Začneme kvízem. Víte, co mají společného tunel Blanka a pražská Opencard, pověstná nefunkční zdravotní knížka IZIP za dvě miliardy, veřejnými penězi nakrmený Viamont ministra Řebíčka či pohádkové výdělky na polích fotovoltaiky? Jednu podstatnou věc. Ve všech těchto kauzách veřejné peníze padají do černých děr, kterými jsou společnosti s anonymní strukturou vlastníků. Nečasova vláda je ovšem bohorovná. Její mandát se chýlí ke konci ale skutečné omezení anonymních akcií tak, jak je tomu zvykem ve většině vyspělých zemích, je stále v nedohlednu. Parlamentem se sice prohlasovávaly různé legislativní změny – zákon o obchodních společnostech nebo zákon o transparentnosti akciových společností - ale zásadní změnu nepřinesla žádná.

Vše bylo nedostatečné a polovičaté. Nadále je možné anonymně čerpat veřejné prostředky. Nadále může docházet k vyvádění a falšování listinných akcií.

Pasivita vlády je podivná a nepochopitelná. Právě čachry se solárním byznysem by měly být tím nejpádnějším argumentem, proč pro akciové společnosti prosadit co nejprůhlednější vlastnickou strukturu. Nedávno jsme se dočetli o příkladu firmy, která díky garantovaným cenám od státu vyinkasovala 70 milionů korun, a to přesto, že solární elektrárna této firmy není dokončena. Netušíme, kdo byl příjemcem těchto milionů. Stejně to netušíme u další společnosti, která má vlastníky někde na Seychelách. Kdo nám to na Seychelách asi tak podniká?

Nedávný průzkum České televize zjistil, že každá pátá solární firma má neznámého vlastníka. Tyto tajemstvím zahalené firmy dodávají do energetické sítě více než polovinu celkového výkonu slunečních elektráren. Kam půjde většina z jednoho bilionu korun, který v následujících 20 letech pošleme solárním podnikatelům na účet je také tajemstvím. Víme jen, že tenhle solární špás vytáhne každoročně z kapsy každé české rodiny 700 korun.

Co počít s touhle vládou, která zřejmě nehodlá dělat vůbec nic? Sedět u piva a nadávat? Jedna možnost tu ještě je. A bude se o ní jednat právě teď. Do Sněmovny přichází iniciativa senátorů, kteří prostřednictvím novely o veřejných zakázkách nyní navrhují, aby do výběrového řízení na veřejné prostředky nemohl jít nikdo, kdo má anonymní akcie. To by byla opravdová změna. Tohle kdyby se podařilo prohlasovat, tak by to byl pořádný krok. Pamatujme, že anonymní akcie v této zemi využívá prakticky každá druhá akciová společnost. Tady bychom se mohli odrazit ode dna. Teď jde jen o to, co udělá vládní koalice. Jestli tento pokus o změnu ve Sněmovně zabije anebo podpoří. Nebo této vládě už vůbec nevadí, že se tahle republika v indexu vnímání korupce zařadila po boku zemí jako je Malajsie, Bulharsko či Turecko. Teď se ukáže při hlasování ve Sněmovně komu vadí představa, že by se veřejnosti ukázaly tváře solárních baronů. Hlasování o senátním návrhu vyjeví, kdo má máslo na hlavě. Kéž by aspoň tohle vyšlo. V opačném případě si budeme muset na skutečné tváře solárních baronů ještě chvíli počkat. Ať to ale dopadne jakkoliv, ve Sněmovně budeme znovu požadovat ustavení vyšetřovací komise na celou historii výstavby fotovoltaických elektráren. Pravda najevo vyjít musí.