Zastavte ministra Kocourka (ČEZ), pane premiére
Otevřený dopis bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka předsedovi vlády
ČEZ není tygrem, ale hajtrou
Martin Roman si při svém odchodu z čela ČEZu při výtce na jeho nezdravé propojení se světem politiky a jejích temných zákoutí, posteskl, že "musel i lobbovat, protože mu šlo o hodnotu firmy". To zní rozumně. Problém je v tom, že ČEZ není investičním fondem, ale elektrárenskou společností, která nese nejen odpovědnost za spolehlivé dodávky energií, ale jako polostátní firma má také odpovědnost vůči státu. Martin Roman řídil ČEZ s akcentem na krátkodobý zisk akcionářů a svůj vlastní v podobě opčního programu pro manažery. Stát a občané přitom přišli zkrátka.
Ruce pryč od Šumavy, pane ministře!
Ministr životního prostředí Chalupa se hodlá pravděpodobně dnes vyjádřit k tomu, zda vyjde vstříc návrhům dočasně jmenovaného ředitele národního parku Šumava a udělí správě parku výjimky ke kácení v nejcennějších prvních zónách národního parku, na rašeliništích i v mokřadech. Tyto návrhy jsou v zásadním rozporu s posláním národního parku i se zákonem na ochranu přírody a krajiny. Na druhé straně by dnešní souhlas ministra bezpochyby uvítaly těžební společnosti (usilují o zisky z těžby a prodeje dřeva) a někteří developeři, kteří prosazující na Šumavě nešetrné projekty turistického průmyslu namísto udržitelné turistiky. Vědecké kapacity z oboru ekologie lesa se bouří a vyzývají ministra, aby žádosti nevyhověl. Připojuji se k těmto výzvám a zvůvodňuji svůj ve stručnosti níže.
Bursík o biopalivech - nejen pro veřejnost, ale i pro novináře
Poslanecká sněmovna přehlasovala včera veto prezidenta republiky k zákonu, který navýší od června podíl biopaliv v benzínu na 4.1 % a v naftě na 6 procent. Okamžitě se objevily protichůdné argumenty o prospěšnosti či škodlivosti biopaliv. Během několika hodin jsem si přečetl a poslechl tolik nesmyslů, že nelze nereagovat. Předesílám, že rozumím snaze novinářů o tzv. vyváženost. Ale - při vší úctě - není načase, aby si novináři začali argumenty dříve, než je použijí, ověřovat?
Tak především, studie zadaná Evropskou komisí prý ukázala, že při výrobě biopaliv se vyprodukuje více emisí oxidu uhličitého než ze spalování benzínu a nafty. Kdyby tohle byla pravda, pak by skutečně přimíchávání biopaliv do benzínu a nafty postrádalo jakýkoli smysl. Jenže nic takového v dílčím výstupu studie International Food Policy Institute nenajdete (závěrečná zpráva dosud nebyla zveřejněna). Studie konstatuje, že s přibývajícím podílem biopaliv bude jejich efekt klesat. Jinými slovy: očekávání od biopaliv má své limity. To není nic nového, to víme. Na str. 65 až 67 studie konstatuje, že i když bude podíl biopaliv celoevropsky na úrovni 8,6% energetického obsahu, bude klimatický dopad přimíchávání biopaliv nadále kladný.
Pro poctivě vedenou domácí debatu o přínosech a záporech biopaliv, je třeba vědět, jaký efekt přinášejí biopaliva pěstovaná českými zemědělci. Centrum dopravního výzkumu (CDV) posoudilo životní cyklus biopaliv v podmínkách ČR. Spočítali spotřebu fosilní energie při sázení, obhospodařování, hnojení, sklizni a zpracování energetických plodin na biopaliva. Výsledek je jasný: metylester řepkového oleje, který se přimíchává do nafty, uspoří 42% emisí oxidu uhličitého. Bioethanol vyrobený z cukrové řepy, který se přimíchává do benzínu, uspoří 43% emisí. Česká biopaliva tedy splňují evropská kritéria udržitelnosti, která stanoví, že se musí ušetřit nejméně 35% emisí. Jejich klimatický efekt je tedy jednoznačně kladný.
