Po rozhovorech s americkým ministrem obrany Robertem Gatesem dostal premiér Topolánek na tiskové konferenci otázku, zda by souhlasil s ruskou přítomností na radarové základně USA v Brdech. Český premiér odmítl tuto otázku komentovat. Nedivím se. Musel si připadat jako páté kolo u vozu. Spojené státy učinily ruské straně nabídku evidentně dřív, než se někdo zeptal na náš souhlas.
Falešně mi zní ujišťování amerického ministra obrany, že pozice české vlády je pro rozhodování o radarové základně naprosto zásadní. Těšínská jablíčka – pokud vím, o českých vojácích na této základně nikdo neuvažuje. Jaké spojenectví vlastně bude tento radar symbolizovat? Česko – americké nebo spíše americko – ruské?
Podivná je i další nabídka ministra Gatese. Budeme budovat radar „na sklad“. Prostě se postaví radar a antiraketová základna jakoby „do zálohy“ a budeme čekat, že nám jednoho dne někdo přinese důkazy, že Írán disponuje příslušnými hrozbami. Pak ho teprve uvedeme do provozu. Velmi zvláštní. Bohužel právě s těmi důkazy máme z Iráku hodně špatné zkušenosti
Mirek Topolánek prozatím mlčí, ale my bychom měli uvažovat, kam nás vede ona dvoustranná dohoda o radaru mezi USA a Českem. Možná jsme si chvíli mysleli, že si dokážeme zatancovat s Američany jako rovný s rovným. Bláhové sny Vaška, který vyrazil s pány na led. Výsledek to má jediný – nejenže my v celém ujednání hrajeme nedůstojnou roli, ale také díky nám ze hry vypadává Evropská unie.
Příliš si to premiér maloval, když sliboval, že americkým radarem poroste význam České republiky. Houby s octem. Zapřeli jsme, kam patříme, a výsledek je, že se vše podstatné odehrává vysoko nad našimi hlavami. Mezi Moskvou a Washingtonem probíhají jednání, ve kterých jde najednou o mnohem víc než jen o radarovou základnu v Česku. Ta je jen součástí celého balíků problémů. Američané s Rusy vyjednávají o společném postupu vůči Íránu, o smlouvě o konvenčních zbraních, o budoucím statutu Kosova atd. Řeči se vedou, voda plyne a my pouze přihlížíme.
Ano, jsme páté kolo u vozu. Vadí mi mlčení českého premiéra. Nejenže mlčí na tiskové konferenci, ale nevyjadřuje se k celé řadě dalších věcí. Radarová základna není jen bílá koule v krajině, kterou si pořídíme, abychom se už nemuseli o nic starat a o ničem mluvit.
Dohánějí nás důsledky našich včerejších rozhodnutí. Představa pouze dvoustranné dohody mezi ČR a USA o protiraketové obraně byla strategická chyba. To se bohužel ještě ukáže. Nic se ale nevyřeší tím, že budeme mlčet a strkat hlavu do písku.