Nedá mi to a musím zareagovat na článek pana Jana Beránka "Klima nečeká, až si uděláme jasno - rekordně se otepluje". A to jednak na to, jak je tvrzení o "rekordním oteplování" na počátku roku 2010 podloženo daty, ale také na to, jak vznikají alarmistické dezinterpretace výsledků klimatologického výzkumu.

Jak je to tedy? Otepluje se nám skutečně "rekordně"? Podívejme se na data:

Data NASA/GISS zahrnují období od roku 1880 a jsou vyjádřena v teplotních odchylkách od průměru za období 1951-1980. Podle nich skutečně vychází období leden-duben 2010 jako nejteplejší první 4 měsíce v celé časové řadě s odchylkou +0,745°C. Následují roky 2002 (+0,703°C) a 2007 (+0,693°C).

GISS však není jediná databáze globálních průměrných teplot. Například podle databáze UAH MSU (TLT data – spodní troposféra, odchylky od průměrů 1979-1998), sestavené na základě družicových měření (od roku 1979) byly nejteplejší první 4 měsíce v roce 1998 (+0,657°C), teprve za rokem 1998 následuje rok 2010 (+0,603°C) a po něm rok 2005 (+0,365°C). Ještě „hůře“ dopadají první 3 měsíce roku 2010 podle databáze CRU (od roku 1850, odchylky od průměru 1961-1990). Podle ní bylo v těchto měsících nejtepleji v letech 2002 a 1998 (+0,582°C), následuje rok 2004 (+0,519°C), rok 2007 (+0,511°C) a teprve pátý v pořadí je rok 2010 (+0,496°C). K dispozici zde ale zatím jsou jen data za leden až březen, dubnové teploty ještě CRU nezveřejnil.

Z uvedeného je zřejmé, že rok 2010 zatím globálně patří k těm nejteplejším. Že by však mělo jít skutečně o rekordně teplé první 3 nebo 4 měsíce roku, jak uvádí pan Beránek, to naznačuje pouze jeden zdroj dat z uvedených tří. A to mi nepřipadá jako dostatečně spolehlivý podklad pro tvrzení o „rekordním“ vývoji teplot v roce 2010. Je navíc jasné, že úvahy o tom, že rok 2010 by mohl být vůbec nejteplejší v historii pozorování, jsou teď, v květnu, více než předčasné.

Jak budovat virtuální pseudoklimatologii

V posledních měsících se klimatologie a klimatologové dostali pod palbu kritiky. Je třeba přiznat, že z části i oprávněně (mám na mysli hlavně některé chyby a zbytečné problémy ve 4. zprávě IPCC). Velká část kritiky, která se tváří jako kritika klimatologie, ale ve skutečnosti reaguje spíše jen na představy kritiků o klimatologii. Katastrofické titulky v novinách, rady co všechno bychom neměli dělat, pokud chceme zachránit klima, účelové ideologické překrucování výsledků klimatologie s cílem podpořit ten či onen politický názor, tu či onu ideologii, to všechno je často prezentováno, jako by to byl skutečný produkt klimatologie. Vzniká tak jakási virtuální realita, obraz virtuální pseudoklimatologie, která má se skutečnou klimatologií jen málo společného, ale řada lidí není schopna (nebo spíše ochotna?) si to uvědomit.

Co tím myslím? Docela pěkně to ve svém článku předvedl pan Beránek, když napsal: „Patrně nejvýznamnějším z nich bylo systematické podkopávání důvěryhodnosti vědy, která jednoznačně varuje před katastrofickým vývojem podnebí v případě, že lidstvo nezmění dosavadní kurs“.

Jenže pokud jde o budoucnost, nic není jednoznačné. Veškeré výsledky klimatologického výzkumu, týkající se budoucího vývoje, mají v zásadě pravděpodobnostní charakter a tak je také třeba je chápat a interpretovat. Pokud jde o budoucnost, klimatologie prostě nedokáže dát skutečně jednoznačné závěry. Tvrzení o "jednoznačném varování" je prostě nesmysl. V citované větě má ale za cíl jediné: zesílit u čtenáře pocit nevyhnutelnosti onoho "katastrofického vývoje", pokud lidstvo "nezmění dosavadní kurs"...

A co ten „katastrofický vývoj“? Nevím, kde na to pan Beránek přišel. Výsledky klimatologického výzkumu žádný „katastrofický vývoj“ nepředpovídají. Problémy, spojené se změnami klimatu asi ano, ale nazývat to „katastrofickým vývojem“, to je typicky alarmistická nadsázka a zásadně nesprávná interpretace.

Pan Beránek v souvislosti s klimatologií tedy předvedl poměrně typickou alarmistickou dezinterpretaci výsledků klimatologického výzkumu. Formuloval "katastrofickou" hrozbu (která ovšem ve skutečnosti vůbec nevyplývá z klimatologie), zdůraznil ji "jednoznačným varováním" (bez ohledu na to, že klimatologie žádná takováto jednoznačná varování nemůže formulovat) - a všechno to prezentoval, jako by to byl výsledek klimatologického výzkumu. A takhle nějak vznikají tvrzení, za která jsou pak často kritizováni právě klimatologové. Vůbec bych se nedivil, kdyby i teď někdo napadl klimatology za to „jednoznačné varování před katastrofickým vývojem“, bez ohledu na skutečnost, že toto tvrzení nepochází od klimatologů, ale z klávesnice pana Beránka.