Marketingové triky
Vláda vedená ODS publikovala počátkem týdne výroční zprávu vlády. Vláda prý všechno plní. Zkrátka, nepochválím-li se sám, nikdo to za mě neudělá. Pan Topolánek tomu, jak je dobrý, snad i věří. No, a kdyby snad měl záchvat soudnosti, zorganizuje se anketa (televize Prima i některé deníky), která „dokáže“, že jeho vláda je lepší, nežli ta předchozí, Paroubkova. Jenom se o tom nedaří přesvědčit většinu české společnosti.
Anebo jiný trik. V průzkumu agentury STEM (13. března) má ČSSD ve volebních preferencích přes 30% a ODS o 6% méně, ve volebních trendech ČSSD 36,4% a ODS 28,8% (komunisté 10%, resp. 13%), přesto je na ČT24 celá věc uvedena zcela bez čísel s tím, že všechny strany šly s podporou dolů, jen KSČM nahoru. Těch nepříznivých zpráv pro ODS a její voliče už asi bylo dost.
Anebo vytrhování vět z kontextu, jako např. v případě mého širšího vyjádření k situaci v Tibetu pro ČT i Lidové noviny. Vytrhne se věta, ta se zasadí do předem napsaného komentáře či článku, aby se „prokázala“ názorová blízkost ČSSD a KSČM.

ODS a spol. se stýká v zahraničí s politiky, ČSSD s teroristy
Před několika týdny jsem navštívil Sýrii a setkal se s jejími nejvyššími politiky. Prý jsem jel jednat s teroristy, anebo jak se vyjádřil Mirek Topolánek, na „demonstrativní“ návštěvu. Při mém pobytu v Sýrii nebylo pochopitelně možné vést s českými médii seriózní debatu, i když to, jaký je rozdíl mezi studijní, poznávací cestou a politickou cestou by mohl pochopit každý. Tedy pokud chce. Nasbíral jsem při své cestě do Sýrie celou řadu zajímavých informací, zejména o postoji Sýrie k řešení blízkovýchodního konfliktu. Myslíte, že někdo z médií měl o ně zájem? Kromě krátké debaty v televizi Prima v rámci diskusního pořadu pana Šimůnka nikdo. Slovy: nikdo. Médiím šlo zřejmě jen o to mě a ČSSD ostouzet. Měla-li by však média poskytnout prostor k pozitivnímu vyjádření, nemají o to již zájem.

Sprostota předáků ODS
Co je nejzábavnější, to je prakticky neomezené používání vulgarit ze strany představitelů ODS. To už činí i těm nejproslulejším mediálním apologetům ODS jisté problémy, jak věci věrohodně zkomunikovat. Tedy, aby tomu ještě někdo věřil. Vystoupení pánů Topolánka a Langera jsou přece tak nezapomenutelně a nepřehlédnutelná. A tak mediální kouzelníci ODS přišli na geniální vysvětlení. Není sprostý ten, kdo sprostě mluví, ale ten, kdo sprostě myslí. Řekněme si otevřeně: této logice nelze odolat.