Bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha ještě pomalu ani nestačili převézt po jeho zatčení do vazby a ministr financí už veřejnosti oznamoval, že sociální demokracie v krajích ohrožuje čerpání peněz z Evropské unie. Jeho ministerstvo ihned zastavilo regionální operační programy pro střední Čechy.

Možná to bylo správné preventivní rozhodnutí, ale zároveň je zřejmé, že se vláda snaží využít případu Rath k odvedení pozornosti od skutečnosti, že za kolosální mrhání evropskými penězi, které nás může přijít až na stamiliardy, je zodpovědná především centrální, tedy vládní politika, jakkoliv kraje na tom jistě mají svůj podíl viny.

Čerpání peněz z EU, v řádu stamiliard, bylo především kvůli liknavosti a nekompetentnosti centrální vlády ohroženo už dávno před kauzou Rath. Vzpomeňme na počínání ministra školství Josefa Dobeše, který dostával opakovaně od premiéra Petra Nečase „čas na nápravu“, jakkoliv bylo zřejmé, že situaci nezvládá.

Pravicové vlády poukazují na údajně špatně nastavený systém z dob vládnutí Jiřího Paroubka, jenže pokud ten je skutečně jednou z příčin problémů, měly dost času, aby ho opravily. Varování z Bruselu v posledních letech dostala Česká republika celu řadu.

I proto bylo tristní sledovat zkroušeného premiéra Petra Nečase, jak během summitu EU argumentuje v jednání s nejvyššími představiteli EU, že úplné zastavení čerpání peněz z EU, které nám reálně hrozí, by mohlo skokově navýšit státní deficit o procenta, což by prý mohlo nejen ohrozit vládní program finanční konsolidace, ale také rozkolísat finanční trhy. Přitom kdyby se jeho vláda namísto tupého škrtání soustředila na skutečné priority, nemusel by Unii tímto způsobem de facto vydírat kvůli reálným obavám, že naše země nyní může ztratit mnohem víc, než kolik jeho vláda ušetřila s pomocí asociálních škrtů.

Někteří hejtmani za ČSSD mají možná ve vztahu k evropským fondům dost másla na hlavě, i když Rath nebyl primárně zatčen za manipulaci s evropskými fondy, ale za úplatek související s manipulací veřejné zakázky při rekonstrukci buštěhradského zámku. S rekonstrukcí měly sice Středočeskému kraji pomoci také fondy EU skrze Regionální operační program, ale kraj před Rathovým zatčením žádnou dotaci nedostal. To samozřejmě neznamená, že Rath a jeho lidi neměli v úmyslu evropské fondy nějakým způsobem zneužít, a snad i kvůli takovým indiciím se konala po zatčení Ratha v sídle Regionálního operačního programu důkladná policejní prohlídka.

Přesto kraje nejsou primárními viníky ve špatném nakládání s penězi EU. Jsou jen menší součástí mozaiky, jejíž větší část tvoří špatné či nesmyslné projekty různých ministerstev, jakož i neschopnost vlády nastavit navzdory opakovaným varováním z Bruselu pevnější pravidla hry. Jenže taková pravidla tato vláda, jak se zdá, nechce nastavit nikde, kde je největší potenciál pro korupci.

I proto je laciné, když někteří vládní politici se nyní snaží v případě evropských peněz odvést pozornost od fatálního selhání vládního tábora k „sociálnědemokratickým“ krajům. Zároveň se tomu ale nelze divit. Blíží se krajské volby, a v politice, nejenom u nás, se největší průšvihy dost často řeší odváděním pozornosti. Kauza Rath se k tomu výborně hodí.

Právo, 26.5.2012