Čeští klimaskeptici se všemožně snaží nabulíkovat nám, že se v Klementinu za posledních 200 let prakticky neoteplilo. Poslední výtvor tohoto druhu prezentoval na svém blogu pan Kremlík.

Nejprve je nutné objasnit pár pojmů. Časovou řadou ze stanice (tedy i z Klementina) se myslí časová řada přesně tak, jak byla naměřena. Bez jakýchkoli úprav, korekcí a podobně. V okamžiku, kdy uděláme v řadě jakékoli úpravy, nejde už o původní řadu ze stanice, ale o řadu technickou, která vznikla nějakou úpravou staničních dat. Jinak by totiž hrozilo, že řadou ze stanice bude každý myslet něco jiného, staničních řad pro jednu stanici bude více a budou se navzájem lišit, podle toho, jaké korekce na té řadě byly nebo nebyly udělány (a zpravidla i jakou metodou). Proto i řada ze stanice Klementinum může být jen jedna jediná. Ta naměřená. To jen tak pro pořádek.

Tohle jsem si nevymyslel já, to je běžná terminologická praxe v meteorologii a klimatologii, kterou by měl pan Kremlík respektovat a ne se pokoušet jednotlivé pojmy jakkoli předefinovávat. Takže bavíme-li se o řadě ze stanice Klementinum, bavíme se o řadě tak, jak byla naměřena, bez jakýchkoli úprav a korekcí čehokoli. Pokud to někdo nechápe nebo nechce respektovat, je to jeho problém. Ale ještě se k tomu vrátím na konci…

Teď se tedy podívejme na data z Klementina. Pan Kremlík uvádí tento můj graf (aproximace teplotní řady z Klementina pomocí polynomu 3.stupně).

(pokud pan Kremlík v textu pod tímto obrázkem píše „Takže kdykoli někdo presentuje nějaké shlazené křivky, požadujte původní údaje!“, možná si jen nevšiml, že v mých grafech má jak původní údaje, tak i shlazené řady).

Pan Kremlík ale neuvedl druhý graf, kde je řada shlazena pomocí robustní lokálně vážené regrese.

Tam se totiž dá míra shlazení snadno měnit. Takže pokud mi pan Kremlík vyčítá třeba to, že shlazená data nereprezentují dobře období kolem roku 1790, můžeme řadu shladit méně:

Nebo ještě méně:

A ještě méně (to už snad ani není shlazení):

Ať dělám co dělám, je shlazená křivka kolem roku 1800 stále výrazně pod hodnotami kolem roku 2000. I když kolem roku 1790 menší shlazení vystihuje průběh teplot lépe. Takže ani jinou mírou shlazení se nedostaneme ke Kremlíkovu tvrzení, že se v klementinské řadě od roku 1800 nijak výrazně neoteplilo.

Ale co je to „výrazně“? Statistika takový pojem nezná. Zná ale pojem „statisticky významně“. Pan Kremlík často chce po klimatolozích, aby testovali hypotézy. Klimatologové to samozřejmě dělají, a to dost často. Takže pro pana Kremlíka jsem otestoval hypotézu, že střední úroveň teplot v klementinské řadě je kolem roku 1800 stejná jako kolem roku 2000 (a že se tedy za těch 200 let v Klementinu opravdu nijak významně neoteplilo). Jako „okolí“ roku 1800 nebo 2000 jsem vzal 20-leté úseky 1790-1809 a 1990-2009. Test vyšel jasně. Rozdíly ve střední hodnotě pro obě období jsou statisticky významné, a to nejen na 5%, ale i na 1% hladině významnosti. Tedy statisticky velice výrazný rozdíl.

Mimochodem - první úsek má průměrnou teplotu 10,12 st.C., druhý 11,04 st.C., rozdíl mezi nimi je 0,92 st.C. Pokud pan Kremlík uvažuje vliv UHI (UHI = Urban Heat Island, tepelný ostrov města) na 0,5 st.C., pořád zbývá skoro 0,5 st.C., které vysvětlit neumí.

Kousek vysvětlení je ale v následujícím boxplotu. Z něj je vidět, že za těch 200 let došlo v Klementinu k oteplení především v těch „chladných“ rocích. Teplota „teplých“ roků stoupla méně.


Další zajímavost je v partii Kremlíkova článku, která se zabývá Alpami a porovnává je s Klementinem. Pan Kremlík uvádí odkaz na tuto práci a jeden graf z ní. Pod grafem píše: „Jsou to už data homogenizovaná, takže předpokládám že jsou očištěná od UHI“. Pan Kremlík ovšem předpokládá špatně. Za prvé homogenizace a „očištění“ dat od vlivu UHI jsou dvě různé věci, ani homogenizovaná řada vůbec nemusí být „očištěna“ od vlivu UHI. A za druhé, kdyby si pan Kremlík přečetl článek, na který sám dává odkaz a kdyby mu alespoň trochu rozuměl, hned by viděl, že tam v datech žádné korekce na UHI prováděny nebyly.

Článek pana Kremlíka pěkně ukazuje, kam se člověk dostane, když nerozumí problematice, o které píše. Když statistika, i v té nejjednodušší podobě, je pro něj něco jako sprosté slovo. A přesně takový je dnešní český klimaskepticismus.

V závěrečném varování pan Kremlík píše: „Kdykoli posloucháte nějakého klimatologa, dávejte si pozor, aby vám presentoval skutečně naměřená data…“ Ano, to je přesně to, co jsem chtěl prezentovat i já. Skutečně naměřená data, tedy bez jakýchkoli úprav, korekcí a podobně. V zápětí ale pan Kremlík uvádí: „Rovněž si vyžádejte, aby tento graf byl očištěn od vlivu tepelného ostrova.“. Tady pan Kremlík zjevně nechápe, že tyto dva požadavky si odporují. Buď jsou to skutečně naměřená data, pak ale nemohou být „očištěna“ od vlivu tepelného ostrova nebo jakkoli jinak upravována. Nebo jsou to „očištěná“ data, pak to ale nejsou data skutečně naměřená. Pan Kremlík už pěkně odporuje sám sobě…

Na závěr musím tedy souhlasit s panem Kremlíkem: Ano, spor o Klementinum je uzavřen. Kolem roku 1800 byly totiž v teplotní řadě z Klementina hodnoty statisticky významně nižší než kolem roku 2000.