Zemědělci i veřejnost by měli vědět, že produkce dnešních biopaliv má perspektivu maximálně šeti let. V roce 2017 začnou platit přísnější kritéria a biopaliva budou muset uspořit nejméně 50% emisí. To už biopaliva z cukrové řepy ani řepky olejné nedokáží. V té době by měla být již komerčně vyráběna synteticky biopaliva II. generace z biologicky rozložitelných odpadů.
Opatrnost, obezřetnost a pochopení limitů biopaliv je zcela na místě. Je nepřijatelné, aby vyspělé země řešily problém snižování závislosti na ropě a ochrany klimatu na úkor kácení tropických deštných pralesů, likvidace polí místních zemědělců anebo likvidace mokřadů a travinných porostů s vysokou biodiverzitou. Stejně tak víme, že je důležité zachovávat a podporovat biodiverzitu i v podmínkách České republiky. Rozsah pěstování plodin pro biopaliva mé své meze, ke kterým se podle mého soudu blížíme. Ale nenechme se mást. Pouze 20% výměry polí řepky se využívá k produkci biopaliv! Zhruba stejný podíl 21% cukrové řepy se využívá pro bioethanol.
Upřímně řečeno mně připadá dnešní domácí debata o biopalivech na pozadí havárie vrtu BP v Mexickém zálivu poněkud plytká. Ani po pěti týdnech se nepodařilo zastavit únik ropy. Pobřeží od Luisiany po Floridu je zasaženo ropnou skvrnou. Oblast se bude vzpamatovávat z havárie desetiletí. Již nyní je podle řady vědců rozsah havárie větší než doposud u největší havárie Exxon Valdez u pobřeží Aljašky. Ani tohle nebude dostatečným mementem lidstvu, že takhle dále ne?
Lidstvo potřebuje z mnoha důvodů hledat alternativy k ropě. A nebylo by rozumné přeceňovat roli biopaliv, ta náš problém se závislostí na ropě sama o sobě nevyřeší. Nahradí jen několik procent ropy. Více udělá pohodlná a konkurenceschopná veřejná doprava. Převedení kamionů na železnice. Investice do transevropeké sítě rychlovlaků. Vytvoření konkurence Českým drahám. Podpora využívání stlačeného zemního plynu v dopravě. Úspory paliva kombinací spalovacích motorů s elektromotory (hybridní pohony). Elektromobily dobíjené zelenou elektřinou z obnovitelných zdrojů energie. To vše jsou cesty, jak snížit naši závislost na ropě. Veďme dále diskusi o biopalivech, ale poctivě, opřenou o věcnou argumentaci. Ne o pseudoargumenty, které pouštějí do diskuse rafinérie, které přicházejí přimícháváním biopaliv o část svých zisků.
Martin Bursík, bývalý ministr životního prostředí
Odpověď Martina Bursíka na otevřený dopis předsedy vlády Jana Fischera
Vážený pane premiére,
po včerejším jednaní poslanecké sněmovny, kde jsem mj. konstatoval, že "zdůvodnění (negativního stanoviska) vlády (k poslaneckému návrhu novely horního zákona) je prostě skandální podlehnutí lobbismu a naznačuje korupční jednání vlády ...", jste mne vyzval k veřejné omluvě.
Rozhoduje parlament, nebo ČEZ?
Senát bude dnes hlasovat o novele zákona o spotřebních daních, ke kterému připojil ČEZ (za asistence poslanců Římana, Urbana a Vojíře) přílepek. Jeho obsahem je pro českou ekonomiku velmi nešťastně uchopená transpozice směrnice o obchodování s povolenkami na oxid uhličitý.
Pomiňme formální stránku věci - totiž, že jde o protiústavní přílepek a že Martin Roman jím obešel jak ministerstvo životního prostředí, tak vládu. Důležitější je obsahová nedomyšlenost návrhu: českému průmyslu a životnímu prostředí neprospěje, ale poškodí je.
