Zatím poslední průzkum veřejného mínění Eurobarometr 2023 přinesl zajímavá čísla. Lze říci, že pohled českých respondentů tohoto průzkumu byl v době sběru dat v říjnu a v listopadu silně odlišný od názorů, které sdělovali příslušníci jiných národů Evropské unie.

Pokud by existoval nějaký průměr, Češi by vyjadřovali velmi rozdílné (vzdálené) názory od průměru.

Průzkum uvádí, že 55% Čechů nevěří EU. A na druhé straně 38% ji věří a 7% neví. Je to dosti zdrcující euroskeptický názor na současnou činnost Evropské unie, respektive jejího vedení.

Pokud jde o národní, českou vládu, té podle tohoto průzkumu Eurobarometru v říjnu a v listopadu nevěří 69% respondentů a jen 27% jich vládě důvěřuje. Dlužno dodat, že až na 7 zemí z 27 se vlády Evropské unie těší důvěře méně než 50% občanů svých států. A jen Irsko, Skandinávské státy, včetně Dánska a dále Lucembursko mají vlády s vyšší nežli 50% podporou obyvatel svých států.

Pokud jde o budoucnost Evropské unie, 55% českých občanů se domnívá, že je dobrá a naopak 45% vidí budoucnost EU pesimisticky. Většími pesimisty než jsou Češi, jsou jen na Kypru, v Řecku a ve Francii.

Nejpesimističtější jsou Češi v pohledu na evropskou ekonomiku, kde se 61% Čechů domnívá, že situace je špatná a jen 32% ji považuje za dobrou. Češi jsou absolutně nad průměrem, pokud jde o pesimismus ve vidění situace evropské ekonomiky, což je zřejmě dáno tragickým stavem české ekonomiky. Ve zlepšení podle Eurobarometru v příštích 12 měsících věří věří jen 9% Čechů, 41% se domnívá, že situace bude stejná (ani lepší ani horší) a 42% si myslí, že se situace zhorší a 8% občanů nemá žádný názor.

Celkem v 11 zemích EU převažuje názor, že jejich národní ekonomika je na tom špatně. Dokonce do té míry, že zklamání převyšuje úroveň 70%. V dalších 10 zemích je zklamaných – pesimistů více než 50%. A nezdolní optimisté jsou v 7 zemích, kde dosahuje úroveň optimismu alespoň 50%. Mezi nimi je poněkud překvapivě i Polsko.

Další otázka směřuje k tomu, zda jsou očekávání v příštích 12 měsících lepší, horší nebo tytéž, pokud jde o stav ekonomiky. 56% českých občanů se domnívá, že situace bude ještě horší. A jen 11% dotázaných si myslí, že se ekonomika zlepší. V úrovni pesimismu se Čechům vyrovnají v EU jen Estonci s 57% pesimistů.

A nyní euro.
V Česku jsou politické strany, které chtějí v krátké době prosadit - proti zdravému rozumu - zavedení jednotné evropské měny, eura. V Česku má přitom euro jen 27% příznivců. Naopak 63% odpůrců. To je zdrcující nepoměr, který by politické elity Česka měly rozhodně brát v úvahu. Pokud se nepodaří racionálním způsobem dosáhnout rozumný kurz eura vůči koruně, který by vystihoval skutečnou sílu české koruny (např. 1:20), Češi po zavedení eura všestranně zchudnou. Za poslední dva roky přišli Češi o nejméně 20 – 25% hodnoty svých úspor kvůli vysoké inflaci. Poklesla jim také reálná mzda. A zavedení eura by byla (další) rána pod pás životní úrovni českého obyvatelstva. Miliony českých lidí, bohužel, žijí buď pod hranicí chudoby (oficiálně cca 1 mil. lidí) anebo mírně nad ní.

Další otázka Eurobarometru směřuje k evropskému plánu obnovy, který bude disponovat 800 mld. eur na oživení evropské ekonomiky. Není vůbec překvapivé, že Češi jsou opět v řadách skeptiků, neboť 45% dotázaných v průzkumu si myslí, že to bude zcela neefektivní. Dalších 16% neví a 38% se domnívá, že to k něčemu bude. Většími skeptiky v této otázce jsou jen Finové a Francouzi.

Téma Ukrajina.
Češi i nadále silně podporují (84%) humanitární pomoc Ukrajině.
Pokud jde o sankce vůči Rusku po invazi na Ukrajině, souzní s nimi podle průzkumu 67% českých respondentů a nesouhlasí 27%. Největší podíl nesouhlasících občanů v zemích EU lze nalézt na Kypru, v Bulharsku, na Slovensku, v Maďarsku a v Řecku.
Pokud jde o finanční podporu Ukrajiny, jsou Češi nejméně ochotní k finanční podpoře této země. Podpora finančního angažmá Česka na Ukrajině nedosahuje ani 50% oslovených. Stejně tak si celkem logicky 52% Čechů nepřeje, aby Ukrajina vstoupila do EU (jen 37% si to přeje). Ani na Slovensku a v Maďarsku není podpora vstupu Ukrajiny do EU příliš velká.

Pokud jde o dodávky zbraní Ukrajině, respektive financování vojenské pomoci Ukrajině, 54% Čechů je proti. Jen 43% souhlasí. Ještě větší podíl občanů, kteří nesouhlasí s dodávkami zbraní či s financováním vojenské pomoci Ukrajině je v Řecku, na Slovensku, v Bulharsku a na Kypru.

Je nesporné, že popularitu každé vlády (snad s výjimkou vlády USA) formují vnitropolitické otázky, respektive jejich zvládání či nezvládání. Ani v tom není česká vláda v současné době žádným přeborníkem. A tak to většina Čechů také vidí. Ale pokud jde o závažné zahraničně politické otázky dneška, kterými jsou zejména válka na Ukrajině, dodávky zbraní této zemi a také otázka mírového uspořádání rusko-ukrajinského konfliktu (byť nebyla v otázkách Eurobarometru explicitně zmíněna), Češi posílají své vládě jasné poselství. Jejich názory jdou většinou v úplném protisměru k politice, kterou ve vztahu k tomuto konfliktu uskutečňuje česká vláda.

A není bez zajímavosti ani nedávný průzkum CVVM, který pravidelně zkoumá popularitu jednotlivých institucí v naší zemi, že vládě důvěřuje jen 17% českých občanů (to je číslo ještě horší, než se kterým přichází Eurobarometr). A že se velmi silně snížila podpora prezidenta Pavla oproti předchozímu měření z 58% na 52% lidí. To je v necelém prvním roce jeho působení v úřadu velmi závažné zjištění. Důvodů tohoto stavu může být celá řada, ale na prvním místě vidím úzkou spjatost prezidenta s absolutně nepopulární vládou.


Jiří Paroubek