Projev ke Dni památky obětí Holocaustu v Senátu 27. 1. 2012
Je mou radostnou povinností poděkovat Federaci židovských obcí a Nadačnímu fondu obětí Holokaustu, kteří jsou organizátory dnešní sešlosti u příležitosti Dne památky obětí Holocaustu a předcházení zločinů proti lidskosti, za přizvání Romů, za něž snad mohu nyní promluvit. Je to pro nás, Židy i Romy a všechny slušné lidi, symbolika společného úsilí k prosazování názorů o našem společném díle směřujícím ke kultivaci společnosti a rozvoji demokracie, které by se bez obhajoby lidských práv a památky na Holocaust staly jen pouhou fikcí.
Co může mít škola anglická a co nemá škola česká?
To je ta otázka, kterou si kladu, když čtu výsledky výzkumu, který v Anglii uskutečnila organizace Equality podpořená Romským vzdělávacím fondem. Téma výzkumu bylo Od segregace k inkluzi. Cílem výzkumu byly české a slovenské romské děti, které odešly se svými rodinami do měst Velké Británie. Průzkum prokázal, že tyto děti, které byly před tím zařazeny do segregovaných tříd, jsou schopny v Anglii velmi rychle dosáhnout průměrných a lehce podprůměrných výsledků v oblasti čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti.
Plno nedorozumění a neschopnost se vzájemně podporovat
V sobotu 5. listopadu jsem zaznamenal v Lidových novinách velký rozhovor redaktora Daniela Kaisera s Jiřím Pilařem, šéfem Asociace speciálních pedagogů (upoutávku na něj najdete zde, celý jsem jej ale v neplacené části lidovek.cz nenašel). Velmi pozorně jsem přečetl názory pana Pilaře, které mi ostatně nejsou neznámy.
Romský sjezd v Brně s otázkami
O víkendu se sešli v Brně představitelé romských sdružení v dosti hojném počtu 250 účastníků. Vzniká při tom mnoho otázek, na které bude zajisté možno odpovědět již v brzké budoucnosti. Pokusím se ty otázky zformulovat.
Budit romské děti do školy není součástí romské kultury
Často žasnu nad tím, jaké blbosti si mohou lidi vymyslit. O jedné takové jsem se dověděl dnes v pondělí 3.října v článku Sen o romské straně redaktora Lidových novin Martina Weisse.
Tak nám to konečně paní zmocněnkyně řekla!
V sobotním rozhovoru redaktora MFD Jiřího Kubíka (27. 8.) se zmocněnkyni pro lidská práva Monikou Šimůnkovou jsme se konečně dověděli, jak si paní zmocněnkyně představuje ochranu lidských práv. Do této doby jsme si to jen mohli domýšlet, i když jeden markantní náznak tu byl již před nějakým krátkým časem. Ale o tom až za chvíli.
Hodonínek
Moje téma dnes, stejně jako již mnohokrát dříve zní: Není piety bez reflexe do současnosti!
Za mačetovou odvetu servírka v Novém Boru rozhodně nemůže
Nechci na dálku dělat chytrého, jenom proto, že jsem Rom a že jsem už dost starý na to, abych věděl, jak se takové hospodské spory, jako byl ten v herně Pivní pomoc v Novém Boru, vyvíjí.
Komu to slouží?
Hrůzný zločin norské zrůdy vyvolává asociace o tom, co takovým a jiným zločincům může posloužit jako základna pro jejich nekontrolované akty. Terorista citoval Klause a chválil Českou republiku ve svém manifestu 2083. Povinná úcta k majestátu úřadu prezidenta republiky mi brání rozebírat do podrobností názory pana prezidenta a co to asi bylo, co vyvolalo pochvalné uznání i u takové zrůdy. Pravda je, že pan prezident si sám naběhl na nastavené vidle, ač to jistě nebylo jeho úmyslem.