Problémem je, že přílepek stanoví šibeniční lhůtu pro povinnost elektrárenských společností a průmyslových podniků realizovat investice do modernizace jejich energetických zařízení. Nárok na bezplatně přidělenou část emisních povolenek na oxid uhličitý mohou podle přílepku uplatnit pouze ty společnosti, které dokážou proinvestovat alespoň 50 % ze svého plánu investic do modernizace infrastruktury a čistých technologií do konce roku 2011! Toto zjevně diskriminující ustanovení má za cíl zvýhodnit ČEZ, který by rád vykázal již realizované či připravované investice do rekonstrukce uhelných elektráren (Tušimice, Prunéřov, Ledvice) jako tzv. adicionality, tj. investice navíc vyvolané emisním obchodováním. Jeho konkurenti by přitom nestačili do konce roku 2011 připravit ani projektovou dokumentaci a získat příslušná povolení, natož doložit skutečně investované prostředky. Přijme-li Senát přílepek, pak dojde k tomu, že komise s nejvyšší pravděpodobností Česku národní plán investic do modernizace infrastruktury a čistých technologií neuzná. Článek 10 c), odst. 3 směrnice ukládá komisi přijmout pokyny, podle kterých budou členské státy postupný náběh aukcí zavádět tak, aby metoda přidělování povolenek nenarušila hospodářskou soutěž. Který manažer rozhodne o investici za desítky miliard korun, nebude-li mít jistotu, že se mu investice v podobě přidělených povolenek zdarma vrátí?
ČEZ už ví, že zašel příliš daleko. Aby uklidnil bouřící se partnery z průmyslu a konkurenty z elektrárenských společností, slíbil, že zajistí další novelu přílepku cestou senátní iniciativy, která bude předložena ještě v srpnu. Ta má opravit nerealistické a diskriminační lhůty. Absurdní? To se jen hraje jen o zachování tváře generálního ředitele. Na úkor tváře Senátu.
Projeví-li se Senát jako pojistka demokracie a přílepek odmítne, žádné nebezpečí nehrozí. MŽP již připravuje novelu zákona o obchodování s povolenkami; podle pokynů EK návrh upraví a předloží jej vládě. Čas je do konce září 2011. Podniky budou moci zohlednit investice provedené po 25. červnu 2009. Jde o 68 miliard korun a k tomu by se měla vyjádřit vláda vzešlá z řádných voleb. Jde o to, aby náběh aukcí mohli využít spravedlivě všichni - a aby měl stát jistotu, že investice skutečně zlepší stav životního prostředí.
Článek vyšel 22.7.09 v Hospodářských novinách
Vysoká hra Martina Romana. Na úkor daňových poplatníků
Generální ředitel ČEZu Martin Roman hraje vysokou hru. Rozhodl se, že polostátní akciová společnost ČEZ obejde slabou přechodnou vládu a prosadí změnu zákona o obchodování s emisními povolenkami. Bez projednání ve vládě - přímo ve sněmovně. ČEZ na to má dost síly, má "své lidi" jak v ODS, tak v ČSSD. Jelikož jde o přesun desítek miliard od státu do ČEZu, vybral si pro předložení pozměňovacího návrhu k zákonu silný kalibr. Návrh "Made in ČEZ" předkládají až v dojemné shodě bývalí ministři průmyslu Říman (ODS) a Urban (ČSSD). Návrh se přirozeně vůbec netýká spotřebních daní, k jehož novele zákona byl načten, ale jde o typický protiústavní přílepek.
O čem se rozhoduje v eurovolbách? 20 let poté...
Před více než týdnem jsem si povzdychl v rozhovoru pro Rádio Česko nad tím, že ODS a ČSSD vedou kampaň pro eurovolby cynicky na domácích tématech, zatímco by měly voličům představovat význam europarlamentu. Vysloužil jsem si za to komentář jednoho novináře, že by od tak zkušeného politika nečekal takovou naivitu. Vzpomněl jsem si na české přísloví “pro dobrotu na žebrotu” a rozhodl se přenechat roli zvyšování politické kultury na těch, kterým přísluší primárně, tedy na novinářích.
Pane Klausi, vítejte na palubě
Prezident Klaus dostal poprvé v rámci českého předsednictví EU úkol řídit summit
EU – Japonsko v Praze (není to jen rozdávání kravat a šátků, viďte pane prezidente?). Na tiskové konferenci s japonským premiérem Taro Asem pak neopomněl ujistit evropskou veřejnost, že opravdu, ale opravdu nic nezměnil na své nevíře v existenci klimatických změn a že se o klimatu jednalo „jen okrajově“ a v souvislosti s energetickou efektivitou.
