Jaké dopady bude mít kauza Rath?
Obvinění Davida Ratha z korupce může mít na českou veřejnost několik protichůdných dopadů. Pokud jde o boj s korupcí, část společnosti nepochybně vyhodnotí zatčení „velké ryby“ Ratha jako blýskání na lepší časy. Na druhou stranu může mít skandál další devastující efekt na důvěru občanů v demokratický systém.
Systémová korupce a kmotrovské zázemí politiky byly spojovány v posledních letech především s ODS a pravicovou vládní koalicí. Preference ČSSD rostly nejenom kvůli tragické vládní politice, ale také proto, že po šesti letech v opozici se ČSSD přece jen jevila jako méně zkorumpovaná a „prokmotrovaná“ než její vládní soupeři.
Jinými slovy, řada lidí chtěla věřit, že alespoň jedna velká strana může být relativně slušná. Pokud nyní opět usoudí, že zkorumpované jsou stejným dílem všechny demokratické strany, zejména ty velké, přikloní se nejspíš další voliči ke stranám liberální demokracii nenakloněným. V KSČM si musí mnout spokojeně ruce.
Jestli se obvinění proti Rathovi potvrdí, pro ČSSD bude nesmírně důležité, zda se jí podaří veřejnost přesvědčit, že Rath představoval ve funkci hejtmana i ve straně jen výjimku. Jenže ČSSD to bude mít těžké už kvůli tomu, jací politici ji reprezentují v čele některých dalších krajů. Ač je s krabicí napěchovanou milióny nepřistihli, ve světle Rathova případu jejich už pošramocená prestiž utrpí tak jako tak.
Nejisté naopak je, zda případ poškodí i politiky v Sobotkově křídlu strany, k němuž Rath opticky patřil. Týká se to zejména prezidentského kandidáta a místopředsedy strany Jiřího Dienstbiera, který se stal nejpopulárnějším českým politikem i zásluhou boje s klientelismem v pražské organizaci ČSSD.
I tady bude záležet na tom, jakou optikou voliči a členové ČSSD skandál budou nahlížet. Je to totiž spíše křídlo proti-sobotkovských pragmatiků a pohrobků opoziční smlouvy, jež je zranitelnější, pokud jde o různá korupční podezření. Konec Sobotkova „spojence“ se tak nakonec klidně může obrátit proti stranické opozici vůči Sobotkovi.
Má-li na to Sobotkovo řídlo sílu, strana by každopádně udělala dobře, kdyby některé svoje nejviditelnější kandidáty pro krajské volby, mezi nimi několik hejtmanů, znovu řádně „prolustrovala“ a raději se jich rovnou zbavila, protože je možné, že někteří už jsou v hledáčku policie stejně jako Rath.
Pokud další skandály s ČSSD v hlavní roli nebudou následovat, Rathův případ nemusí nutně ohrozit šance ČSSD uspět v krajských volbách. Rath byl velmi nepopulární u většiny společnosti, takže jeho absence mezi stranickými kandidáty na hejtmana může paradoxně ČSSD prospět bez ohledu na to, jak neslavně skončil.
Když už je řeč o Rathově politickém konci, dopady kauzy na veřejné mínění se budou hodně odvozovat od toho, zda veřejnost většinově uvěří nejen Rathově vině, ale v případě nezvratných důkazů také tomu, že jeho „dopadení“ není promyšleným politickým útokem. Některé ankety už naznačují, že si to většina lidí myslí.
Jinými slovy, lze-li dnes najít zkorumpované politiky v každé straně, mnoho lidí se bude ptát, proč stejný osud jako Ratha zatím nepotkal i některé politiky vládních stran. Že by policie zatýkala jen ty opoziční?
Úplně stejně si mnoho lidí může vyhodnotit účelová prohlášení některých vládních politiků o tom, že právě hejtmani ČSSD ohrožují čerpání evropských fondů. Dokonce i politicky málo ostražitý občan si totiž nejspíš vzpomene, že největší průšvihy, které ohrožují čerpání ve výši stamiliard, se odehrály na ministerstvech školství, dopravy a místního rozvoje v čase Nečasova vládnutí. A mnozí také nezapomenou, že obsah Rathovy krabice od vína jsou jen drobné ve srovnání s tím, co zmizelo v tunelech, dálničních obchvatech a dalších státních zakázkách pod patronací ODS i současné vlády obecně.
