Prezident Miloš Zeman tvrdí, že jeho výjezdy do krajů , naposledy Jihomoravského, nejsou žádnou předvolební kampaní pro Stranu práv občanů-zemanovci, jejímž je čestným předsedou a která se pyšní přívlastkem odvozeným od jeho jména. Nic prý nenadělá ani se svým portrétem na volebních billboardech zemanovců, popřípadě s tím, že řekl, že SPOZ bude volit, jakož třeba i se zprávami, že se aktivně postavil proti kandidatuře svého dlouholetého spojence Miroslava Šloufa v čele pražské SPOZ.

Během nedávné cesty do Zlínského kraje prezidenta doprovázel, i na pódiích, jeho kancléř a lídr kandidátky SPOZ v kraji Vratislav Mynář. Tentokrát při Zemanově vystoupení v Brně stál sice jen pod pódiem, ale byl viditelně přítomen.

Možná i proto prezident cítil potřebu opět prohlásit, že nepropaguje žádnou stranu, načež ale přítomným sdělil, že mají vybírat do čela odborníky. Snad aby nedošlo k mýlce, koho tím myslí, doplnil, že nikoliv náhodou on říká Rusnokově vládě vláda odborníků. Jak známo několik členů Rusnokovy vlády kandiduje za SPOZ.

V jednom pořekadle se praví, že když něco vypadá jako kachna, chodí jako kachna, a kejhá jako kachna, bude to kachna. Už proto není žádnou mediální „kachnou“ tvrzení, že Zeman dělá kampaň pro SPOZ, ačkoliv tvrdí opak.

Což o to, kampaň pro stranu, která nese jeho jméno, by prezidentovi nikdo nemohl zakázat, možná ani zazlívat. Jenže podporou pro SPOZ se Zeman vystavuje testu, který pro něj nemusí dopadnout dobře.
Podle posledních průzkumů si totiž SPOZ nevede nijak oslnivě, může mít potíže se vůbec dostat do Sněmovny, a to se ještě plně nerozpovídal odvržený Šlouf. Pro „lidového“ prezidenta nebude případný volební debakl SPOZ, když už se v její podpoře angažuje, dobrým vysvědčením.

Zeman rád připomíná, že mu v druhém kole prezidentské volby dalo hlas více než dva a půl miliónu voličů. Méně slušným výsledkem je ve srovnání s minulými prezidenty, že podle průzkumů podporuje Zemana po šesti měsících ve funkci jen něco před 50 procent občanů, což se zhruba rovná jeho výsledku v druhém kole prezidentské volby. Zvýšit tuto podporu by zřejmě mohl jen v případě, že by se začal chovat skutečně nadstranicky a netestoval by limity svých pravomocí.

Už pro pouhou důstojnost hlavy státu by bylo lepší, kdyby Zeman se svou kampaní-nekampaní ve prospěch kontroverzemi a vnitřními spory zmítanou SPOZ přestal. Případné volební fiasko SPOZ navíc může nejen dále snížit jeho popularitu, ale také symbolicky zmenšit jeho sílu při povolebním vyjednávání s politickými stranami, které budou o poznání úspěšnější než jeho vlastní. A pokud se Zeman pokouší, jak mnozí tvrdí, o posun k (polo)prezidentskému systému, bude se nemálo lidí i stranických politiků oprávněně ptát, kde k tomu jako symbol a faktický volební lídr neúspěšné strany bere legitimitu.

Právo, 27.9.2013