Pozvánka na čtvrteční Interpelace. Téma: Umění prosadit právo

Můžeme být spokojeni s tím, jak se v této zemi daří prosazovat právo? A pokud ne, tak proč?

Přemýšlíte-li i vy o těchto otázkách, zveme Vás k účasti na našem pravidelném debatním setkání ve foyer Nové scény Národního divadla, tentokrát ve čtvrtek 24. května, opět od 17 hodin.

Květnové téma se prolínalo mnoha předešlými Interpelacemi - právo a justice. Pokusíme se zamyslet nad tím, v čem a jak konkrétně odráží stav společnosti práce soudů a soudců, státního zastupitelství, advokacie, notářů, exekutorů, rozhodců. Jak utopická či reálná je snaha o nezávislost soudcovské moci? Jaká je naše představa spravedlivého rozhodování ve velkých medializovaných kauzách, včetně procesů s politiky (Rath, Bárta).

Moderátor diskuse Tomáš Sedláček na něm přivítá své hosty, které vám v tomto blogu již tradičně postupně představím (jen pro zajímavost: ministr Jiří Pospíšil se nemohl zúčastnit, protože je v té době služebně v USA, a soudce Jan Šott, který vynesl rozsudek nad poslanci Škárkou a Bártou, pozvání nepřijal). Prvním z nich je soudce Vojtěch Cepl, který se zapsal do povědomí veřejnosti svým rozsudkem v kauze tzv. justiční mafie (spor stále běží, vyšší soudní instance rozsudek změnila, nyní se Marie Benešová dovolává u Nejvyššího soudu).

Vojtěch Cepl

Narozen 1965, vystudoval práva, od 1990 působil jako soudce. Pak od 1992 soukromý advokát až do 2002, kdy se opět vrátil do justice a nyní je soudcem Krajského soudu v Praze.

Podle loňského průzkumu pouze jedna třetina obyvatel této země věří, že jsou soudy nezaujaté. Z čeho pramení tato nedůvěra?

Je to dlouhodobý trend. Nedůvěra v politiku a systém celkově klesá a u nás obzvláště; po léta si toho nikdo zodpovědný nevšímal. Justici vážně ublížilo několik případů, kdy se ocitl soudce v podezření z trestné činnosti (naposledy zřejmě Litoměřice) nebo kdy vyšly najevo různé vazby na politiku.

Má podle vás tato společnost k právu a těm, kdo jej mají prosazovat, jiný vztah než je tomu třeba v zemích na západ od našich hranic? Pokud ano, v čem?

Ano má jiný vztah; horší. Právo po celý komunismus lidi šikanovalo a neměli proto žádný důvod k němu mít důvěru. Nerozumí mu a nezajímají se o něj. Za posledních dvacet let nebyla využita příležitost tento stav zlepšit. Dokonce mám obavu, že se tento stav spíše dále zhoršuje. Řekl bych, že toto je asi náš nejvážnější právnický problém v tuto chvíli.

Ve výkladu práva soupeří dva základní pohledy: právní formalismus resp. normativismus, který lpí na liteře zákona. A na druhé straně přístup, který umožňuje soudcům zákon interpretovat, řekněme hledat jeho smysl. Který přístup u nás převládá a proč?

Mám dojem, že tento dotaz se týká problému, který byl klíčový v devadesátých letech; dnes se už všeobecně přijímá fakt, že právo není exaktní a je nutné ho vykládat. Vytvořit přesná pravidla na všechny situace prostě není možné; právo má jistou míru nepřesnosti danou již tím, že jde o obecná pravidla.

Kdybyste měl možnost prosadit v parlamentu přijetí jednoho zákona, co byste si vybral?

Zákon, který by spoustu jiných zákonů a předpisů zrušil. Nepřehlednou změť toho, co nám historicky zbylo, co vzniklo omylem nebo co nikdo nikdy nepoužil.


Chcete-li se zúčastnit našeho debatního setkání, jste srdečně vítáni. Vstup je volný, kapacita foyer ale omezena na necelou stovku míst. Abychom předešli případnému zklamání, rozhodli jsme se umožnit jejich předchozí rezervaci. Pokud máte zájem, vyzvedněte si „rezervační“ vstupenku od pondělí 21. 5. v pokladně Nové scény ND.

Ostatní zveme ke sledování online přenosu čtvrtečních Interpelací zde na Aktuálně.cz (24. května od 17. hodin).

Své komentáře a případné otázky můžete psát již nyní do debaty pod tímto článkem (a také pod další texty o dubnových Interpelacích, které budu následovat). Zprostředkujeme ve čtvrtek jejich přenos na Novou scénu ND (nemůžeme ale zajistit, že na ně bude někdo reagovat, popř. že se všechny otázky dočkají odpovědi). Publikovat lze jen dotazy, které mají maximálně 140 znaků (jen pro srovnání: běžná SMS jich má 160), protože Twitter, který k tomuto účelu využíváme, jich více napsat neumožňuje.