V pátek 27.9.2013 byl zveřejněn text SPM (Summary for Policymakers) 1.části 5.zprávy IPCC. Ještě týž den ovšem požádali Greenpeace vlády „o rychlou reakci na novou zprávu IPCC“. To je celkem názorná ukázka toho, jak lze zprávy IPCC zneužít k ideologickému nátlaku na vlády, ale také toho, jak zprávy IPCC v praxi nepoužívat.

Na základě čeho tedy Greenpeace „žádají vlády“? Pouze na základě 30-stránkového shrnutí 1.části zprávy, což je to jediné, co z celé zprávy IPCC bylo do té doby zveřejněno? To je ale zatraceně málo. Neměli ještě k dispozici ani text celé 1.části zprávy, nehledě na to, že ty další části zprávy, které jsou pro politické rozhodování snad ještě důležitější než první část (2.část = dopady, zranitelnost, adaptace, 3.část = aktivní opatření na snížení emisí) budou zveřejněny až na jaře příštího roku. Summary for Policymakers 1.části zprávy neobsahuje žádnou odbornou argumentaci a doklady (jen se často odvolává na text celé zprávy), neobsahuje informace o možných dopadech změn klimatu, o možných adaptačních opatřeních ani o možných opatřeních na snížení emisí skleníkových plynů. A na základě toho by měli politici „rychle reagovat“? To snad ne? Proč se nikde nedočtu, že Greenpeace žádají politiky, aby počkali na další části zprávy, důkladně si je prostudovali a teprve potom, na základě těch informací, zodpovědně rozhodovali?

Není to ale nic nového. Už v minulosti docházelo ke zneužívání zpráv IPCC k ideologickým účelům. Někdo zřejmě nechce, aby politici počkali na další informace, vyhodnotili je a teprve potom rozhodovali. Mají jednat hned, nečekat na zveřejnění i dalších částí zprávy. Ale proč by měl potom IPCC vůbec vydávat 2. a 3. část zprávy, když podle někoho zřejmě k rozhodování stačí jen Summary for Policymakers 1.části?

Pokud mají mít zprávy IPCC pro politiky nějaký rozumný smysl, pak na to nestačí jen „Physical Science Basis“, natož potom jen jeho Summary for Policymakers. Je třeba mít a brát v úvahu informace o možných dopadech změn klimatu (včetně jejich plusů a mínusů), možnostech adaptace, aktivních opatření ke snížení emisí (a také o jejich nákladech a možných důsledcích), vše ekonomicky zhodnocené – a teprve potom se snažit vytvořit legislativní prostředí pro realizaci některé z ekonomicky přijatelných cest. Vzhledem k tomu, že části zprávy, které se právě tímto zabývají, budou zveřejněny až v březnu a dubnu 2014, nebude možné se tímto problémem seriozněji zabývat dříve než na jaře příštího roku.

Do té doby jsou jakékoli podobné výzvy politikům nejen nesmyslné, ale i krajně nezodpovědné.