Právo, 17.5.2012
Systémová korupce a kmotrovské zázemí politiky byly spojovány v posledních letech především s ODS a pravicovou vládní koalicí. Preference ČSSD rostly nejenom kvůli tragické vládní politice, ale také proto, že po šesti letech v opozici se ČSSD přece jen jevila jako méně zkorumpovaná a „prokmotrovaná“ než její vládní soupeři.
Jinými slovy, řada lidí chtěla věřit, že alespoň jedna velká strana může být relativně slušná. Pokud nyní opět usoudí, že zkorumpované jsou stejným dílem všechny demokratické strany, zejména ty velké, přikloní se nejspíš další voliči ke stranám liberální demokracii nenakloněným. V KSČM si musí mnout spokojeně ruce.
Jestli se obvinění proti Rathovi potvrdí, pro ČSSD bude nesmírně důležité, zda se jí podaří veřejnost přesvědčit, že Rath představoval ve funkci hejtmana i ve straně jen výjimku. Jenže ČSSD to bude mít těžké už kvůli tomu, jací politici ji reprezentují v čele některých dalších krajů. Ač je s krabicí napěchovanou milióny nepřistihli, ve světle Rathova případu jejich už pošramocená prestiž utrpí tak jako tak.
Nejisté naopak je, zda případ poškodí i politiky v Sobotkově křídlu strany, k němuž Rath opticky patřil. Týká se to zejména prezidentského kandidáta a místopředsedy strany Jiřího Dienstbiera, který se stal nejpopulárnějším českým politikem i zásluhou boje s klientelismem v pražské organizaci ČSSD.
I tady bude záležet na tom, jakou optikou voliči a členové ČSSD skandál budou nahlížet. Je to totiž spíše křídlo proti-sobotkovských pragmatiků a pohrobků opoziční smlouvy, jež je zranitelnější, pokud jde o různá korupční podezření. Konec Sobotkova „spojence“ se tak nakonec klidně může obrátit proti stranické opozici vůči Sobotkovi.
Má-li na to Sobotkovo řídlo sílu, strana by každopádně udělala dobře, kdyby některé svoje nejviditelnější kandidáty pro krajské volby, mezi nimi několik hejtmanů, znovu řádně „prolustrovala“ a raději se jich rovnou zbavila, protože je možné, že někteří už jsou v hledáčku policie stejně jako Rath.
Pokud další skandály s ČSSD v hlavní roli nebudou následovat, Rathův případ nemusí nutně ohrozit šance ČSSD uspět v krajských volbách. Rath byl velmi nepopulární u většiny společnosti, takže jeho absence mezi stranickými kandidáty na hejtmana může paradoxně ČSSD prospět bez ohledu na to, jak neslavně skončil.
Když už je řeč o Rathově politickém konci, dopady kauzy na veřejné mínění se budou hodně odvozovat od toho, zda veřejnost většinově uvěří nejen Rathově vině, ale v případě nezvratných důkazů také tomu, že jeho „dopadení“ není promyšleným politickým útokem. Některé ankety už naznačují, že si to většina lidí myslí.
Jinými slovy, lze-li dnes najít zkorumpované politiky v každé straně, mnoho lidí se bude ptát, proč stejný osud jako Ratha zatím nepotkal i některé politiky vládních stran. Že by policie zatýkala jen ty opoziční?
Úplně stejně si mnoho lidí může vyhodnotit účelová prohlášení některých vládních politiků o tom, že právě hejtmani ČSSD ohrožují čerpání evropských fondů. Dokonce i politicky málo ostražitý občan si totiž nejspíš vzpomene, že největší průšvihy, které ohrožují čerpání ve výši stamiliard, se odehrály na ministerstvech školství, dopravy a místního rozvoje v čase Nečasova vládnutí. A mnozí také nezapomenou, že obsah Rathovy krabice od vína jsou jen drobné ve srovnání s tím, co zmizelo v tunelech, dálničních obchvatech a dalších státních zakázkách pod patronací ODS i současné vlády obecně.
Právo, 17.5.2012