Klausovo tvrzení, že na summitu EU-Japonsko šlo pouze o obecné povídání o klimatu a energetické účinnosti je v příkrém rozporu s oficiálními závěry summitu (se kterými musel prezident Klaus vyslovit souhlas).
Co je tedy mimo jiné obsahem závěrů summitu? Japonsko i EU v Praze znovu společně potvrdili jednoznačnou vůli přijmout v Kodani v prosinci 2009 „ambiciózní, efektivní a ucelenou globální klimatickou dohodu". Podle závěrů summitu by současná ekonomická recese neměla na této snaze nic změnit, protože opatření k oživení hospodářství nabízí příležitost dosáhnout nízkouhlíkového ekonomického růstu. Pro profesora Klause, jak známo, je ekonomická krize cosi jako chřipka, léčba tedy bude jistě snadná a vítaná.
Summit EU - Japonsko zdůraznil "nutnost podstatně a včas snížit globální emise skleníkových plynů, tak aby bylo dosaženo zásadního cíle snížení koncentrací emisí skleníkových plynů v atmosféře na takovou úroveň, která zajistí ochranu před člověkem zaviněnými vlivy na klimatický systém a ...uznal význam závěrů čtvrté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu". Ne, tak to ne. Při projednávání tohoto článku závěrů musel být prezident Klaus na toaletě či vyřizovat neodkladný telefonát s odpůrci Lisabonu v Senátu. A prezident Evropské komise Barroso a premiér Japonska Taro Aso bez jeho pozornosti prostě schválili, co bylo třeba. To není fér. Anebo, že by Václav Klaus nevěděl, že přijatý text ve skutečnosti znamená, že vyspělé země musí dosáhnout vrcholu svých emisí do roku 2015 a rozvojové země do roku 2020? A že pak musí emise rapidně klesat tak, abychom je do roku 2050 snížili o 50 %? Pro nejvyspělejší ekonomiky to dokonce podle závěrů Mezivládního panelu pro klimatickou změnu znamená snížení emisí skleníkových plynů o 80 – 90 %, tedy prakticky přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku. Hmmm. To jsou ale ošklivá slovíčka.
Na místě je otázka, jak k tak významnému snížení emisí skleníkových plynů dojít. Kodaňská dohoda musí podle závěrů summitu obsahovat závazné redukční cíle pro všechny rozvinuté země včetně OECD a též země, které nejsou členy OECD, ale jejich ekonomický rozvoj je na stejné úrovni. Lídři potvrdili důležitost a naléhavost přijmout vhodné nástroje k urychlení přenosu a využívání stávajících technologií a ke stimulaci vývoje inovativních technologií. Podpořili přechod na nízkouhlíkovou společnost. A nakonec, Je třeba rozšířit systémy obchodování s emisními povolenkami tam, kde ještě zavedené nejsou a vzájemně je propojit.
Pokouším se představit si Václava Klause, který po tom všem, co musel vyslechnout, strpět a odsouhlasit se ještě musel zabývat pro něj dalším neexistujícím problémem - vymíráním živočišných a rostlinných druhů na Zemi. Jak mu asi bylo, když spolu s lídry zopakoval závazek EU a Japonska ke snížení ztráty biodiverzity, tj. druhové pestrosti do roku 2010?
Boj proti změnám klimatu vyžaduje podle závěrů summitu EU – Japonsko větší mobilizaci veřejných i soukromých finančních zdrojů, lokálních i mezinárodních. Václav Klaus s ostatními reprezentanty zemí Unie se proto shodl s premiérem Asem na tom, že jsou EU i Japonsko připraveni adekvátně navýšit finanční podporu rozvojovým zemím na nutná opatření k ochraně klimatu i k adaptacím na dopady klimatických změn.
Výborně. Pane Klausi, vítejte na palubě!
Kdo třídí odpad, ušetří
Považujete za samozřejmost, že vám nikdo neúčtuje sousedovu elektřinu či topení? Že platíte jen za ty služby, které skutečně využíváte? Kupodivu to úplně samozřejmé není.
