Sociálním demokratům podle posledního průzkumu firmy Median klesly preference a už je dělí od ODS jen čtyři procentní body, což je těsně za hranicí statistické chyby. O měsíc dříve to bylo podle stejné firmy něco víc než 12 procentních bodů. Někteří komentátoři se domnívají, že hlavní příčinou silného propadu preferencí sociálních demokratů je neomalené vystupování středočeského hejtmana Davida Ratha a samozřejmě nezvládnuté vrácení třiceti korun, tedy poplatků u lékaře.

Pokusme se odpovědět na otázku, co udělal David Rath špatně?

Za prvé – ač je v médiích stále – je evidentní, že nepochopil jak fungují. Dnes je možné v médiích plácnout kdejakou hloupost a medialita, tedy amorfní proud fragmentárních informací a emocí vše odplaví nejdéle během hodiny na mediální smetiště, v němž se již nikdo nechce přehrabovat. Kauzy s větším nábojem vydrží jen o něco déle, ale přesto dle mediálních analytiků, jako je třeba Roger Willemsen, existují výjimky a mezi ty patří tři témata: fašismus, který je perzonifikován Adolfem Hitlerem, antisemitismus, tedy i holocaust a dětská pornografie. O těchto tématech se diskutuje ve všech médiích v naší civilizaci vážně a kdo se jich dotkne v nějaké mediální zkratce, musí počítat, že mu to média ani lidé neodpustí.

Lidé protože vědí, že je to neslušné přirovnání, a média protože Davidu Rathovi musí připomenout, že tvrzení o tom, že Hitler zbrojením snížil nezaměstnanost, a tak vyhrál volby, je nepravdivé. Na zbrojní průmysl byla orientovaná již tzv. Výmarská republika a když se dostal v roce 1933 k moci, ještě nemohl sám vládnout a naopak kvůli tomu, aby se tak stalo, musel po prohraných volbách do říšského sněmu 5. března další strany 14. července zrušit a jejich představitele zavřít do koncentračních táborů. A právě tato širší konotace je tím, co spolu s dikcí a praktikami: vyhazování lidí, kteří nejsou z jeho strany či se stýkají se straníky z jiných stran, a to bez udání důvodů, připomíná na praktiky nacistů po roce 1933 či u nás komunistů po roce 1948 a de facto Rathův obdiv k diktátorům potvrzují.

Za druhé, poplatky ve zdravotnictví, jejichž zrušení jako volební heslo vymyslela ČSSD americká reklamní agentura, zafungovalo dobře, protože je srozumitelné pro většinu během několika vteřin a člověk si je i lehce zapamatuje, ale pak už chyběl plán B, a neexistuje dodneška. Právě David Rath si stále myslí, že změnu zákona protlačí. Takhle se ale politik nechová, protože si žádnou variantou nemůže být dopředu nikdy jistý, proto, když se nepodařilo poplatky zrušit v Senátu, zavládl zmatek, který musel hodně lidí rozzlobit, zvlášť když zjistili, že u některých lékáren jde o podvod: Ty poplatky zrušily, aby přilákaly pacienty, ale navýšily ceny léků. Jenže korouhev boje proti poplatkům třímal právě stínový ministr zdravotnictví David Rath, a proto je za současné zmatky v očích veřejnosti odpovědný právě on.

Sama sociální demokracie v komentářích je opatrná a domnívá se, že David Rath svými razantními výroky odrazuje váhavé voliče ČSSD, ale už neříká, že těch má právě tato levicová strana na rozdíl od KSČM hodně. Poslední průzkumy totiž ukázaly, že přirozený odklon od ČSSD činil sice jen devět procent, ale naopak od ODS k ní přeběhlo rovněž devět procent, stejně jako od KDU-ČSL a jedna čtvrtina se k sociální demokracii přelila od zelených a právě o tyto potenciální labilní nerozhodnuté voliče sociálních demokratů, kteří se stále někam přelévají, zřejmě přicházejí.To je ten pravý důvod, proč Rath straně škodí a její preference jdou dolů.

Taky bychom mohli říci: Kdo se stane veřejnou osobou a komunikuje neustále s médii i o svém soukromí jako pan Rath, ztratí autonomii a kontrolu o svém obraze na veřejnosti a média si ho modelují hlavně podle jeho selhání. Tu získat zpět, říkají mediální psychologové, už není možné, a to ať dá David Rath šéfredaktorovi Reflexu Pavlu Šafrovi za karikaturu, která ho zpodobňuje jako Hitlera, facku nebo ne. Řečeno metaforicky: David Rath už nepatří sobě, ale pouze médiím.

Pro ČRo6

Doplnění ze 14. 2. Rád bych vysvětlil, jak jsem to myslel s prohranými volbami NSDAP 5. 3. 1933. Ty volby totiž prohrála tato strana ve svých očích, chtěla většinu, zavedla teror atd. a dostala "jen" 44 procent, což bylo 288 mandátů z 648. Většinového bloku dosáhla až dohromady s Německou nacionální stranou - dohromady měly 53 procent. Kvůli tomu byl pak 14. 7. vydán zákon, který zrušil ostatní strany a legalizoval monopol NSDAP.