Když "zloděj křičí - chyťte zloděje!!!"
Náměstek ředitele ČHMÚ dr. Tolasz zaslal otevřený dopis novinářům a firmě Meteopress. Na to samozřejmě zareagoval i Meteopress, jeho vyjádření v plném znění ale nemám k dispozici.
Podle Michala Najmana z Meteopressu se ale jedná ze strany ČHMÚ jen o nečistý konkurenční boj. Ústav prý zneužívá svého monopolního postavení, což si může dovolit díky stamilionovým dotacím ze státního rozpočtu. "Pokud by ČHMÚ dělal svou práci dobře, nebylo by zde pro firmy typu Meteopress prostoru"(např. zde).
Podívejme se ale nejprve trochu do historie. Společnost Meteopress vznikla v roce 1992. V té době vznikala řada soukromých rozhlasových a televizních stanic, řada nových časopisů a novin. Bylo tedy jasné, že bude podstatně narůstat i zájem o informace o počasí. Pro ČHMÚ to znamenalo volbu: buď podstatně posílit (personálně i technicky) veškerá prognózní oddělení tak, aby tyto požadavky zvládla nebo se soustředit jen na přípravu těch informací a samotnou jejich prezentaci a distribuci předat na základě smlouvy někomu jinému (dnes se tomu říká outsourcing). Byla zvolena druhá možnost a samotná prezentační a distribuční činnost, zejména ve vztahu k soukromým sdělovacím prostředkům, byla po dohodě převedena na firmu Meteopress. Hodně tomu zřejmě pomohlo i to, že jeden ze zakladatelů Meteopressu (viz Obchodní rejstřík) byl velmi blízkým příbuzným tehdejšího ředitele ČHMÚ RNDr. Milana Koldovského.
Spolupráce probíhala zpočátku bez větších problémů, postupně ale Meteopress začal zasahovat i do věcí, které byly mimo tu oblast činností, které byly na základě smlouvy outsourceovány z ČHMÚ do Meteopressu a pokoušel se (často dost nekompetentně) dublovat některé činnosti ČHMÚ. Do přímé konkurence s ČHMÚ tedy šel Meteopress ze své vlastní vůle a svým vlastním rozhodnutím. Nikoli naopak. První jasné projevy tohoto postupu byly konstatovány už před vice než 10 lety, konkrétně např. v tomto starším článku ředitele ČHMÚ Ing. Ivana Obrusníka, DrSc., z prosince 1999. Cituji: „Perspektivně se jevilo i navázání spolupráce se soukromým poskytovatelem meteorologických informací - firmou Meteopress, která měla zabezpečit distribuci a prodej informací z ČHMÚ především novinám a nově vznikajícím soukromým rádiím a televizím. V poslední době však nepokračuje tato spolupráce podle našich původních představ, a proto ji bude třeba radikálně přehodnotit.“. Problémy ale trvaly dál, až vedly v roce 2009 k tomu, že ČHMÚ Meteopressu smlouvu vypověděl.
Zpátky k vyjádření pana Najmana z Meteopressu. To, co z něj bylo publikováno, považuji za nehoráznou drzost. Proč?
Nečistý konkurenční boj: Do konkurence s ČHMÚ šel Meteopress, nikoli naopak. ČHMÚ tu byl dávno před Meteopressem. Hlavně ale tím že Meteopress překročil původně dohodnuté meze toho, co bude každá z těchto organizací dělat (ČHMÚ připravovat informace, Meteopress prezentaci a distribuci) a rozhodl se dublovat některé činnosti ČHMÚ. Ale o jakou „nečistou konkurenci“ jde? Vždyť Meteopress využíval a dodnes ve velkém a zdarma využívá řady výstupů ČHMÚ (radary, detekce blesků, měření meteorologických stanic, model Aladin), které nefinancuje, nepodílel se na jejich zřízení ani provozu a informace bere zdarma z webových stránek ČHMÚ. Pořízení i provoz platil a platí ČHMÚ, Meteopress je jen využívá. Pokud je toto nečistý konkurenční boj, tak v úplně opačném gardu. Stačí si uvědomit, kdo to všechno financuje a kdo na tom naopak vydělává, aniž by se na financování podílel.
Stamilionové dotace ze státního rozpočtu: To je slušný pokus o podpásovku. Pokud totiž ČHMÚ ze zákona musí některé činnosti vykonávat, pak je také stát musí také financovat. To je jednoduché. Tady se musím zeptat kolik meteorologických nebo hydrologických stanic provozuje Meteopress? Kolik stanic na měření čistoty ovzduší? Kolik provozuje radarů? Jaké meteorologické modely sám počítá? Tohle všechno u nás provozuje a tedy i platí ČHMÚ, částečně právě z toho státního příspěvku, který panu Najmanovi tolik vadí. Ale Meteopress to rád, soustavně a zdarma využívá a také na tom vydělává. Ale to už asi panu Najmanovi nevadí, že?
Pokud by ČHMÚ dělal svou práci dobře…: Zajímavý argument. Tady doslova „zloděj volá – chyťte zloděje“. Jistě, každý může udělat chybu, i ČHMÚ, ale neměl by chyby opakovat a pokud už se něco takového stane, měl by chybu přiznat a opravit. Ale když se podíváme na "produkci" Meteopressu jen za poslední rok, co uvidíme (uvádím většinou odkazy na blogy, kde je příslušná chyba Meteopressu okomentována, ale většinou jsou tam odkazy i na původní informaci Meteopressu)?
Květen 2009 – nesmyslné informace kolem měření čistoty ovzduší
Červen 2009 – nesmyslné sčítání srážkových úhrnů
Červen 2009 – nesmyslný údaj o počtu blesků (stejný problém se opakoval v březnu 2010)
Srpen 2009 – krajně nezodpovědný zásah do výstražné informace ČHMÚ
Březen 2010 – nesmyslné vysvětlení příčin letošní zimy, nesmyslná deterministická předpověď až na květen
Březen 2010 – opět nesmyslné údaje o počtech blesků v noci ze 14. na 15.3. (blogy zde, zde a zde).
V tom posledním případě ale nejde jen o „chybnou interpretací“, jak se všem snaží namluvit pan Najman (zde), ale o zásadní nepochopení toho, o čem ty údaje vlastně jsou (mimochodem – podle všeho jde o informace přebírané zdarma rovněž z webu ČHMÚ). Stejný problém tu byl už v červnu 2009. Když se teď ukázalo, že původní informace Meteopressu o počtu blesků byly chybné, snažil se je opravit (nešlo prý o 3798 blesků v ČR, ale v celé Evropě, nad ČR jich prý bylo 495), ale i oba tyto „opravené“ údaje jsou opět chybné. Jasně to ukazuje, že nejde jen o „chybnou interpretaci“, ale o systematický a dlouhodobý problém na straně Meteopressu.
Prostě za rok chyb jak máku. S takovouto bilancí hrubých chyb v zádech vyznívá věta pana Najmana „Kdyby ČHMÚ dělal svou práci dobře…“ už jen trapně. Pokud jde o kvalitu práce, měl by si Meteopress nejdříve zamést na vlastním dvorku. Má opravdu co uklízet.
Ukazuje se, že pěkné tvářičky, hezké obrázky a ohromující čísla nejsou samy o sobě zárukou toho, že za tím vším je i kvalitní informace. Pochopí to někdy Meteopress?