Česká "schweinerei" aneb Absence veřejného prostoru

07. 12. 2010 | 14:54
Přečteno 9793 krát
Pokračování blogu Lex Kubera aneb Schweinerei.

Takzvaný chodníkový zákon prosazený senátorem Kuberou je ukázkou toho, jak určité principy fungují či nefungují v závislosti na kulturně-společenském kontextu. Jím navržená novela zákona přesunula vcelku logicky odpovědnost za úklid chodníků a zranění způsobená „neúklidem“ z majitelů nemovitostí, kterým chodníky nepatří, ač jsou před jejich domy, na obce, kterým patří.

Byl tak cele naplněn liberální princip spravedlnosti: za případná zranění je nyní odpovědný údajně skutečný vlastník, odpovědnost byla naopak sejmuta z lidí, kteří coby majitelé přilehlých nemovitostí chodník před svým domem sice možná využívají častěji než jiní, ale nejsou jeho vlastníky.

Čím to ale, že takto jasně formulovaný a srozumitelný princip odpovědnosti, nepřinesl potřebné praktické řešení, a většina chodníků, zejména ve městech, v současné sněhové kalamitě zůstává neodklizena?

Důvodů lze najít hned několik. Tím prvním je skutečnost, že ačkoliv mnoho lidí bude argumentovat, že lex Kubera přeci nikomu nebrání v tom, aby před svým domem sníh odházel, když se k tomu obec nemá, ve společnosti, jejíž vztah k veřejnému prostoru byl vážně narušen čtyřiceti lety komunismu a po pádu komunismu pro změnu přepjatou individualistickou rétorikou, se většina lidí, zejména v anonymních městských osídleních, nebude „dobrovolně“ namáhat. Byla-li zákonem odpovědnost za úklid kousku veřejného prostoru před jejich domem přesunuta na obec, ať se stará obec.

To nás vede ke druhému důvodu, proč lex Kubera nefunguje. Aby se obec skutečně mohla čištění všech chodníků zhostit, potřebovala by k tomu mnohem více finančních prostředků, jakož i více technického vybavení, než kterým disponuje podfinancovaný komunální sektor nyní.

Navrhneme-li ale zastáncům liberálního principu spravedlnosti a co největší individuální svobody, kteří lex Kubera prosadili, že „osvobození“ vlastníků nemovitostí od „potupné“ povinnosti starat se o komunální majetek před jejich domy bude fungovat jen v případě, že obce dostanou více prostředků, což bude znamenat například vyšší daně, budou s autorem lex Kubera v čele protestovat proti rozbujelému státu a nenasytnému veřejnému sektoru.

Mnozí také namítnou, že obce mají prostředků dost už nyní, a že leckde to prý jde, jenže skutečností je, že jedna tuhá zima dokáže při důsledném naplňování Kuberova chodníkového zákona pořádně zamávat obecním rozpočtem. Pro obce je tak pohodlnější, jak si už všimli někteří komentátoři, pojistit se, chodníky neuklízet, a případným zraněným zaplatit odškodné.

Hlavní problém současné kalamity souvisí s definicí tzv. vlastníka. Obec je sice pro účely zákona „vlastníkem“ chodníků a dalších veřejných prostranství, ale ve skutečnosti jsou chodníky, jakož i další společná prostranství v obcích vlastnictvím komunálním. Obec sice formálně obecní majetek „vlastní“, či spíše spravuje, ale ve skutečnosti veřejná prostranství v obci „patří“ nám všem, kteří v dané obci žijeme.

Bohužel toto chápání veřejného prostoru v českém kontextu zcela vymizelo. Přísné oddělování privátní a veřejné sféry s tím, že co je veřejné, je jaksi „státní“, a nic mi do toho není, pokud si to nemohu nějak přivlastnit nebo z toho něco pro sebe získat, je důvodem, že ještě dvacet let po pádu komunismu vypadají mnohé české obce a města, spíše jen jako (často zanedbané) konglomeráty domů, které nejsou spojeny sdíleným veřejným prostorem. Řečeno jinak, majitelé domů se starají jen o to, co je za plotem jejich nemovitosti či za venkovní zdí jejich domu, přičemž tato jejich „starost“ často nedosáhne ani k pořízení nové venkovní fasády nebo posekání trávy za plotem.

Lex Kubera by mohl dávat smysl, kdyby lidé svoji obec jako takový sdílený komunální prostor chápali, a kdyby stát nevyznával neoliberální principy, v nichž všechno veřejné je už z definice „nadbytečné“ či zbytečně drahé. Spojením nedostatku smyslu pro sdílený veřejný prostor, pro komunitu, s politickou filozofií, která vidí veřejný sektor jako přebujelý, vzniká situace, v níž se veřejný prostor mění v okamžiku jakékoliv krize, jako je třeba sněhová kalamita, ve „schweinerei“.

Stát a obce nemají dostatečný pocit smyslu své existence, aby se o veřejný prostor starali, nebo jej dokonce kultivovali, a jednotlivci vidí veřejný prostor za plotem či venkovní zdí jejich domů jako víceméně cizí území. I proto v českých městech a obcích uvidíte to, co byste neuviděli v sousedním Rakousku či Německu: relativní péče věnovaná tomu, co je za plotem mé nemovitosti nebo stěnami mého domu, popřípadě bytu, je nesouměřitelná se zanedbanými veřejnými prostranstvími, kde úsilí obcí často končí u rekonstrukce centrálního náměstí (existuje-li), ale většinou nedosáhne na zbytek toho, co činí obec obcí. Výsledkem jsou rozbité silnice, neuklizené chodníky, špatná infrastruktura, nedostatek společných prostor.

Jistě, na mnoho věcí prostě nejsou peníze. Nejenom proto, že stát není dostatečně bohatý, ale i proto, že se peníze ztrácejí v černých děrách různých korupčních schémat. Ale i ta jsou koneckonců součástí mentality, v níž si nenechaví jednotlivci „privatizují“ veřejné zdroje do vlastních kapes. Sdílený veřejný nebo komunální zájem je pro ně ideou bytostně cizí. Bohužel je ale víceméně cizí i pro většinu „slušných“ lidí, kteří si z veřejného nepřikrádají.

V tomto kontextu je poněkud absurdní slyšet z různých koutů naší společnosti, včetně nejvyšších pater politiky, vzývání národa. Národ totiž zůstává jen abstraktní kategorií, která se probouzí k životu v groteskních podobách například při sportovních utkáních, pokud není organicky založen odspodu, v podobě smyslu pro sdílení komunitního a veřejného prostoru, tedy pro sdílení společného osudu s těmi ostatními.

V takovém kontextu nutně zůstává lex Kubera jen nefungující technologickou normou, jakkoliv se halí do ideologických pouček o svobodě a spravedlnosti. Skutečnou odpovědnost obcí za veřejný prostor nelze vytvořit zákonem v situaci, kdy nikdo necítí skutečnou odpovědnost za ty druhé a za místo, kde žije.

Máme tedy z hlediska vyšších principů bezvadný zákon, ale výsledkem je jen „schweinerei“ na veřejných prostranstvích, jakmile napadne pár centimetrů sněhu. Viděn z toho úhlu, dřívější systém byl přece je o něco lepší. Mohli jsme se stokrát vztekat, že vlastníky nemovitostí stát nutí s pomocí hrozby odpovědnosti za zranění k úklidu komunálních prostor před jejich domem, ale ve společnosti, kde nefunguje přirozená motivace se o společné prostory starat, a kde ani obce nemají prostředky, aby tak činily, to bylo alespoň částečně fungující řešení.


Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy