Bývalý sovětský ministr zahraničí a do roku 2003 prezident Gruzie Eduard Ševarnadze promluvil poprvé od kavkazské krize a dal o víkendu rozhovor nejnavštěvovanějšímu německému internetovému webu SPIEGEL ONLINE. Hovořil hlavně o propásnutých šancích Gruzie, ruské taktice a německých chybách.

Z obsáhlého rozhovoru vyplývá, že okamžitě poté, co došlo ke konfliktu, napsal dopisy jak prezidentu Medvěděvovi, tak předsedovi vlády Putinovi, ve kterých oba pány seznamuje se skutečností, že Gruzie dál stojí o dobré a nadstandardní vztahy s Ruskem a že ti, co nesou odpovědnost za vzniklý konflikt, mají za povinnost navrátit stav do výchozích pozic.

Zároveň ale pan Ševarnadze v interview zdůrazňuje, že Vladimíru Putinovi nikdy nezatajoval, že Gruzie spolupracuje a bude se Spojenými státy spolupracovat už i proto, že USA má víc peněz a může Gruzii pomoci při výcviku pohraniční stráže a armády. Vladimír Putin prý Ševarnadzemu řekl, že totéž může učinit i Rusko, a Eduard Ševarnadze mu odpověděl, že Gruzie chce v budoucnu spolupracovat jak se Spojenými státy, tak s Ruskem.

Když se exprezidenta zeptali, co vedlo Gruzii k válce, odpověděl:
„Mnozí obviňují prezidenta Michaila Saakašviliho, a to částečně neprávem… Právně mu nelze vytknout vůbec nic, vstoupit do Činvali bylo zcela legální. Ale mohlo se to učinit líp. Když už taková situace byla nevyhnutelná, měl Saakašvili zablokovat tunel Roki, kterým pak postupovala do Gruzie ruská armáda. Nezablokovat tunel, to byla velká vojenská chyba. Bohužel prezident nedomyslel situaci do konce a zřejmě vůbec nepočítal s tím, kolik měst Rusové obsadí a že budou postupovat i na Tbilisi. Kdybych já ale byl prezidentem, do Činvali bych nevstoupil.“

V rozhovoru bývalý gruzínský prezident Ševarnadze zároveň upozorňuje na tu skutečnost, že vztahy na Kavkaze se dříve nebo později mírovou cestou vyřešit musí, ale stávající konflikt podle něj řešení odsunul minimálně o deset let.

V Gruzii už nemůže být situace horší, a za tento stav činí odpovědným exprezident Západ, který tím, že nepovolil v dubnu Gruzii vstup do NATO, dal Rusům volnou ruku. Rusové takovéto rozhodnutí, jako vždy v dějinách, pochopili jako souhlas, že si v Gruzii mohou dělat, co chtějí. Ševarnadze říká: „Dnes se Německo a Francie snaží, abychom do NATO vstoupili, je ale pozdě, kdyby to udělali dříve, nikdy by k válce nemohlo dojít.“

Za pozornost jistě stojí i Ševarnadzeho vysvětlení, proč Rusko vyprovokovalo válku. Podle něj k tomu byl jediný důvod, a sice ten, že svět ignoruje mocenské nároky Ruska. A Rusku zase Ševarnadze vyčítá silná prohlášení, jako například to, v němž bylo řečeno, že nejdříve musí Saakašvili odstoupit, a teprve potom bude Rusko s Gruzií vyjednávat. Jenže, jak známo, důsledek každé takové výzvy je opačný: pozice Saakašviliho je díky vpádu ruských vojsk do Gruzie mnohem silnější než předtím a podporuje ho i opozice.

Rusové se v tomto směru jistě přepočítali, či spíše nepoučili: jednají stále stejně. Věří jen v sílu.

Napsáno pro ČRo6