Tak vidí hlavní město České republiky člověk, který bezmála rok usedá při jednání magistrátu na místě jeho primátora.


Lékař Bohuslav Svoboda, ještě nedávno především gynekolog a porodník (a také první prezident České lékařské komory) přijal jako třetí host naše pozvání na čtvrteční Interpelace.

Společně s moderátorem Tomášem Sedláčkem bychom se nejen od něj, ale též od architekta Romana Kouckého, sociálního geografa Martina Ouředníčka, lidí, kteří tento čtvrtek zavítají na Novou scénu ND i těch, kdo budou debatu sledovat na Aktuálně.cz online u svých počítačů, rádi dozvěděli, jak se jim líbí současnost tohoto města a jak si představují jeho budoucnost.

Kolega Jan Lipold při té příležitosti sestavil jakousi obrazovou rukověť s názvem Bolavá místa Prahy. Nenechte si ji ujít, třeba vás inspiruje k otázkám případně i odpovědím na ně (prostě čemukoliv, o co byste se chtěli s ostatními při interpelacích podělit).



Staveniště nových věžáků na pankrácké pláni. Vyrostou, nehledě na názor UNESCO? Okolí už je přitom teď přetížené dopravou a místní lidé - k čemu jim asi další mnohapatrové domy budou? - protestují. Jednu z budov navíc povolil pouze takzvaný autorizovaný inspektor, ne stavební úřad.

Celou galerii najdete ZDE

A teď ještě stejně jako u předchozích dvou hostů krátké představení našeho hosta a jeho odpovědi na otázky, které jsme položili všem třem aktérům nadcházejícího setkání.

Bohuslav Svoboda

Od 30. listopadu 2010 primátor hlavního města Prahy (do čela magistrátu zvolen na základě dohody pražských ODS a ČSSD). Do té doby působil jako přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 3. LF UK a FNKV, v letech 2003–2010 byl děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

V roce 1992 se stal prvním prezidentem České lékařské komory, odešel po šesti letech. V roce 1998 neúspěšně kandidoval do Senátu na Liberecku jako nestraník za Čtyřkoalici, v září 2010, těsně před komunálními volbami vstoupil do ODS.


Jak vychází Praha ze srovnání s dravým, „mladým“ Berlínem a dalšími metropolemi bývalé východní Evropy? Jak ji podle Vás vnímá svět?

Praha se může zdát v porovnání s Berlínem jako důstojná dáma a mě osobně toto označení nevadí. Je to i složením obyvatelstva, Berlín je multikulturnější a má i mladší věkový průměr. Praha však má svou důstojnost a neoddiskutovatelnou tradici, mimo jiné Berlín je jedno z nejzadluženějších měst. V tom bychom se zcela jistě neměli inspirovat. Osobně si navíc myslím, že Praha je lepší místo pro život. Stačí se podívat na míru zločinnosti, dopravu, či čistotu města.

Žijeme v konzervativním, nebo progresivním městě? Jací jsou Pražané obecně?

Jak jsem již řekl, Praha je důstojná dáma. To ale neznamená, že "nežije". Stačí se podívat, jak v ní šíří kulturní a společensky život. Kombinace konzervativnosti a progresivity je dobrou cestou a já doufám, že tento trend bude pokračovat.

Kde a v čem je třeba v Praze investovat a které změny - bez ohledu na obor - jsou pro spokojený život v Praze v budoucích letech nezbytné?

Ten kdo na vlastní oči viděl ostatní hlavní města postkomunistických států, musí jednoznačně uznat, že vývoj, kterým Praha od roku 1989 prošla, je bezprecedentní. Praha je bohatou středoevropskou metropolí, která snese srovnaní s hlavními městy západních států. Ty postkomunistické jednoznačně převyšuje. Kdo nevěří, ať se jede podívat do Budapešti, či Bratislavy.

Jak se česká metropole vyrovnává s dědictvím desítek let totality?

Zde musím přiznat, že dědictví komunismu je problémem, který nás trápí dnes a denně. Zejména pak v dopravě. Jizva v podobě severojižní magistrály komplikuje život nejen Pražanům, ale i turistům a hyzdí celkovou tvář města. Neexistence nadřazeného dopravního systému s Městským a Pražským okruhem je pro nás nesmírně zatěžujícím faktorem, na jehož základě městu zbývá méně peněž na kulturu, rozvoj společenského života nebo například na výstavbu nových parků a kultivaci veřejného prostoru.