Tak to řekla poslankyně Kohoutová ve Sněmovně a vládní koalice nadšeně aplaudovala: „Sociální stát si budeme moci dovolit, až budeme bohatí.“ Takový je přístup české pravice. Podobný výrok by neprošel žádnému politikovi německé CDU, CSU, stejně jako by neprošel pravicovému politiku ve Francii, Beneluxu či jinde.

V Čechách v tom máme tradici. V padesátých letech, když jsme byli socialistický stát, tak jsem provedli zespolečenštění výrobních prostředků, že všude jen koukali. Kampak se na nás hrabali Poláci nebo Maďaři! U nás si museli i malí živnostníci zakopávat vercajk na zahradě. Byli jsme papežštější než papež, chtěli jsme být socialističtější než sama Moskva.

Dnes máme jiný režim a pravicová vládní koalice propadá podobnému nadšení. Tomu odpovídají tzv. reformní zákony, které jsou ve Sněmovně nyní probírány. Vládu zdaleka nezastaví ani opozice ani veřejný ochránce lidských práv pan Varvařovský. Ten poukázal na vážné nedostatky v zákonu o veřejné službě platícímu od r.2009. Zákon ukládá občanovi v hmotné nouzi po půl roce evidence na úřadu práce odpracovat za měsíc dvacet hodin veřejné služby, aby se dávka nesnížila na existenční minimum. Ale pokud obec nezajišťuje institut veřejné služby, tak má smůlu. Skončí na existenčním minimu 2.020 Kč,- Bez vlastní viny přijde o část příjmu. Ze strany vlády žádná reakce.

Při projednávání zákona o hmotné nouzi jsme upozorňovali na řadu podobně vážných nedostatků. Např. doplatek na bydlení se bude poskytovat na dobu maximálně osmdesáti čtyř měsíců během deseti let. Pokud uplynou příslušné měsíce, vyplácení končí. Protože zároveň se ruší příspěvek na bydlení, vypadá to, že nám významně přibude bezdomovců. Myslíte, že ve sněmovní debatě na to někdo z vládních poslanců slyší? Odpoví Vám, že štědřejší budeme moci být, až budeme bohatí.

Stačí si dnes zajít na úřady práce po reformě pana ministra Drábka, aby člověk zjistil, co je to ta tzv.“reforma“. P.ministr rozhodl, že se poskytování sociální pomoci rozdělí tak, že se výplata dávek bude provádět na úřadech práce a sociální pomoc a podpora zůstane na obcích. Nikdo nechápe, jak by tohle mělo fungovat. Obce neví, kolik si mají nechat lidí ani kdo jim bude tuhle práci platit. Někteří mají pochyby, že k nim někdo vůbec ještě pro nějakou sociální pomoc přijde. Přece mělo jasnou logiku a smysl, když se na jednom místě vyplácely dávky, tak se např. zjistilo, že dotyčný je zadlužený a hledaly se nějaké formy řešení a eventuální sociální podpory. Prostě podle individuální situace se volil různý přístup. Rozdělení těchto činností je akt byrokratické zvůle někoho, kdo si snad neumí práci v terénu vůbec představit.

Reformní zákony, které jsou ve Sněmovně, jsou produktem ideologického myšlení. Že to nebude fungovat? Holt lidé se budou muset nějak naučit v té studené vodě plavat. Že rozbíjíme sociální stát ? Ano, ale k něčemu takovému se budeme moci vrátit až někdy později, až budeme bohatí.