Pozvánka na únorové divadelní Interpelace. Téma: Umění evropanství

„Jakkoliv je předčasné mluvit o evropském národě, určitě existuje mnoho faktorů, které přispívají k evropské identitě,“ říká Irena Kalhousová, kterou bude již ve čtvrtek společně s vámi ve foyer Nové scény Národního divadla interpelovat moderátor Tomáš Sedláček. Téma: Umění evropanství.

Po filozofovi Václavu Bělohradském, jehož interpelační vizitku jsme publikovali včera, nyní představujeme (a především necháváme, aby se ve svých odpovědích, které jsme položili všem účastníkům nadcházejících únorových Interpelací, představil sám) dalšího hosta.

Irena Kalhousová

Hlavní analytička Prague Security Studies Institute
Spoluzakladatelka European Leadership & Academic Institute (ELAI)
Pravidelně přednáší na Anglo-American University
V minulosti pracovala v nadaci ADRA, v nadaci Heinrich Böll Stiftung a v Asociaci pro mezinárodní otázky
Specializuje se především na Blízký východ resp. jeho současné konflikty a zahraniční politiku EU a USA. Pravidelně se objevuje jako komentátorka v českých médiích.
Vystudovala politologii na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a Evropská studia na univerzitě v Cambridge

Blog Ireny Kalhousové na Aktuálně.cz


Existuje něco jako společná evropská identita a evropská sounáležitost?

Jakkoliv je předčasné mluvit o evropském národě, určitě existuje mnoho faktorů, které přispívají k evropské identitě. Máme společný osud, společnou historickou paměť, shodneme se na základních hodnotách. Myslím, že do budoucna se bude pocit evropské sounáležitosti více a více posilovat.

Rozpadá se Evropa, nebo integruje?

Myslím, že v dlouhodobém měřítku dojde ještě k výraznější integraci. Pro mladou generaci je čím dál tím přirozenější vnímat Evropu jako jeden prostor, ve kterém neexistují hranice. To přispěje k tomu, že integrace bude považována za přirozený vývoj a nikoliv za něco, co je někým vynucováno.

Mají političtí lídři vizi, kudy Evropskou unii vést? Je správné usilovat o vyšší, hlubší stupeň integrace?

V politice obecně chybí lídři, kteří by měli vizi a byli by ochotni i riskovat, aby ji prosadili. Spíše než aby vývoj určovali, se dnešní politici snaží vývoj dohánět. Na druhou stranu je dobře, že v době krize klíčoví politici v EU jasně řekli, že řešení je třeba hledat v rámci Unie, nikoliv mimo ní. To si myslím, že ukázalo jasný signál, že integrace už zapustila kořeny a dnešní generace politiků je schopna se rozhodovat s ohledem na EU, nikoliv pouze s ohledem na své národní zájmy.

Jaký je náš postoj k Evropě? Jak se v ní sami vidíme a jak Evropa pohlíží nás?

Jestli slovo "náš" je ve významu ČR, tak si myslím, že náš postoj je naprosto schizofrenní. Na EU jsme zcela závislí, Češi, co mají trochu otevřené oči, vnímají EU jako plnou součást svého života, studenti po stovkách jezdí do EU studovat. Ovšem část politické reprezentace pořád předstírá, že mezi Prahou a Bruselem existuje hranice, za kterou se musíme zabarikádovat. V rámci EU jsme destruktivní a nečitelní. Pokud chceme být rebely, tak bychom měli přicházet s nápady, s alternativními řešeními. Ovšem obávám se, že naše malicherné a nezajímavé domácí půtky, které přenášíme na půdu Bruselu, příliš velký dojem na naše evropské kolegy neudělají.


Zveme všechny na čtvrteční Interpelace, které opět hostí foyer Nové scény pražského Národního divadla (23. února od 17. hodin). Vstup volný, kapacita foyer je ale omezena na necelou stovku míst. Abychom předešli případnému zklamání, rozhodli jsme se umožnit jejich předchozí rezervaci. Pokud máte zájem, vyzvedněte si „rezervační“ vstupenku již nyní v pokladně Nové scény ND. Kdo to má daleko, nemá čas či se mu prostě do divadla nechce, může sledovat přímý přenos zde na Aktuálně.cz popřípadě ze záznamu tamtéž.

Své komentáře a případné otázky můžete psát do debaty pod tímto článkem (a také pod další texty o únorových Interpelacích). Zprostředkujeme jejich přenos na Novou scénu ND (nemůžeme ale zajistit, že na ně bude někdo reagovat, popř. že se všechny otázky dočkají odpovědi). Publikovat lze jen dotazy, které mají maximálně 140 znaků (jen pro srovnání: běžná SMS jich má 160), protože Twitter, který k tomuto účelu využíváme, jich více napsat neumožňuje.