Diktatura je autoritativní (nedemokratická) forma vlády. Politická moc je neomezeně držena diktátorem nebo politickou skupinou. Tolik říká definice diktatury.
Současné politické strany jsou nejen politickou skupinou, ale „soukromou“ společnosti s žádným ručením. Za peníze si je můžete koupit, velké firmy/korporace tak již 20 let činí a na známém případu komunisty Dolejše je vidět, že je úplně jedno, jak se ta či ona partaj jmenuje a co hlásá.
Ekonomika Německa vytrvale roste, my v Česku nadále klesáme. K nastartování ekonomického růstu české ekonomiky zjevně nestačí masivní evropské dotace ve stovkách miliard korun a již ani tah německé ekonomiky, na kterou jsme životně závislí, napojeni pupeční šňůrou, i díky zpackané privatizaci, která odstavila Čechy od českých podniků.
V říjnu 1989 již v Moskvě správně tušili, že se v Československu blíží revoluční změny a zasazovali se o to, aby vše proběhlo nenásilnou formou. Revoluce nepřišla sama od sebe, před ní proběhla celá řada tvrdě potlačených demonstrací, Svíčková demonstrace v Bratislavě v roce 1988, série demonstrací v lednu 1989 jako připomínka Jana Palacha, či srpnové demonstrace v Praze, nakonec režim padl po onom magickém datu v listopadu 1989. Nacházíme se opět v době nutné pro hlubokou celospolečenskou změnu.
Masové šílenství v podobě fanatické víry v Klausovu ideologii neviditelné ruky trhu, rozkrádání v podobě nepovedené privatizace, masivní státní intervence ve prospěch nadnárodních gigantů a pandemická korupce dovedly Ostravsko do drtivé ekonomické krize.
V Praze a Brně vzniknou příští rok první farmářské supermarkety, které nabídnou ve velkém potravinářské výrobky známé z farmářských trhů. Je to však další krok v rozvoji trhu? Obávám se, že nikoliv.