Justice vs. politika: likvidace nebo kultivace?

19. 06. 2013 | 16:24
Přečteno 3097 krát
Dnešní nářky některých politiků (sdílené i některými novináři), že prý státní zástupci a policie chtějí zlikvidovat politiku, jsou smutné a komické zároveň. O výzvách exprezidenta Klause, aby se politická scéna semkla a justici a policii pěkně zase srovnala do latě, ani nemluvě…

Je to smutné, protože to ukazuje, kam až u nás pokleslo vnímání politiky: jestliže kupčení s poslaneckými mandáty (protože ničím jiným kauza tří exposlanců za ODS není) považujeme nejen za něco normálního, ale dokonce rovnou za samotnou podstatu politiky, bez které by ani nešla dělat, je to opravdu tragické svědectví o úrovni, kam se naše demokracie dostala. A přesto je na tom i cosi komického, neboť je z těchto reakcí cítit zoufalost a trapná snaha se vykroutit z vlastní odpovědnosti dětinským argumentem „ostatní to dělají také“. Argument, který je mimochodem velmi zavádějící – ale k tomu se vrátím v jiném blogu.

Jistý optimismus těžím z pohledu na Francii, jejíž politiku již nějaký ten čas sleduji poměrně zblízka. V absolutních hodnotách to určitě není žádný velký vzor: francouzská politika vždy byla a stále je velmi bohatá na nejrůznější skandály (z těch nejčerstvějších třeba ministr Cahuzac, který měl v popisu práce boj proti daňovým únikům a sám dlouhá léta vlastnil tajné konto v zahraničí). Ale právě proto je pro nás toto srovnání zajímavé. Přiznejme si, že srovnávat naši politickou kulturu se skandinávskými zeměmi či Švýcarskem (tj. evropskými zeměmi, které jsou v první desítce indexu Transparency International) je zbožným přáním, bez jakékoli historické či sociologické logiky. I Francie je v tomto žebříčku o poznání výše než my (č. 22 vs. č. 54), ale zejména co se politiky týče, těch příbuzností by se našlo docela dost. Což není ostatně příliš překvapivé: naše politické instituce a na ně napojená politická kultura přímo navazují na meziválečnou První republiku, která poměrně výrazně kopírovala tehdejší francouzský model. Hlavní rozdíl je ovšem v tom, že francouzská společnost neprošla 40 lety komunismu, politický systém byl zásadním způsobem zefektivněn zavedením tzv. Páté republiky v roce 1958 a na přelomu 80. a 90. let došlo pod tlakem několika podnikavých soudců k rozpoutání několika kauz, které politickou scénu přiměly přijmout (a brát vážně) jistá pravidla. Francouzská politika se od té doby sice nestala křišťálově čistou, ale určité věci, které politikům připadaly normální a zcela nezbytné pro dobré fungování jejich činnosti, už dnes zkrátka nejsou možné.

Vezměme dva příklady.

Za prvé: tzv. fiktivní pracovní místa. Do začátku 90. let bylo poměrně běžné, že straníci, kteří přišli po prohraných volbách o místo, dostali od spřátelené firmy/občanského sdružení/orgánu veřejné správy dobře placené místo, avšak dále se plně věnovali politické či stranické aktivitě. Nejznámějším příkladem byla fiktivní místa pro členy Chirakovy strany RPR placená pařížskou radnicí – za tuto aféru bylo odsouzeno několik lidí, včetně Alaina Juppého (mj. bývalého premiéra) i samotného Jacquesa Chiraka. Za fiktivní místo však byl svého času odsouzen i třeba dnešní šéf vládní Socialistické strany Harlem Désir. Francouzská společnost je k těmto prohřeškům relativně tolerantní, takže jak Juppé, tak Désir se po svém odsouzení opět dostali do vrcholné politiky, ale nebylo to jen tak (třeba Juppé byl odsouzen i ke ztrátě volitelnosti na 1 rok, takže se dočasně stáhl z politiky a odjel přednášet do Kanady). Ale hlavně tento typ nepřímého a neprůhledného financování politiky skrze zneužívání firemních či veřejných peněz, už není běžnou praxí a ti, kdo se k němu uchýlí, podstupují velké riziko.

Za druhé : financování volebních kampaní. Do konce 80. let neexistovala prakticky žádná reálně vymahatelná pravidla. Zhruba jako dnes u nás, když strany vykazují směšné částky za masivní kampaně a nikdo s tím nic nedělá a asi dělat ani nemůže. Dnes ve Francii fungují velmi striktní pravidla, jejichž dodržování je přísně kontrolováno a vymáháno. Důkaz ? Je poměrně běžné, že Ústavní rada (plus minus ekvivalent našeho Ústavního soudu) určitou volbu zruší, udělí citelnou pokutu kandidátovi či straně, někdy kandidáta potrestá i ztrátou volitelnosti. Tak například co se týče prezidentské volby v roce 2012: po té, co k tomu určená komise zkontrolovala účty všech prezidentských kandidátů, došla k závěru, že obhajující kandidát Sarkozy překročil o cca 300.000 € povolený strop rozpočtu své kampaně (cca 22,5 milionu €), neboť některé výdaje vykázal jako součást výkonu prezidentské funkce a nezapočítal je do nákladů na kampaň, přičemž vzhledem k jejich povaze tak učinit měl. Sarkozy se odvolal k Ústavní radě, ale pokud ta mu nedá za pravdu, jeho strana UMP přijde o zhruba 11 milionů €. A Ústavní rada se tvrdých rozhodnutí v těchto věcech nebojí: v únoru kupříkladu rozhodla o zrušení loňské volby dvou poslankyň za Socialistickou stranu (též kvůli finančním nesrovnalostem) a odsoudila je zároveň k jednomu roku ztráty volitelnosti. Což v praxi znamená, že obě poslankyně ztratily mandát a navíc se ani nebudou moci zúčastnit doplňujících voleb.

Už slyším Marka Bendu a spol., jak mluví o nepřípustném zasahování nikým nevolených soudců do politické soutěže, o “vládě soudců”, o likvidaci standardního politického prostředí. Já se naopak domnívám, že politiku nejvíce likviduje, když se nehraje podle pravidel. Třeba když se podíváme na frašku jménem kontrola výdajů na prezidentskou kampaň v ČR. To, co předvedli kandidáti, v čele s konečným vítězem, by bylo nepochybně zcela možné ve Francii 60. či 70. let, ale dnes ani omylem. Kéž bychom podobný posun zvládli už do roku 2018…

Je naivní se domnívat, že prohnilou politiku lze zkultivovat ze dne na den. Je nebezpečné se o to pokoušet radikálními změnami systému. Francouzský příklad však ukazuje, že když se justice přestane politiků bát, může to vést v poměrně krátkém čase k podstatnému zlepšení. Povede se to i u nás?

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy